Volební účast byla podle oficiálních údajů nejnižší od roku 2016 – 79,88 %. „Volby se konaly na základě mezinárodních norem a standardů a národní volební legislativy, plně v souladu s takovými demokratickými principy, jako je otevřenost, transparentnost, svoboda a spravedlnost, a ve vysoké náladě,“ uvedl šéf Ústřední volební komise Uzbekistánu.

 

Voleb se zúčastnilo 15 milionů 651 tisíc 405 voličů, tedy 79,88 % z celkového počtu 19 milionů 593 tisíc 838 voličů. Nejvyšší volební účast byla v regionu Jizzakh – 85,28 %. Nejnižší je v Taškentu – 72,97 %.

Pro srovnání, na referendu o Ústavě v novém znění 30. dubna byla účast 84,5 %. Podle ústavy, aktualizované po výsledcích dubnového referenda, je nyní funkční období prezidenta sedmileté (dříve pět let).

Do země přijeli zástupci různých států a mezinárodních organizací, aby sledovali proces přípravy a konání prezidentských voleb. Pozorovatelé uvedli, že předčasné prezidentské volby v Uzbekistánu byly technicky dobře připravené, ale byla zaznamenána porušení podobná jako během referenda konaného o několik měsíců dříve: v rámci stagnující volební kampaně chyběla konstruktivní interakce s voliči, v den voleb docházelo k významným procedurálním nesrovnalostem, k případům přidávání hlasovacích lístků a výskytům zjevně shodných podpisů na seznamech voličů; žádný z přihlášených kandidátů veřejně nekritizoval úřadujícího kandidáta ani neprezentoval alternativní politické názory, ženy jsou nadále nedostatečně zastoupeny a genderová témata nebyla před volbami projednávána.