Podle aktuálních údajů Eurostatu dosáhl veřejný dluh Polska na konci 2. čtvrtletí 2023 výše 48,4 % HDP. Nominálně to představuje sumu 1,581 bil. PLN. Během 2. čtvrtletí t.r. vzrostl veřejný dluh o 49,3 mld. PLN (+3,2 %) a od konce roku 2022 o 69 mld. PLN (+4,6 %). Podle údajů polského Ministerstva financí dosáhl ve sledovaném období veřejný dluh 38 % HDP a nominálně 1,241 bil. PLN.

Rozdíl mezi výší veřejného dluhu podle metodiky EU a polské národní metodiky tvoří hospodaření mimorozpočtových fondů řízených polskou státní rozvojovou bankou (Bank Gospodarstwa Krajowego - BGK) a státních firem. (Pozn. BGK byla založena v roce 1924, podporuje rozvoj polského průmyslu a jeho konkurenceschopnost. BGK financuje největší infrastrukturní investiční projekty, podporuje činnost polských firem na domácím i mezinárodním trhu). Současný rozdíl ve výši veřejného dluhu podle polské národní metodiky a metodiky EU dosahuje téměř 340 mld. PLN. Na tom se nejvíce podílejí dluhy následujících mimorozpočtových fondů v BGK (tj. Fond reakce na Covid-19, Polský rozvojový fond, Národní silniční fond, Fond na podporu ozbrojených sil, Fond pomoci) a dluhy státních firem.  

Držiteli polského veřejného dluhu na konci 2. čtvrtletí letošního roku byli domácí bankovní sektor (44,9 %), zahraniční investoři (34,7 %) a domácí nebankovní sektor (20,4 %). Podíl veřejného dluhu denominovaného v PLN činil 75,5 %, v EUR 20,8 % a v USD 2,9 %. Na polském veřejném dluhu se podílela centrální vláda (94 %), zbytek představuje dluh místních samospráv. V nejbližších letech se očekává zvýšení veřejného dluhu Polska díky uzavřeným a oznámeným zbrojním kontraktům s USA a Jižní Koreou (např. stíhačky, tanky, houfnice, bojová vozidla pěchoty) či nákladům investic do energetické transformace.

Část ekonomů hovoří o nekontrolovaném nárůstu dluhu centrální vlády. Podle většiny ekonomů však neexistují důvody pro znepokojení a polský veřejný dluh je jedním z nižších v EU v poměru k HDP. Zároveň je veřejný dluh bezpečně pod hranicí 60 % HDP, což je nejvyšší povolená hranice veřejného dluhu k HDP podle tzv. Maastrichtských kritérií.

Vzhledem k plánovaným investicím v Polsku mají české firmy reálnou šanci především v energetickém sektoru. V Polsku existuje stará distribuční soustava, která je v malé míře modernizována připojenými obnovitelnými zdroji energie (OZE). Velké příležitosti nabízí také jaderná energetika, kdy se v Polsku připravuje výstavba 2-3 velkých jaderných elektráren. Zároveň se připravuje výstavba několika desítek modulárních jaderných reaktorů (SMR). Ty mají postupně nahradit menší uhelné a plynové bloky v síti.

Velký potenciál nabízí rovněž bioplyn. Podle polských průmyslových organizací je země na pokraji bioplynového boomu. V příslušném zákoně již došlo ke klíčovým změnám, které mají usnadnit realizaci investic. V současné době je v Polsku méně než 400 bioplynových stanic, což je až 24x méně než v sousedním Německu (více než 9.000). Bioplynové stanice se stávají alternativou ke zdrojům energie spalujícím fosilní paliva a samotný bioplyn lze využít k výrobě elektřiny a tepla v kogeneračních systémech.      

Zpracoval: Jaroslav Remeš, obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Varšavě