Sektor e-commerce v Turecku vykazuje dlouhodobě vysokou dynamiku. Podle oficiálních statistik vzrostl objem online transakcí v roce 2025 meziročně o 52,2 % a dosáhl hodnoty přibližně 115,5 mld. USD. Z pohledu finančního objemu transakcí jsou nejvýznamnějšími segmenty oděvy, obuv a doplňky (9,4 %), elektronika (6,7 %), letecké služby (6,2 %) a stravovací služby (5,9 %). V dolarovém vyjádření se turecký online trh za posledních šest let zvětšil o 382 %. Elektronický obchod se v zemi podílí na hrubém domácím produktu již 6,9 % a představuje téměř pětinu celkového objemu domácího obchodu. Sektor se tak stal pevnou součástí tureckého hospodářství.

Významná přítomnost zahraničního kapitálu

Vzhledem k velikosti trhu (více než 85 mil. obyvatel) a rostoucí digitální gramotnosti populace je Turecko dlouhodobě v hledáčku globálních technologických firem a nadnárodních investorů. Ti se angažují buď přímo, nebo formou akvizic etablovaných lokálních projektů. Dominantním hráčem na maloobchodním trhu je platforma Trendyol, v níž drží většinový podíl čínská skupina Alibaba Group. Vlastní lokalizovanou platformu zde provozuje také americký Amazon, který investuje zejména do logistické infrastruktury. Hlavní domácí tržiště Hepsiburada pak nově spadá pod kazašskou společnost Kaspi.kz. Významný podíl mají zahraniční investoři i v segmentu doručování. Přední platformu pro rozvoz jídla Yemeksepeti plně vlastní německá společnost Delivery Hero a poskytovatele rychlého doručování potravin Getir převzala investiční společnost Mubadala ze Spojených arabských emirátů. Finanční operace a digitální platby tisíců místních obchodníků zaštiťuje brána iyzico, která je součástí nizozemské skupiny PayU. Široce využívané jsou i mezinárodní platformy Shopify a Stripe.

Potenciál pro české subjekty je zatím nevyužitý

Zatímco turecké e-commerce platformy, v čele s expandujícím Trendyolem, již aktivně působí v ČR a konkurují českým subjektům, opačným směrem obchodní výměna v oblasti online prodeje zatím prakticky neprobíhá. V současné době žádný z velkých českých e-commerce prodejců nemá v Turecku přímé B2C operace ani lokalizovanou verzi svého e-shopu. Turečtí spotřebitelé přitom vykazují vysoký zájem zejména o nákup oděvů, obuvi, elektroniky a využívání stravovacích služeb online. Pro české firmy to představuje tržní prostor s prokazatelným potenciálem. Turecká legislativa navíc přeje zahraničním investicím, neboť umožňuje cizincům zakládat společnosti s ručením omezeným (Ltd. Şti.) nebo akciové společnosti (A.Ş.) se 100% zahraničním vlastnictvím, bez nutnosti mít místního partnera.

Specifika a legislativní podmínky trhu

Vstup na turecký trh však vyžaduje důkladnou přípravu a respektování místních regulačních pravidel, která jsou odlišná od standardů EU. Klíčovou překážkou pro přímé přeshraniční zasílání je přísný limit de minimis ve výši 30 EUR na příchozí mezinárodní zásilky. Zboží nad tuto hodnotu podléhá kompletnímu celnímu řízení, což motivuje zahraniční firmy k zakládání místních dceřiných společností a distribuci z lokálních skladů. Vedle toho platí v Turecku registrační povinnost, a sice že každá e-commerce platforma působící v zemi se musí povinně zaregistrovat ve státním informačním systému ETBİS, který dohlíží na dodržování práv spotřebitelů a ochranu osobních údajů. Současně je turecký trh je specifický vysokou mírou využívání nákupů na splátky (taksit) a povinnou elektronickou fakturací (e-fatura). Zahraniční prodejci proto často dávají přednost budování e-shopů na lokalizovaných platformách (např. T-Soft nebo Ticimax) před čistě globálními řešeními. Nutné je také sledovat vývoj pravidel pro srážkovou daň z e-commerce aktivit.

Roman Seidl, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR v Ankaře