Popelka nazaretská je lyricko-epické básnické dílo od autora Václava Renče. Báseň byla napsána mezi lety 1951–1962, vydána byla však až roku 1969 a jasně odráží barokní charakter. Jedná se o nejznámější autorovo dílo a jako jediné z jeho mariánských děl mohlo v Čechách vyjít v knižní podobě za jeho života. Skládá se z 35 zpěvů a 1752 veršů. Apel díla, které autor sepsal počátkem padesátých let ve věznici Leopoldov, zůstává nejen vyprávěním Ježíšova příběhu, ale i významným dokladem touhy člověka po svobodě.

Za doprovodu hudebního uskupení Ztracená kapela recitovala držitelka Českého lva a členka Činohry Národního divadla Pavla Beretová verše, které vyprávějí příběh Ježíše Krista z pohledu jeho matky, Panny Marie, a zároveň příběh autora, perzekuovaného pro své smýšlení i tvorbu. Podařilo se tak u příležitosti státního svátku připomenout hodnoty spojené s oslavou tohoto dne a představit dílo, které sepsal básník Václav Renč poté, co byl na počátku padesátých let odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 25 let do vězení.

Večera se zúčastnili představitelé diplomatického sboru, čeští krajané i poutníci, kteří kapli Papežské koleje Nepomucenum zaplnili do posledního místa.