Turecko jako významný člen NATO disponuje silnou armádou, na obranu dlouhodobě vyčleňuje cca 2 % HDP ročně. Důraz na vývojovou a výrobní soběstačnost vedl k rozvoji jeho obranného průmyslu jak v objemu, tak kvalitě. Aktuálně v daném sektoru působí přibližně 3 500 výrobních společností, které zaměstnávají cca 90 tis. osob, přičemž tento počet má dále narůstat až na 150 tis. osob do roku 2028. Export tureckého obranného průmyslu směřuje do 180 zemí světa a v roce 2024 dosáhl hodnoty 7,15 mld. USD. Meziročně se tak zvýšil o 29 %, což ze země činí 11. největšího zbrojního vývozce.  

Turecké technologie tradičně nacházejí odbyt v rozvojových zemích Asie a Afriky, ale významní odběratelé přibývají i v bohatých státech arabského poloostrova a v evropských zemích. Dominantní oblastí tureckého obranného průmyslu jsou bezpilotní letouny, velmi úspěšná jsou rovněž kolová obrněná vozidla.

Turecko mohutně investuje do výzkumu a vývoje vlastních obranných technologií a deklaruje, že je aktuálně schopné pokrýt až 80% výroby vlastními technologiemi. Dne 26. března 2025 byla v Ankaře představena nová „Průmyslová a technologická strategie do roku 2030“. Jde o ambiciózní komplexní plán na další posílení technologické nezávislosti a průmyslové síly země, v němž jednu z klíčových oblastí představuje i obrana. Turecká vláda plánuje vytvořit silný ekosystém v oblasti leteckých technologií, včetně vývoje satelitů a výzkumu vesmíru. Za tímto účelem se chystá založit moderní Space Technopark. Současně má dojít k integraci systémů protivzdušné obrany do jediné sítě, označované jako Steel Dome, která má posílit vojenské schopnosti a efektivitu tureckých ozbrojených sil. 

Příklady úsilí v budování vlastních technologií jsou vedle bezpilotních letounů zejména projekt bojového letounu páté generace KAAN, lehký podzvukový bitevník HURJET, projekt tanku ALTAY či vrtulníky GÖKBEY a ATAK. V řadě oblastí však Turecko zůstává i nadále závislé na importu, což se týká mj. leteckých motorů, AI, robotiky, čipů, kvantových a nano technologií.

Potenciál pro české firmy

Obranný průmysl v Turecku je pod silnou, centralizovanou a efektivní státní kontrolou, nicméně zdejší výrobci jsou otevřeni vzájemně výhodné spolupráci se zahraničními firmami, ať už ve formě společné výroby, transferu technologií či lokalizace. 

Na tureckém trhu jsou dlouhodobě velmi dobře etablováni hlavní čeští exportéři, kteří realizují s velkými tureckými firmami (např. ASELSAN, ROKETSAN) řadu společných projektů pro třetí země, spolupracují při dodávkách turbovrtulových motorů, dodávají  krátké zbraně či munici pro turecké ozbrojené složky, ale i nejmodernější technologie. Samostatnou a významnou kapitolou je oblast civilní ochrany a zvládání přírodních katastrof. Turecko jako země ležící v seizmicky citlivém regionu představuje v tomto směru vysoce perspektivní trh, o nějž jeví zájem řada českých společností. Konkrétní názvy firem nejsou uvedeny z důvodu citlivosti dotčeného sektoru.

Turecký obranný průmysl je stále zajímavý i svojí atraktivní cenou. Z dlouhodobého hlediska může být proto pro některé české subjekty zajímavé uvažovat o přenesení výroby přímo do Turecka, které by jim navíc zajistilo též komparativní výhodu u státních zakázek v porovnání s ostatními zahraničními subjekty. Turecká administrativa nabízí celou řadu výhod a pobídek, mezi které patří odpočet daně z příjmu právnických osob až do 100 %, bezplatné přidělování pozemků, osvobození od pojistného na sociálním zabezpečení, osvobození od DPH a cla či mnoho programů na podporu školení. Ještě více je pak podporován výzkum a vývoj v této oblasti, kde je možné dosáhnout na osvobození od daně z příjmu právnických osob, daně z příjmu pro pracovníky výzkumu a vývoje, od DPH na konečné produkty či proplacení až 100 % výdajů na výzkum a vývoj. Podrobné znění a podmínky pobídek je možné získat u Prezidentské kanceláře pro investice.

Ideální příležitost pro navázání spolupráce pak českým firmám nabízí účast na významných oborových výstavách a veletrzích přímo v Turecku. Aktuálně lze v tomto směru doporučit IDEF 2025 (22. - 27. 7. 2025) a/nebo SAHA 2026 (5. - 9. 5. 2026).

Roman Seidl, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR v Ankaře