Od roku 2000, kdy se v Evropě stavěla polovina lodí, evropský podíl na světové lodní výrobě dramaticky poklesl na pouhých pět procent. Více než polovina všech námořních plavidel se dnes produkuje v Číně. Řecko, ve spolupráci s USA a Jižní Koreou toto chtějí změnit a obnovit evropské strategické výrobní kapacity v oblasti stavby obchodních i vojenských plavidel. Cílem je během deseti let zvýšit společný podíl Evropy a USA na světové produkci lodí přibližně na jednu třetinu.

Projekt Trident

Americký Maritime Action Plan (MAP) z roku 2026 předpokládá užší zapojení řeckých loděnic do transatlantické průmyslové spolupráce. Obnova loděnic řecké společnosti ONEX v Elefsině a na Syrosu je v tomto jedním z pilotních projektů. Americká Rozvojová finanční korporace (U.S. International Development Finance Corporation, DFC) poskytla na restrukturalizaci Elefsiny, kterou vidí jako alternativu k „čínskému“ Pireu, úvěr ve výši 125 milionů dolarů. Významným krokem se stalo rovněž strategické partnerství mezi ONEX a jihokorejskou společností Hanwha Ocean, které počítá se společnou výrobou, přenosem technologií a postupným transferem know-how do řeckých loděnic. Osa USA-Řecko-Jižní Korea tak bude propojovat americké financování, korejské technologie a řeckou infrastrukturu s cílem vytvořit alternativní výrobní základnu pro námořní projekty v Evropě.

Trilatelární spolupráce Řecka, USA a Jižní Koreje se promítá také do investičního projektu Trident v hodnotě 1,35 miliard eur, jehož cílem je propojit loděnice Elefsina a Syros
do jednotného výrobního komplexu, který vytvoří až 10 tisíc pracovních míst. Projekt zahrnuje rozšíření kapacit pro opravu a údržbu plavidel, modernizaci přístavní a logistické infrastruktury, zavádění robotizované výroby a digitálních technologií i vybudování specializovaných zařízení pro stavbu ponorek a dalších obranných plavidel. Součástí projektu je rovněž vytvoření logistického uzlu schopného poskytovat podporu americké Šesté flotile a dalším spojeneckým námořním silám působícím ve Středomoří.

České příležitosti

Dá se očekávat, že modernizace řeckých loděnic bude vyžadovat například nové digitální systémy řízení, nová řešení pro chytrou výrobu, robotizaci a automatizaci v různých fázích výrobního procesu, nové technologie prediktivní údržby nebo zajištění kybernetické bezpečnosti. To jsou rozhodně oblasti, které přináší i řadu příležitostí pro české strojírenství nebo ICT. Do subdodavatelského řetězce by se mohly zapojit naše firmy s inovativními řešeními například v průmyslové automatizaci, řídicích systémech, elektrotechnice, průmyslovém softwaru, v testování nebo ve výrobě průmyslových komponent jako jsou čerpadla, ventily, kompresory a další.

Protože slabinou řeckého průmyslu je nedostatek kvalifikované pracovní síly, nabízí se také možnosti spolupráce na technických vzdělávacích programech nebo školeních, což může být zvláště relevantní v rámci iniciativ EU financujících rozvoj pracovních sil. Dále existuje široký prostor pro rozvoj společného výzkumu zejména v oblastech zaměřených na dekarbonizaci námořní dopravy (včetně možností využití jaderného pohonu), na umělou inteligenci, kyberbezpečnost, autonomní systémy nebo na pokročilé materiály. I zde existují široké možnosti evropského financování třeba přes program Horizon Europe.

Pro české strojaře se zájmem o vstup na řecký trh jako první krok doporučujeme pokusit se najít spolehlivého řeckého partnera a společně sledovat vypisované tendry nejen společností ONEX nebo Skaramangas Shipyards, ale i dalších, zejména v rámci řeckých námořních klastrů jako je Maritime Hellas nebo HEMEXPO. Za dobrý odrazový můstek pro hledání partnera považujeme návštěvu mezinárodního veletrhu námořní dopravy Posidonia, který patří mezi nejvýznamnější námořní obchodní akce na světě. Další ročník proběhne v červnu 2028 na výstavišti Metropolitan Expo u athénského letiště.

V případě dotazů se neváhejte obrátit na email Velvyslanectví České republiky v Athénách.

 

Autoři: Martina Dočkalová, ekonomická diplomatka, Jan Roček, stážista, Velvyslanectví České republiky v Athénách