Karagandijská oblast nebyla vybrána náhodou. Jedná se o důležité centrum těžby, výroby oceli a energie, díky čemuž je obzvláště citlivé jak na zhoršování životního prostředí, tak i na důsledky globálního oteplování. Oficiální údaje ukazují, že od roku 2022 podniky v regionu vypouštěly do ovzduší ročně přes 600 000 tun znečišťujících látek, což představuje 24 % celkových emisí Kazachstánu. V roce 2019 se Kazachstán umístil na 21. místě žebříčku zemí s největšími emisemi skleníkových plynů na světě. Následkem znečištěného ovzduší každoročně předčasně umírají desetitisíce lidí, ekonomická ztráta je vypočtena na 10,5 mld. USD.

V rámci projektu byla poprvé vypracována regionální strategie nízkouhlíkového rozvoje, která byla vyvinuta na základě analýzy problémů a identifikovaných priorit národní strategie nízkouhlíkového rozvoje. Projekt posílil opatření v oblasti klimatu v regionu s cílem pomoci zemi splnit její národní závazky podle Pařížské dohody. Pokroku bylo dosaženo díky spolupráci mezi aktivisty občanské společnosti, odborníky a vládními agenturami. Hlavním zaměřením projektu v regionu Karagandy je akce na místě, tj. řešení místních problémů prostřednictvím zapojení komunity.  Pro dosažení jejího účelu je  nutné přesvědčit občany o důležitosti těchto otázek. Na projektu se podíleli zástupci nevládní organizace Arnika společně s EcoMuseum z Kazachstánu a firmou World from Space.

Projekt zahrnuje několik oblastí. Spolupráci v otázkách změny klimatu a dále praktické projekty, stejně jako školení nejen pro vědecké pracovníky, ale i pro širokou veřejnost, akcent byl kladen na mladou generaci. Během dvou let projektu bylo zorganizováno několik desítek seminářů. Těchto seminářů se zúčastnili odborníci z České republiky, Německa a Spojených států amerických, kteří se podělili o zkušenosti již aplikované ve svých jejich zemích.

Projekt byl rovněž zakončen různými studiemi a publikacemi ve spolupráci s českými a německými kolegy, včetně přehledu systému účtování skleníkových plynů v Kazachstánu, studie o kvalitě ovzduší provedené prostřednictvím satelitního monitorování a praktických doporučení pro podniky a veřejné organizace, jak zmírnit dopady změny klimatu. Výzkum se zakládá na dálkovém průzkumu Země prováděném družicemi Evropské unie v rámci programu Copernicus. Jedním z nejvýznamnějších výstupů bylo vypracování místního klimatického akčního plánu, který nastiňuje konkrétní strategie pro region Karagandy. Konečným cílem bylo, aby krajské úřady přijaly výsledky projektu jako oficiální státní dokument, který bude použit při zpracování oficiálního podkladu, který napomůže k plnění cílů uvedených v Kodexu životního prostředí z roku 2021.

Projektu se již např. účastnili zástupci Českého hydrometeorolického ústavu, kteří prezentovali studii zaměřenou na oblast využití dat o znečištění ovzduší k rozhodování o řízení její kvality. Během prezentace proběhla diskuse o zkušenostech obou zemí v oblasti monitorování kvality ovzduší a také o možnostech spolupráce mezi Kazachstánem a Českou republikou v této oblasti.  Zvláštní pozornost byla věnována otázkám interakce mezi vědeckými institucemi, vládními orgány a veřejnými organizacemi s cílem zlepšit kvalitu ovzduší a informovat obyvatelstvo.

Nicméně díky projektu se otevírá řada možností a příležitostí nejen pro další  česká výzkumná pracoviště, ale i pro podnikatele např. i v oblastech snižování energetické účinnosti, alternativní dopravy, zavlažování, ekologizace budov i území. Je možné se zaměřit i na zavlažovací systémy, oblast SMART cities (zlepšení cyklistické infrastruktury nebo energeticky účinné osvětlení.

Účelem projektu je totiž nejen varování před důsledky klimatických změn, ale je třeba navrhovat i praktická řešení, která nebudou mít za cíl „jen“ snížit emise a spotřebu energie, ale také zpříjemnit a zpřístupnit místa, kde se projekty daného typu realizují.