Státní energetická společnost PGE představila dlouho očekávanou strategii do roku 2035 pod názvem „ Energie pro bezpečnou budoucnost. Flexibilita". Předpokládá investice do inteligentních sítí, nových velkých a flexibilních plynových elektráren, obnovitelných zdrojů energie (dále OZE), skladování energie a integrovaných systémů dálkového vytápění. Celkové výdaje na vývoj, údržbu a akvizice budou činit 235 mld. PLN. Strategie zachovává cíl dosáhnout klimatické neutrality skupiny PGE do roku 2050, přičemž emise CO₂ by se měly snížit o 75 % do roku 2035.

Ze sumy 235 mld. PLN plánuje PGE vyčlenit 75 mld. PLN na distribuci energie. V oblasti výroby bude 51 mld. PLN vynaloženo na větrné farmy na moři a 34 mld. PLN na OZE na pevnině. Na segment plynárenské energetiky je vyčleněno 37 mld. PLN. Kromě toho bude 14 mld. PLN přiděleno na rozvoj segmentu skladování energie. PGE je největším výrobcem dálkového vytápění v Polsku. V tomto segmentu plánuje investovat 18 mld. PLN, z toho 15 mld. PLN do jednotek nové generace (elektrodové kotle, kogenerace, tepelná čerpadla) a akumulátory tepla a 3 mld. PLN do vývoje a výstavby účinných topných systémů.

PGE je největší energetická společnost v Polsku z hlediska tržeb i čistého zisku. Díky kombinaci vlastních zdrojů paliva, výroby energie a distribučních sítí zaručuje PGE bezpečné a spolehlivé dodávky energie do 5,8 milionů domácností, podniků a institucí a zaměstnává 42 tis. lidí. Instalovaná výrobní kapacita PGE dosahuje 18,9 GW a roční výroba elektřiny činí 56,2 TWh. PGE zajišťuje 40 % distribuce elektřiny a 20 % dálkového vytápění teplem v Polsku.

PGE plánuje do roku 2035 mj. vybudovat plynové elektrárny o výkonu 10 GW či zajistit celkovou produkci elektřiny z OZE ve výši 28 TWh, což je téměř 10x více než v roce 2024. PGE se chce soustředit na výstavbu větrných farem na pevnině a na moři (projekty Baltica 2 a Baltica 3). Do segmentu fotovoltaiky nehodlá intenzivně investovat, neboť trh je přehřátý. Kapacita větrných farem na pevnině v roce 2035 by měla činit 4 GW (současná je nižší než 1 GW) a výroba energie z nich 12,7 TWh. Současná kapacita fotovoltaických elektráren je také nižší než 1 GW a roční produkce dosahuje 1,1 TWh. Kapacita přečerpávacích vodních elektráren v roce 2035 by měla činit 0,1 GW a roční produkce energie 0,4 TWh.

Podíl OZE na celkové výrobě energie společnosti PGE dosahuje nyní 7 % a do roku 2035 by se měl zvýšit na 42 %. PGE rovněž plánuje výměnu transformátorů, položení podzemní kabeláže distribučních sítí v délce 10.000 km, instalaci inteligentních měřičů energie v rozvodnách a u koncových uživatelů.

PGE plánuje vybudovat kapacitu úložišť energie 18 GWh, zvýšit kapacitu připojení nových OZE k inteligentní síti o 11 GW či snížit emise CO₂ při výrobě elektřiny o 75 % ve srovnání s rokem 2024.

PGE plánuje do roku 2035 investovat 18 mld. PLN do transformace systému dálkového vytápění z uhlí na plyn a jeho modernizace. PGE bude postupně vyřazovat uhelné topné jednotky a nasazovat plynové kogenerace jako flexibilní přechodnou technologii. PGE chce zavádět technologii Power-to-Heat napájenou čistou elektřinou (elektrodové kotle a tepelná čerpadla). PGE předpokládá, že se do roku 2030 zásadně odkloní od spalování uhlí v teplárenství, ale do roku 2032 budou v tomto segmentu zachovány uhelné zdroje v několika lokalitách jako záložní zdroje. Podle plánu chce PGE v roce 2035 vyrábět teplo z více než 70 % z plynu, asi 20 % z elektřiny a asi 10 % z obnovitelných zdrojů a odpadu. Do roku 2035 chce PGE snížit emise CO₂ při výrobě tepla o 60 % ve srovnání s rokem 2021.

PGE považuje jadernou energetiku včetně malých modulárních reaktorů (SMR) za dlouhodobou strategickou volbu. Za tímto účelem bude realizovat program hodnocení lokalit, kdy 3 lokality současných uhelných elektráren (Belchatów, Konin a Turów) jsou předem vybrané pro podrobnou analýzu. V souladu se strategií bude PGE v těchto lokalitách provádět výzkum z hlediska jejich vhodnosti pro výstavbu jaderné elektrárny či SMR.

Českým firmám se zájmem o obchodní aktivity na polském energetickém trhu doporučujeme zaměřit se na výběrová řízení společnosti PGE, která budou vyhlašována v rámci naplňování strategie do roku 2035. Reálné šance nabízejí dodávky zboží či služeb v následujících oblastech činnosti: výstavba plynových bloků, fotovoltaických i větrných elektráren na pevnině a v Baltském  moři, výstavba úložišť energie (baterie či přečerpávací elektrárna Młoty v hodnotě 10-12 mld. PLN), modernizace elektroenergetické sítě i systému dálkového vytápění, poradenství v oblasti jaderné energetiky.

 

Vypracoval: Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR ve Varšavě