Česká řešení – od pokročilých systémů řízení kvality uhlí až po zařízení na kontrolu emisí a znečištění ovzduší – prokázala vysokou míru souladu s prioritami Mongolska v oblasti energetické bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Mongolsko se v současnosti nachází v kritickém bodě transformace svého hospodářství a energetiky. Energetický systém země zůstává silně závislý na stárnoucích uhelných elektrárnách, které tvoří přibližně 80–85 % z celkového instalovaného výkonu 1,6 GW. Obnovitelné zdroje energie, navzdory značnému potenciálu větrné a solární energie, v současné době pokrývají pouze 15–20 % kapacity. Častý nedostatek výkonu, zejména v zimních měsících, podtrhuje naléhavou potřebu modernizace a rozšíření kapacit. S ohledem na očekávaný růst spotřeby energie a nezbytnou modernizaci zastaralé infrastruktury představují české firmy perspektivní partnery, kteří mohou zásadně přispět k posílení energetické bezpečnosti Mongolska a k udržitelnému rozvoji jeho těžebního průmyslu.

Mongolsko, země s bohatou tradicí v těžbě nerostných surovin, se dnes nachází v klíčové fázi svého hospodářského rozvoje. Samotný těžební sektor tvoří přibližně 30 % HDP, 72 % průmyslové produkce, 79 % přímých zahraničních investic, 94 % exportu a přispívá zhruba třetinou do státního rozpočtu, což podtrhuje jeho zásadní význam pro ekonomickou strukturu země. Mongolsko je dvanáctým největším producentem uhlí na světě a patří mezi přední exportéry měděných a zlatých koncentrátů. Přesto zůstává jeho těžební potenciál z velké části nevyužitý, zejména v oblasti technologické modernizace a rozvoje navazujících zpracovatelských kapacit. Klíčové strategické dokumenty mongolské vlády — Vize 2050, Nová politika obnovy a Státní energetická politika — vytyčují ambiciózní cíle: dosažení energetické soběstačnosti do roku 2030, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 30 % instalované kapacity, modernizaci stávajících tepelných elektráren a zásadní modernizaci přenosové soustavy. Mezi klíčové plánované projekty patří například uhelná elektrárna Tavan Tolgoi o výkonu 450 MW, jejímž cílem je snížit závislost na dovozu elektřiny, nová kogenerační elektrárna číslo 5 (300 MW) v Ulánbátaru, a výrazné rozšíření obnovitelných zdrojů prostřednictvím konkurenčních aukcí a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Oficiální incomingová mise zástupců mongolských těžebních a energetických společností do České republiky v březnu 2025 tato očekávání přímo potvrdila. Delegaci tvořili vrcholní představitelé nejvýznamnějších mongolských uhelných dolů a elektráren, které zásobují hlavní město Ulánbátar energií a teplem. Mise se zúčastnili generální ředitelé uhelného dolu Baganuur, tepelné elektrárny č. 4 a nově budované tepelné elektrárny Buruljuut, provozované společností Tsetsens Mining, doprovázeni hlavními inženýry a technickými odborníky. Program návštěvy byl zaměřen na provozní a technické ukázky českých těžebních a energetických technologií přímo v praxi – v aktivních dolech, úpravnách uhlí a energetických provozech.

Česká technologická řešení prezentovaná během mise, zejména systém řízení kvality uhlí (CQMS) společnosti Enelex a technologie pro odlučování prachu od ZVVZ, silně rezonovala s aktuálními potřebami mongolských partnerů. Ti ocenili možnost vidět tyto technologie přímo v reálném provozu, konkrétně v elektrárně Tušimice, v dole Nástup a v závodě na úpravu uhlí Stonávka u Ostravy. Českou stranu v průběhu mise významně podpořilo také aktivní zapojení České asociace důlních technologií (CDT), což zdůraznilo připravenost na dlouhodobou a stabilní spolupráci s Mongolskem.

Z makroekonomického pohledu Mongolsko v současnosti prochází obdobím obnoveného růstu, přičemž pro rok 2025 se očekává růst HDP ve výši 5,8 %, tažený především rostoucím vývozem surovin a zvyšující se domácí poptávkou po energiích. Přetrvávající výzvou však zůstává otázka energetické bezpečnosti: samotné hlavní město Ulánbátar spotřebovává více než 50 % veškeré vyrobené energie, přičemž stárnoucí infrastruktura často čelí výrazným obtížím, zejména během zimního období. Aktivní snaha Mongolska o diverzifikaci mezinárodních partnerství navíc posiluje vyhlídky na zapojení České republiky v rámci politiky „třetího souseda“.

Pro české společnosti z toho vyplývají konkrétní tržní příležitosti zejména v následujících oblastech:

• Modernizace stávajících uhelných provozů, se zaměřením na automatizaci a pokročilé monitorovací systémy.

• Environmentální technologie, včetně systémů pro potlačování prašnosti, úpravu odpadních vod a snižování emisí.

• Dodávky náhradních dílů, technologického vybavení a poskytování inženýrských služeb pro elektrárny.

• Technická školení a rozvoj kapacit zaměřený na mongolské inženýry a provozní personál elektráren.

• Poradenské služby v oblasti uzavírání dolů a rekultivace krajiny po ukončení těžby.

Mongolští partneři zároveň rozšířili své pozvání českým firmám k reciproční návštěvě Mongolska s cílem dále prohloubit technická jednání a blíže se seznámit s potřebami konkrétních lokalit. Díky zavedené pověsti České republiky jako spolehlivého dodavatele odolných a kvalitních průmyslových technologií se otevírá zřetelný potenciál pro to, aby se české společnosti staly preferovanými partnery v procesu energetické transformace Mongolska.

Mongolský těžební a energetický sektor představuje pro české exportéry a dodavatele technologií trh s výrazným růstovým potenciálem. Nedávná mise nejen potvrdila vysokou úroveň českých odborných kompetencí, ale také pomohla jasně definovat konkrétní možnosti další spolupráce. Klíčem k přetavení těchto příležitostí v dlouhodobá a stabilní partnerství bude trvalé a aktivní zapojení, podpořené technickou excelencí a schopností přizpůsobit se specifickým potřebám a očekáváním mongolského trhu.

 

Václav Jílek, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru