Dle oficiálních údajů tureckého statistického institutu neklesla inflace v Turecku od ledna 2022 ani v jediném měsíci pod 30 %, naopak se v tomto období pohybovala většinou vysoko nad touto hranicí. Největšími přispěvateli byly a jsou trvale rostoucí ceny potravin, nemovitostí a nájmů a ceny služeb.

Svého vrcholu inflace dosáhla v létě 2024 (přes 70 %), přičemž následoval pomalý sestupný trend, trvající 16 měsíců.  Ten se zastavil v září 2025, kdy se tempo růstu cen opět zvýšilo, když inflace dosáhla 33,29 %, oproti 32,95 % v předchozím měsíci. Zaznamenán byl růst cen zejména u potravin a nealkoholických nápojů (+36,1 % meziročně), dopravy (+25,3 %), oděvů a obuvi (+9,8 %) či stravování v restauracích (+33,9 %).

Inflace v měsíci září tak byla výrazně vyšší, než se očekávalo. Také vládní inflační cíl pro celý rok 2025, ve výši 17,5 %, byl již několikrát revidován. V aktuálním zveřejněném střednědobém programu byl zvýšen na 28,5 %. I tato meta se však může ukázat jako nedosažitelná. Mezinárodní měnový fond pro rok 2025 předpovídá inflaci na úrovni 34,8 %, přičemž tržní očekávání se pohybují mezi 33,5 a 35 %, což je o pět až šest procent více než oficiální cíl.

Z hlediska tureckého obyvatelstva je zásadní zátěží zejména zdražování potravin, které nejvíce postihuje nízkopříjmové skupiny a skupiny s pevným příjmem. Zatímco data Organizace OSN pro výživu a zemědělství naznačují, že ceny potravin, s výjimkou mírného nárůstu cen masných výrobků, globálně klesají, v Turecku nadále rostou. Rozsah zhoršující se situace lze též dobře demonstrovat např. prostřednictvím populárního Big Mac Indexu časopisu Economist, který porovnává kupní sílu v různých zemích na základě ceny známého hamburgeru. Zatímco v roce 2022 činila cena Big Macu v Turecku 1,86 USD, k polovině roku 2025 vzrostla na 5,59 USD. To představuje trojnásobný nárůst za období tří let!

Vliv na vysoké ceny má rovněž politika udržování nízkého směnného kurzu turecké měny a vysokých úrokových sazeb, která sice přispívá k přílivu krátkodobého zahraničního kapitálu, ovšem prodražuje domácí produkci, včetně zemědělské a potravinářské. V souvislosti se zářijovými výsledky inflace se navíc očekává, že turecká centrální banka zmírní dosavadní tempo uvolňování měnové politiky. Klíčová týdenní repo sazba byla naposledy snížena v říjnu 2025 na úroveň 39,5 %, tj. o 100 bazických bodů.

Zásadní úpravy politik tureckých úřadů, zaměřených na řešení inflace a stabilizaci trhů z roku 2024, tak sice nesou své ovoce, přesto pravděpodobně půjde o dlouhodobější proces a budou nezbytná další ekonomická opatření.

 

Roman Seidl, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR v Ankaře