Polsko nyní vyrábí 1,3 milionu tun vodíku ročně. Jedná se však o tzv. šedý vodík, který se získává z fosilních paliv (zemní plyn) a jeho výroba produkuje velké emise CO2. Významnými producenty vodíku v Polsku jsou největší rafinérská společnost Orlen a největší chemická společnost Grupa Azoty, přední evropský výrobce umělých hnojiv. V zemích EU se nyní vyrábí více vodíku pouze v Německu a Nizozemsku. Polsko si chce do budoucna udržet vedoucí pozici výrobce vodíku, ale tzv. čistého (zeleného) vodíku. Tento plyn se vyrábí díky energii z obnovitelných zdrojů (OZE) v elektrolyzéru.

Zelený vodík se tak může podílet na ekologizaci ekonomiky, může pomoci při transformaci chemického průmyslu a nahradit zemní plyn v technologii výroby umělých hnojiv. Při roční spotřebě zemního plynu v Polsku na úrovni 17 mld. m3 by podle propočtů znalců mohlo být vodíkem nahrazeno až 1,7 mld. m3 suroviny. Přebytečný zemní plyn by mohl stabilizovat elektrickou soustavu a zároveň nahradit velkou část dováženého zemního plynu. Největšími spotřebiteli vodíku v Polsku jsou právě rafinérský a chemický průmysl (výroba dusíkatých hnojiv). Poptávka po zeleném vodíku z OZE může v roce 2030 dosáhnout zhruba 265 tisíc tun.

Společnost Orlen v souladu se svou vodíkovou strategií do roku 2030 investuje do výroby a využití zeleného vodíku 7,4 mld. PLN. Orlen například plánuje výstavbu sítě více než 100 vodíkových čerpacích stanic pro autobusy, nákladní a osobní automobily v Polsku, ČR a na Slovensku. Zároveň Orlen testuje první vodíkovou lokomotivu. První vodíková čerpací stanice byla otevřena letos v Poznani, kde se pravidelně tankují vodíkové městské autobusy.  

Orlen testuje i možnosti dodávek vodíku prostřednictvím distribučních sítí zemního plynu a využití směsi těchto paliv v koncových zařízeních. Orlen má jednu z největších plynárenských distribučních sítí v Evropě o délce 200 tisíc km. Celková předpokládaná kapacita elektrolyzérů ve skupině Orlen do roku 2030 bude činit zhruba 1 GW, což v kombinaci s projekty přeměny komunálního odpadu na vodík umožní vyrábět více než 130 tisíc tun zeleného vodíku ročně.  

Společnost Polenergia plánuje postavit velkou továrnu na výrobu zeleného vodíku o výkonu 105 MW ve Slezsku, což umožní výrobu přibližně 13 tisíc tun vodíku ročně. Cílem projektu je zajistit zelený vodík pro těžký průmysl a dopravu s nulovými emisemi. Zároveň podpoří energetickou transformaci regionu spojeného s těžbou uhlí.  

Společnost Gaz-System provozuje plynárenskou přepravní soustavu a vnímá svou roli budoucího provozovatele vodíkové přepravní soustavy. Společně s Německem, Finskem, Švédskem, Dánskem a pobaltskými státy pracuje na koncepci seversko-baltského vodíkového koridoru a v současné době se připravuje předběžná studie proveditelnosti. Region Baltského moře může do roku 2030 zajistit až 45 % výroby zeleného vodíku v EU.

V červnu 2024 se polské státní dráhy (PKP) připojily k odvětvové dohodě o rozvoji vodíkového hospodářství. Jedná se o důležitý krok v modernizaci a ekologizaci polských železnic. Vodík má podle vedení společnosti PKP velký potenciál jako palivo budoucnosti na železnici a přispěje k rozvoji moderních ekologických řešení v dopravě. PKP je vlastníkem asi 90 % aktivních železničních stanic v Polsku.   

Agentura pro průmyslový rozvoj (IDA) oznámila v říjnu 2024, že plánuje postavit ve Slezsku továrnu na výrobu zeleného vodíku v hodnotě 1,5 - 2 mld. EUR v rámci společného podniku se třemi partnery. V roce 2025 bude realizována první fáze investice ve výši 600 mil. PLN. Zástupci IDA naznačili, že agentura chce k tomuto účelu využít finanční prostředky od Evropské vodíkové banky. Vodík by měl být využíván například v továrnách na výrobu zeleného čpavku.   

Polská vláda schválila v říjnu 2024 návrh tzv. vodíkového zákona. Jeho přijetí má umožnit rozvoj vodíkových technologií a zavádí pravidla pro přepravu, distribuci a skladování vodíku. Vláda chce také usnadnit a urychlit výstavbu malých instalací a sítí. Podle návrhu zákona budou zařízení na výrobu vodíku v procesu elektrolýzy spolu s doprovodnou infrastrukturou s celkovou kapacitou nepřesahující 10 MW a zařízení na čištění vodíku s kapacitou nejvýše 250 kg vodíku denně možné realizovat pouze na základě oznámení stavební práce a nikoli získáním stavebního povolení, což je konkrétní příklad odstranění administrativní bariéry a zjednodušení předpisů pro investory připravené investovat na trhu s vodíkem.  

V Polsku v současné době existuje 11 vodíkových údolí. Jedná se o rozsáhlé projekty, které lokálně prezentují vodíkový ekosystém a spojují všechny prvky výroby, přepravy, skladování a konečného využití vodíku na jednom místě.

Vodík by měl Polsku pomoci dekarbonizovat jeho průmysl, vytápění a zvýšit energetickou nezávislost. Očekává se, že vodík bude hrát klíčovou roli při dosažení uhlíkové neutrality. Vodík má nahradit zemní plyn jako nosič energie a má být také použit jako uložiště energie. Odhaduje se, že vodíková ekonomika by mohla do roku 2040 dosáhnout až 870 milionů eur. Nejde jen o plnící stanice, ale i o využití nízkouhlíkového vodíku v průmyslu.

Sázka na vodík v Polsku je příležitostí pro české subjekty. Mohou se zapojit do výzkumu a vývoje vodíkových technologií, do výstavby vodíkových čerpacích stanic nebo budování vodíkové infrastruktury, která umožní dodávky vodíku do průmyslových závodů. České firmy by měly za tímto účelem navázat kontakt se shora uvedenými polskými společnostmi, které ve vodíkové branži již působí. 

 

Zpracoval: Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě