Vůbec první nigerijský román z pera Cypriana Ekwensiho přeložil do češtiny v roce 1962 K. F. Růžička. Příběh z tehdejšího hlavního města Nigérie Lagosu, Lidé z města (People of the City - 1954), vyšel v nakladatelství Svobodné slovo.

Druhý román jednoho z národních buditelů, Světla Lagosu (Jagua Nana – 1961), vyšel v roce 1976 v nakladatelství Odeon v překladu Vladimíra Klímy. Cyprian Ekwensi v obou příbězích reflektuje fenomén urbanizace a jeho dopady. Do protikladu proti sobě staví zhýralý život měšťanů a tradiční uspořádání mezilidských vztahů a života na vesnici. Není bez zajímavosti, že i po 64 letech od publikování prózy Lidé z města, je dnes velmi moderní Lagos stále podobný bezejmennému velkoměstu z románu. Mentalita zůstala stejná.

Starší autorem, avšak publikovaným až o několik let po Ekwensim, je Amos Tutuola. Kniha Piják palmového vína (The Palm-Wine Drinkard  - 1946, knižně vyšlo 1952), která byla přeložen Vladimírem Klímou a Petrem Zimou, se dočkala již dvou vydání. Poprvé v roce 1966 u nakladatelství Odeon, podruhé se úkolu zhostilo v roce 1998 nakladatelství Dauphin.

Autor světového formátu a kandidát Nobelovy ceny za literaturu Chinua Achebe je neúnavným kritikem a zrcadlem nigerijských dějin a tradic národa Igbo. Dílo Už nikdy klid (No Longer at Ease - 1960) přeložil Jiří Valja a vydalo jej Státní nakladatelství krásné literatury a umění v roce 1964.

Další reflektivní román Muž z lidu (A Man of the People - 1966) přeložený Vladimírem Klímou vydalo knižní nakladatelství Práce až v roce 1979. Spisovatel Achebe kvůli tomuto románu mnoho zkusil. Kniha totiž popisuje fiktivní vojenský převrat reagující na stávající zkorumpovanou nigerijskou vládu. Shodou okolností však vyšla několik dní před skutečným vojenským převratem provedeným vojenskými příslušníky národa Igbo, ze kterého autor pochází.

Na jeho klíčový a paradoxně nejstarší román Svět se rozpadá (Things Fall Apart – 1958) však museli čeští čtenáři čekat až do roku 2003, kdy jej publikovalo nakladatelství BB art. Klasické dílo nigerijské literatury popisuje střet tradičního předkoloniálního světa s příchozími Evropany a jejich hodnotovým systémem. Je to druh střetu, který lidstvo prožívá po staletí. Dnes ho zažíváme v podobě konfrontace tradičních národních států s globalizací.

Z  nejslavnějších románů profesora Achebeho zbývá kupodivu stále přeložit dva zásadní: Arrow of God – 1964 (Šíp boží) a Anthills of the Savannah – 1987 (Termitiště na savaně).

Nositelem Nobelovy ceny za literaturu se stal Wole Soyinka, spisovatel a především autor divadelních her, který se kriticky vyjadřoval k mnoha politickým změnám v zemi. V Češtině od něj doposud vyšly jen autobiografické vzpomínky Aké: Léta dětství (Aké: The Years of Childhood - 1981), v překladu Vladimír Klíma, vydáno nakladatelstvím BB art v roce 2003.

Chimamanda Ngozi Adichieová patří k současné generaci nigerijských autorů a je známá svými čtivými romány. V České republice ji poprvé proslavil román Půl žlutého slunce (Half of a Yellow Sun - 2006) vydaný nakladatelstvím BB art v roce 2008 a přeložený Vladimírem Klímou. Kniha popisující na pozadí milostného příběhu občanskou válku o Biafru se dočkala i filmového zpracování.

Autorka v řadě knih též reflektuje život Nigerijců ve Spojených státech a střet těchto dvou kultur. Román Amerikána (Americanah - 2013) přeložený Petrem Štádlerem vyšel v roce 2017 v nakladatelství Host.

Stejné nakladatelství ve spolupráci s Petrem Štádlerem vydalo 15. června 2018 dva nedávné počiny Adichieové týkající se zajímavého pohledu na feminismus: Feminismus je pro každého (We Should All Be Feminists - 2014) a Milá Iljeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních (Dear Ijeawele, or A Feminist Manifesto in Fifteen Suggestions - 2017).

V říjnu 2018 chystá nakladatelství Host novinku. Na pultech knihkupectví se objeví světově proslulý apokalyptický science fiction/fantasy román nigerijské autorky Nnendi Okoraforové Kdo se bojí smrti (Who Fears Death – 2010) v překladu Adély Bartlové. Příběh se odehrává v daleké budoucnosti v Africe po jaderné katastrofě, kde probíhá genocida kmene Okeků. Zastavit ji může pouze dívka jménem Onyesonwu, což znamená v jazyce Igbo „Kdo se bojí smrti“. V roce 2011 dostala autorka Okoraforová cenu za nejlepší fantasy a science fiction román: Wolrd Fantasy Award for Best Novel.

 

Více informací naleznete zde:

Národní knihovna

Nakladatelství Host