Tradice pití piva je v Kazachstánu dlouhá. V posledních letech však čelí kazachstánský pivovarnický průmysl v případě výroby domácího piva poklesu výroby, což se mj. odráží v růstu jeho ceny.  Pro ilustraci, v roce 2023 vyrobily kazašské pivovary 611,2 milionu litrů piva, což je o 14,8 % méně než ve stejném období roku 2022. V porovnání s rokem 2021 je tato hodnota nižší dokonce o 15,4%.  Důvodem jsou měnící se preference spotřebitelů. Část spotřebitelů začala pít i další typy alkoholických nápojů, jiní přestali pít alkohol vůbec. Tento trend se přičítá módě zdravého životního stylu a nárůstu počtu lidí dodržujících náboženská omezení. Nově dochází ke změně chování zákazníků, kteří preferují pití alkoholu včetně piva v luxusnějších podnicích. Významně tak roste poptávka po kraftových pivech a po pivech z dovozu, jejichž pití se stává statusovým symbolem. To potvrzují i narůstající údaje týkající se dovozu piva z České republiky. Např. v roce 2010 bylo do Kazachstánu dovezeno 246 tisíc litrů piva, v roce 2023 se jednalo o 837 tisíc litrů, dle dosavadních údajů letošního roku se již jedná o hodnotu 560 tisíc litrů.

Kazachstánští výrobci o této tendenci ví a snaží se jí přizpůsobovat např. formou přizpůsobování se výroby nebo nákupem nových technologií a úpravou těch stávajících. K dnešnímu dni existuje v Kazachstánu přibližně 100 pivovarnických podniků, jejichž celková kapacita přesahuje 30 mil. dekalitrů. Mezi přední pivovarnické podniky patří Arai a Arasan s pobočkou Rudnya (Kostanajská oblast), Carlsberg Kazakhstan,  Efes Karaganda Brewery, Pivzavod-1, Dinal, Rosa (Pavlodarská oblast), Shymkentpivo, Susyndar a Ust-Kamenogorsk Brewery,. Tyto podniky vyrábějí více než 90 % objemu piva v Kazachstánu. V řadě z nich lze nalézt zařízení české či československé provenience, které se stále pro výrobu piva využívá. 

Mezi další suroviny, které se při výrobě piva používají, patří slad a chmel. Jediným výrobcem sladu v Kazachstánu  je společnost Suffle Kazakhstan Malt Plant. Projektovaná kapacita podniku nacházejícího se v Almatinské oblasti je 85 tisíc tun sladu ročně, což nepokrývá potřebu výše uvedených pivovarnických podniků. Jak slad, tak i chmel jsou do Kazachstánu dlouhodobě dováženy. Jedním z dovozců je i Česká republika. Bohužel u obou těchto surovin došlo v posledních letech k propadu dovozů. Např. u sladu se dovoz  z České republiky pohybuje okolo 80 kilogramů ročně, v porovnání s rokem 2021, kdy bylo dovezeno 6 280 kg se jedná o značný rozdíl. Obdobná situace je i co se chmelu týče. Pro ilustraci, v roce 2020 činil vývoz chmele 1560 kilogramů, v roce 2021 6 280 kilogramů, v následujících letech však došlo k velkému snížení na hodnotu 80 kilogramů. 

Rovněž v Kyrgyzstánu došlo ke změně preferencí obyvatel, v tomto případě majících za následek zvýšenou poptávku po pivu místní produkce. I v této zemi dochází ke změně spotřebitelských tendencí v kultuře pití alkoholických nápojů, kdy dochází ke snižování spotřeby silných alkoholických nápojů ve prospěch domácího piva. Důvodem jsou zvyšující se příjmy obyvatelstva a s tím související poptávka po nových druzích piva, např. kraftového.  Pro ilustraci, v prvním čtvrtletí roku 2024 bylo vyrobeno 7,2 mil. litrů místního piva, v porovnání s identickým obdobím předchozího roku, kdy bylo vyrobeno 4 mil. litrů piva, se jednalo o téměř dvojnásobný nárůst. Mezi  největší pivovary patří Arpa pivovar, Abdysh - Ata, Bear Beer a Bělovodský pivovar.  
Dle údajů ministerstva zemědělství a vodních zdrojů Kyrgyzské republiky Kyrgyzskému trhu zatím dominují ruské a kazachstánské společnosti, více než polovina spotřebovaného piva v objemu 50 mil. litrů je této provenience,  nicméně i místní pivovary si již uvědomují potenciál rozvoje a nacházejí příležitosti pro zvýšení své produkce díky modernizaci výroby, postupným rozvojem ziskových segmentů trhu a přípravou expanze i do dalších částí Kyrgyzstánu. Zde je třeba zmínit, že aktuálně se trh v této zemi koncentruje pouze za hlavní město Biškek, v ostatních regionech není pití tohoto nápoje příliš rozšířeno. I v Kyrgyzstánu je známa česká pivovarnická tradice, dováží se jak slad, tak i chmel, nicméně hodnoty jsou minimální, u sladu se jedná o hodnoty mezi dvaceti až čtyřiceti tunami ročně, u chmele se jedná o hodnoty kolem čtyřiceti tun. 

Jak bylo již výše v textu naznačeno, pro české exportéry se jak v Kazachstánu, tak i v Kyrgyzstánu naskýtají různé příležitosti pro to, aby zde nabídli své výrobky, technologická zařízení,  zkušenosti či suroviny pro přípravu tohoto zlatavého moku či se znovu pokusili dobýt své ztracené pozice. Česká pivovarnická tradice je v obou zemích známá a má velmi dobré jméno, a je tudíž na co navazovat a dále přispívat  k šíření dobrého jména českého piva ve světě.

Markéta Pěčková, ZÚ Astana