Delegaci EU vedl vysoký představitel EU pro zahraniční politiku a místopředseda Evropské komise (dále jen "HRVP") Josep Borrell, doprovázeli jej výkonný ředitel evropské diplomatické služby ESVA pro Rusko, Východní partnerství, Střední Asii, regionální spolupráci a OBSE Michael Siebert, generální ředitel pro mezinárodní partnerství Evropské komise Peteris Ustubs a další. Mezi hlavní řečníky patřili také vysocí představitelé mezinárodních finančních institucí: prezidentka Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Odile Renaut-Basso a viceprezidentka Evropské investiční banky (EIB) Teresa Czerwinska. Konference se zúčastnila také generální tajemnice OBSE Helga Schmidt (býv. GT ESVA), zvláštní představitelka Evropské unie pro Střední Asii Terhi Hakala a celá řada dalších významných delegátů.

Českou republiku na konferenci zastupoval velvyslanec ČR Václav Jílek. Mezi účastníky z České republiky byl i bývalý eurokomisař Štefan Füle nebo šéf divize pro konektivitu a digitální přenos evropské diplomatické služby EEAS David Ringrose, nechyběli zástupci českých firem, jako například výkonný ředitel společnosti inClaris Jakub Hladík, nebo zástupci akademického sektoru, jako například Anna Jordanová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zaměřující se na regionální vztahy ve Střední Asii a na ekonomické, politické a bezpečnostní výzvy, které může Evropa z této oblasti očekávat. 

 

 

Konference se konala v souladu se Strategií EU pro Střední Asii z roku 2019, která zdůrazňuje rostoucí strategický význam regionu pro zájmy EU.

HRVP J. Borrell ve svém projevu zdůraznil, že je to EU, která je největším obchodním partnerem Střední Asie, a nikoli Rusko nebo Čína. Vzhledem k její strategické poloze hraje Střední Asie stěžejní roli v propojení mezi Evropou a Asií. Střední Asie má také obrovský potenciál v oblasti energetických zdrojů (Kazachstán je čtvrtým největším dodavatelem ropy do EU, Turkmenistán má čtvrté největší zásoby ropy na světě) a významný tržní potenciál (nyní 70 milionů obyvatel, populace rychle roste, 35 % obyvatel je mladších 15 let). Je zájmem EU, aby v regionu Střední Asie bylo bezpečno a aby byla zvládnuta migrace, přičemž se konkrétně odkázal na ruskou útočnou válku proti Ukrajině a na situaci v Afghánistánu. 

 

 

Ministr zahraničních věcí Uzbekistánu Vladimir Norov ve svém vystoupení uvedl, že významné složení účastníků akce svědčí o jejich odhodlání dále prohlubovat dialog s cílem podporovat udržitelné regionální propojení. V tomto ohledu navrhl, aby se konference konala pravidelně, neboť to umožnít plodná jednání a rozvíjet koordinované přístupy k posílení propojení mezi Střední Asií a EU. Zdůraznil, že Uzbekistán vyzval EU k aktivnímu využívání stávajících příležitostí pro realizaci infrastrukturních projektů ve Střední Asii ve 3 klíčových oblastech – udržitelná dopravní konektivita, digitální transformace a „zelená“ transformace, které jsou v souladu jak s prioritami národních rozvojových strategií všech zemí regionu Střední Asie, tak i se strategií "Global Gateway" EU. Podtrhnul důležitost systematicky pracovat s EU a jejími členskými státy na rozvoji a realizaci programů rozvoje dopravního propojení regionu s Evropou, zohledňující klíčová ustanovení Strategie EU pro Střední Asii.

Na tiskové konferenci uvedl: "Navrhli jsme uspořádat setkání EU-Střední Asie, abychom projednali harmonizaci celních postupů, přijetí průběžných tarifů a vytvoření integrované digitální sítě podél transkaspické trasy. Domníváme se, že je nezbytné vypracovat dlouhodobý strategický program pro zlepšení dopravní a komunikační konektivity, který zohlední příslušné aspekty strategie globální brány EU. Digitální transformace ekonomik patří mezi klíčové priority rozvoje našich států. Podporujeme snahy evropské strany o posílení digitální konektivity jak v rámci našeho regionu, tak mezi EU a Střední Asií, zejména v oblastech správy věcí veřejných, sociálních služeb, průmyslu, zdravotnictví, vzdělávání, financí a zemědělství. Primárně se bavíme o vytvoření digitálního koridoru z Evropy do Střední Asie přes jižní Kavkaz. Nastal čas přijmout samostatný koncept EU „Digitální agenda pro Střední Asii“, který by mohl být implementován jako součást programu Digitální Evropa zahájeného v roce 2021. Věříme, že by také mohlo být možné vyvinout společné investiční programy pro zlepšení datové infrastruktury: datová centra a výměnné body internetového provozu. Abychom diskutovali o praktické implementaci prohlubování digitální konektivity, navrhli jsme uspořádat setkání odborníků EU-Střední Asie. Jsme rádi, že na dnešní konferenci evropská strana představila nový regionální projekt na posílení digitální konektivity ve Střední Asii s rozpočtem 40 milionů eur, který bude realizován společně s EBRD a EIB v rámci iniciativy Team Europe. Jsme přesvědčeni, že tento projekt přispěje k poskytování vysokorychlostních širokopásmových optických komunikací v našem regionu.

Urychlený přechod na zelenou ekonomiku, zavádění obnovitelných zdrojů energie a udržitelné využívání vodních zdrojů patří mezi prioritní oblasti spolupráce mezi Střední Asií a EU. Účastníci podpořili myšlenku uspořádat příští konferenci EU - Střední Asie na vysoké úrovni o životním prostředí a vodních zdrojích v únoru 2023 v Římě. Konstatovali, že je třeba v rámci konference vypracovat konkrétní akční plán v této oblasti. Doufáme v pokračování oboustranně výhodné spolupráce v této oblasti. Náš region má obrovské zásoby energetických zdrojů, jejichž rozvoj si vyžádá značné a stabilní investice. Vyzvali jsme EU, aby se ve spolupráci s dalšími zúčastněnými stranami aktivně podílela na vývoji různých možností těžby a přepravy středoasijských energetických zdrojů. Země regionu naléhaly na evropskou stranu, aby využila program EU pro udržitelnou energetickou konektivitu ve Střední Asii k realizaci v rámci námi přijatého programu Zelená agenda pro Střední Asii.

Uvítaly také iniciativu, kterou dnes představila evropská strana o vodních zdrojích, energetice a změně klimatu ve Střední Asii. Zajišťuje integraci probíhajících a nových projektů EU a jejích členských států v regionu (s celkovým rozpočtem přibližně 700 milionů eur), realizovaných společně s EBRD a EIB v rámci iniciativy Europe Team.

Cestovní ruch, který je vnímán jako spolehlivý motor pro zajištění stabilního růstu našich ekonomik, je jednou z pobídek pro posílení ekonomických vazeb mezi Střední Asií a Evropou. V tomto ohledu jsme vyjádřili naši připravenost uspořádat v roce 2023 v Uzbekistánu fórum cestovního ruchu EU a Střední Asie.

Poslední dva dny byly ve vztazích mezi Střední Asií a Evropskou unií velmi rušné a umožnily nám projednat širokou škálu otázek bilaterální a meziregionální agendy. Jsem přesvědčen, že konference v Samarkandu poskytla silný impuls k dalšímu posílení našeho meziregionálního dialogu o propojení a povýšila jej na kvalitativně novou úroveň. Doufáme, že tento formát interakce a spolupráce mezi Střední Asií a EU se dále posílí a stane se pravidelným."

Více informací v angličtině viz: https://www.eeas.europa.eu/eeas/central-asia-18th-eu-central-asia-ministerial-meeting-finding-solutions-common-challenges_en

 

(Připravil: Mgr. Roman Masařík, rada-vyslanec, Velvyslanectví ČR v Taškentu)