Podle Světové jaderné asociace (WNA) Kazachstán v roce 2022 vytěžil 21 227 tun uranu, což představuje přibližně 43 % celosvětové produkce.  Země je tak nesporným lídrem v produkci uranu, před zeměmi jako Kanada (15 %) a Namibie (11 %). Kazachstán se poprvé stal největším světovým producentem tohoto kovu v roce 2009 s 13 500 tunami a od té doby produkci stále aktivně zvyšuje.

Hlavní podíl na tomto prvenství má kazachstánská společnost Kazatomprom, která je největším producentem přírodního uranu na světě. V roce 2021 podle WNA Kazatomprom vyrobil přibližně 21 819 tun uranu. Při získávání uranu využívá tato společnost metodu loužení in situ (ISL), která jí umožňuje získávat uran s minimálními náklady ve výši přibližně 25-28 dolarů za kilogram a dopadem na životní prostředí. Tato metoda se používá na většině kazachstánských ložisek, jako jsou Moyinkum, Tortkuduk a Inkai.

V roce 2023 vyvezl Kazachstán uran v hodnotě 3,4 miliardy dolarů. Mezi hlavní odběratele kazachstánského uranu patří Čína, Rusko, Japonsko, Francie a Spojené státy. Například více než 20 % vývozu směřuje do Ruska a Číny, což zdůrazňuje strategický význam Kazachstánu pro tyto země. Nově lze do této skupiny zařadit o Českou republiku.

Dne 15. dubna tohoto roku byla podepsána smlouva na dodávky uranu mezi českou společností ČEZ, a.s. a kazachstánskou Kazatomprom, předního producenta a dodavatele přírodního uranu. ČEZ, a. s., je přední energetickou společností ve střední Evropě a klíčovým hráčem v oblasti výroby jaderné energie. Provozuje šest jaderných reaktorů (ve dvou lokalitách Dukovany a Temelín), které zajišťují přibližně 36 % potřeby elektřiny v České republice. Společně s nejadernými zdroji dodává ČEZ významnou část elektřiny v Česku, čímž zajišťuje spolehlivou a udržitelnou energii pro region.

Dodávky přírodního uranu z Kazachstánu v příštích sedmi letech pokryjí přibližně jednu třetinu potřeb pro palivové soubory vyráběné společností Westinghouse pro jadernou elektrárnu Temelín. Smlouva posiluje diverzifikaci dodavatelů pro jaderné elektrárny a tím přispívá k energetické bezpečnosti  České republiky a dosažení společných energetických cílů v oblastech dekarbonizace a udržitelnosti. Díky smlouvě bude zajištěno, že české jaderné elektrárny budou mít i nadále stabilní a spolehlivý zdroj paliva, což je zásadní pro splnění energetických potřeb ČR a umožní  realizaci plánu dekarbonizace ČEZ do roku 2030 (VIZE 2030).

 

Markéta Pěčková, ZÚ Astana