Iniciátorem nařízení bylo polské Ministerstvo státního majetku. Rada ministrů určila následující 2 subjekty jako společnosti vyžadující zvláštní ochranu z hlediska veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku:

• Grupa Azoty S.A. sídlo Tarnów

• KGHM Polska Miedź S.A. sídlo Lubin

  Dne 26. 7. 2016 přijala Rada ministrů novelizaci k výše uvedenému nařízení, kterým rozšířila seznam chráněných společností na celkový počet 7.

  
  Úplný seznam subjektů podléhajících státní ochraně:

  1. EDF Polska S.A.

  2. ENGIE Energia Polska S.A.

  3. Grupa Azoty S.A.

  4. KGHM Polska Miedź S.A.

  5. Polski Koncern Naftowy ORLEN S.A.

  6. PKP Energetyka S.A.

  7. TAURON Polska Energia S.A.

   

  Všechny zmíněné společnosti působí ve strategických sektorech ekonomiky. Ministr státního majetku Dawid Jackiewicz uvedl, že se jedná o státní majetek, který je třeba chránit. Některé ze subjektů, které spravuje Ministerstvo státního majetku, jsou pro polské hospodářství klíčové, a proto si ministerstvo nemůže dovolit ztratit nad nimi kontrolu, zdůraznil ministr Jackiewicz.

  Podle ministra dává zmíněné nařízení, přijaté Radou ministrů, vládě do rukou skutečný nástroj, jak zasáhnout v situaci, kdy existuje riziko nepřátelského převzetí. „Když se takové nebezpečí objeví, budeme moci zasáhnout v zájmu našeho státu,“ uvedl ministr doslova. Podle vyjádření polského ministerstva státního majetku platí obdobné právní řešení pro ochranu strategických společnosti i v jiných zemích, např. v Rakousku, Německu a anglosaských státech.

  Návrh nařízení Rady ministrů ve věci seznamu subjektů, na něž se vztahuje státní ochrana, vychází ze Zákona o kontrole některých investic ze dne 24. července 2015 (Dz. U. z roku 2015 poz. 1272, ve znění pozdějších předpisů). Prováděcí nařízení vlády následně zavádí seznam společností, na které se ochrana vztahuje.

  Podle článku 4) citovaného zákona se ochrana vztahuje na podnikatelské subjekty, jejichž předmětem jsou následující aktivity:

  1) výroba elektrické energie
  2) výroba motorového benzinu nebo nafty
  3) potrubní doprava ropy, motorového benzinu nebo nafty
  4) skladování a uschovávání motorového benzinu, nafty, zemního plynu
  5) podzemní skladování ropy nebo zemního plynu
  6) výroba chemických látek, hnojiv a chemických výrobků
  7) výroba a prodej výbušnin, zbraní a střeliva a výrobků a technologií pro vojenské nebo policejní účely
  8) znovuzplynování či zkapalňování zemního plynu
  9) překládka ropy a ropných produktů v přístavech
  10) distribuce zemního plynu nebo elektřiny
  11) telekomunikační činnost
  12) přenos plynných paliv
  13) výroba rhenia
  14) těžba a zpracování kovových rud používaných při výrobě výbušnin, zbraní a střeliva a výrobků a technologií pro vojenské nebo policejní účely

  Jakýkoliv subjekt zabývající se některou z výše uvedených činností může být uznán za subjekt chráněný polským státem.

  Rada ministrů může stanovit formou nařízení vlády seznam subjektů, které mají být chráněny s přihlédnutím k významnému podílu firmy na trhu, rozsahu podnikání a skutečným a dostatečně závažným důvodům vedoucím k ohrožení základních zájmů společnosti spojených s podnikáním toho subjektu, který má být chráněn. Podle polského ministerstva státního majetku se jedná o uplatňování kontroly investic na základě zásad definovaných v Zákoně o zajištění ochrany veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti, podle článku 52 odst. 1 a čl. 65 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

  Výše uvedené nařízení umožňuje ministrovi státního majetku nebo ministrovi energie (podle povahy chráněného subjektu) vyjádřit nesouhlas s transakcí, která vede k nabytí významné majetkové účasti nebo majoritní účasti v subjektech uvedených v nařízení.

  Zmíněné nařízení by mohlo výrazně zkomplikovat snahy některých českých firem při jejich akviziční činnosti na polském trhu. Podle aktuálního znění přijatého nařízení může polská vláda zablokovat v podstatě jakékoliv převzetí či získání majoritního podílu ze strany zahraničních firem v polských společnostech, které bude v rozporu s polskými národními zájmy.

Ing. Petr Darmovzal, obchodní rada, Velvyslanectví ČR ve Varšavě