Turecko se v posledních letech prezentuje jako země oddaná ochraně klimatu. Je jedním ze světových lídrů v rozvoji fotovoltaiky a větrné energie, spouší vlastní národní systém obchodování s emisemi (ETS) a stanovilo si ambiciozní závazek dosáhnout čisté nulové bilance emisí do roku 2053. Viditelným výsledkem uvedených aktivit na mezinárodním poli je pak skutečnost, že země byla vybrána jako hostitel klimatické konference COP31, která se uskuteční v přímořském letovisku Antalya v listopadu 2026.

Hnací silou energetické transformace ale není jen ekologie, ale také národní bezpečnost. Turecko bylo historicky kriticky závislé na dovozu zemního plynu a ropy, zejména z Ruska. Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů je tak i nástrojem k větší nezávislosti a také ke snížení obchodního deficitu. Současně, nad rámec vlastní spotřeby, se chce Turecko stát regionálním hubem, který bude čistou energii i technologie pro její výrobu exportovat.

Nejnovější data z března 2026 ukazují, že z celkové instalované kapacity, která dosáhla 125 GW, připadá plných 62 % na obnovitelné zdroje (solární 21,2 %, vodní 25,9 %, větrné 12 %). Protože energii slunce a větru však nelze narozdíl od uhelných elektráren využívat nepřetržitě, stále platí, že v reálné výrobě elektřiny mají zatím mírnou převahu tradiční fosilní paliva (57 %). Nejsilnějším samostatným zdrojem tak v tuto chvíli zůstává domácí uhlí, které pokrývá přibližně třetinu spotřeby. Na druhou stranu se postupně výrazně snižuje podíl drahého dováženého plynu, který v mixu klesl ze zhruba poloviny v minulé dekádě na dnešních 22 %.

Nejvýraznějším symbolem změn v turecké energetice je především fotovoltaika. Solární energetika od roku 2020 více než ztrojnásobila svůj výkon a v kapacitě sítě se už dotahuje na historicky dominantní přehrady. Zásadní průlom se pak odehrává v oblasti ukládání energie. Obří úložiště umožní zemím stabilizovat síť i ve chvílích, kdy nejsou obnovitelné zdroje využitelné, a snižují riziko energetických výpadků. Turecko v tempu schvalování bateriových systémů dokonce předběhlo i většinu členských států EU (od roku 2022 bylo schváleno rekordních 33 GW, zatímco v Německu a Itálii dohromady pouze zhruba 12–13 GW).

Z hlediska podnikatelských aktivit je v daném sektoru důležitým aktérem Asociace energetických investorů - GÜYAD, která zastřešuje společnosti investující do obnovitelných zdrojů energie – solární, větrné, geotermální a vodní – pro výrobu elektřiny v Turecku i v zahraničí. Spolu se svými členy GÜYAD zastupuje více než 90 % instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie v Turecku, což z ní činí nejkomplexnější a nejvlivnější nevládní organizaci zaměřenou na energetiku v zemi, která formuje turecký sektor obnovitelných zdrojů energie.

Zástupci GÜYAD projevili zájem o spolupráci s českými firmami, především v oblasti výzkumu a vývoje, a o investice v ČR, a to zejména do projektů v oblasti větrné a solární energie. Pro české podnikatele se tak nabízí možnost kontaktovat GÜYAD a případně využít konání klimatické konference COP31 k návštěvě Turecka a osobnímu jednání s tureckými partnery.

Kontaktní osobou za GÜYAD je paní Zeynep Alimoğlu, email: zeynep.alimoglu@guyad.org. V případě zájmu o účast na COP31 se mohou české firmy obracet na ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Ankaře, email: ankara.commerce@mzv.gov.cz.

Roman Seidl, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR v Ankaře