Ve Střední Asii naplno běží závod o uzavírání nových kontraktů v oblasti kritických nerostných surovin. Po těch zejména v posledních letech rapidně roste celosvětová poptávka, jsou totiž nezbytným prvkem špičkových technologií a klíčové jsou také pro výrobu čisté energie, zahrnující elektromobily a obnovitelné zdroje.

Alternativa k Číně

Zřetelný je nejen trvající zájem předchozí i nové americké administrativy, ale i Evropy. EU loni v březnu schválila Evropský akt o kritických surovinách pro budoucnost dodavatelských řetězců a postupně uzavírá bilaterální dohody s řadou zemí regionu. Středoasijské země, zejména Kazachstán, Uzbekistán a Tádžikistán, by mohly tvořit alternativu k tradičním dodavatelům převážně z Číny. Na cestu napříč pěti středoasijskými státy se letos v březnu vydal také český eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela. Vedle zlepšení dopravní infrastruktury či vodohospodářství se zaměřil i na možné investice do těžby a kritických nerostů. Tato priorita je také součástí evropské iniciativy Global Gateway, která má za cíl identifikovat a financovat projekty ve vybraných sektorech se zaměřením na vzájemně výhodná partnerství a udržitelný rozvoj.

V Uzbekistánu komisař Síkela navštívil i důlně-metalurgický komplex Almalyk, který se specializuje na těžbu a zpracování barevných a drahých kovů. Provozuje těžební a obohacovací komplexy a metalurgické závody na výrobu mědi, zinku, zlata, stříbra a dalších cenných kovů, přičemž má rozsáhlé zásoby umístěné v různých regionech země. „Díky svému důrazu na čistou energii, úpravu vody a snížení dopadu na životní prostředí má Almalyk velký potenciál stát se součástí Global Gateway. Pomohl by EU diverzifikovat dodávky kritických surovin, nezbytných pro baterie, polovodiče nebo obnovitelné technologie,“ prohlásil český eurokomisař.

Česká mise do země

Koncem letošního února navštívilo Uzbekistán i deset představitelů českých společností působících v oblastech dobývání nerostů a geologie. Také česká delegace navštívila Almalykský důl, kromě toho se ve městě Angren zajímala o těžbu soli uzbeckou firmou Uzkimiosanoat nebo o těžbu uhlí, kterou realizuje místní společnosti UzbekUgol a BabEnergy. Ve městě Navoi delegace jednala s představiteli Navoiského metalurgického komplexu, který je mimo jiné jedním ze čtyř největších světových producentů zlata, a se společností Navoiuran, významným hráčem v oblasti těžby uranu.

Partneři v Uzbekistánu projevili zájem o české technologie a know-how, zpracování surovin, efektivní postupy i ekologická řešení. Příležitostí pro upevnění vzájemných vazeb následně bylo i 10. zasedání česko-uzbecké Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci, které proběhlo v Praze.

Zlato, lithium i měď

Už dříve v březnu Taškent oznámil investici v hodnotě 2,6 miliardy dolarů na rozvoj nerostného a těžebního sektoru, kde by mohly získat příležitosti američtí a evropští investoři. Země disponuje masivními zásobami zlata. V roce 2024 se dokonce zařadila mezi celosvětově deset největších producentů. Roste i export mědi. Uzbekistán má také lithium a další vzácné zeminy a mohl by se skutečně stát významným globálním dodavatelem.

Investiční plán je tříletý, přičemž 76 projektů má pokrýt 28 různých prvků. Uzbekistán identifikoval významná ložiska například wolframu, lithia, titanu či vanadu, který se používá při stavbě jaderných reaktorů. I kvůli zaostávajícím investicím tato naleziště zatím nebyla významně rozvíjena, což otevírá dveře zahraničním zájemcům. Podle prezidenta Šavkata Mirzijojeva je hlavním úkolem získávat cenné suroviny pomocí moderních udržitelných technologií, zvyšovat čistotu minerálů a vytvářet produkty s vysokou přidanou hodnotou. Peníze mají plynout i do rozvojových center zřízených k vyškolení odborníků.

Z Evropy projevili zájem o Uzbekistán například Francouzi. Prezidenti obou zemí v Paříži podepsali dohodu o těžbě nerostů v hodnotě 5 milionů USD. Francouzští geologové mají poskytnout své zkušenosti a znalosti a přispět tím k rozvoji národní geologické služby v Uzbekistánu. Další dohodu uzavřeli v oblasti uranu, přičemž do Francie poputuje 6 tisíc tun materiálu v hodnotě přes 9 milionů amerických dolarů. Francouzi také naznačují svůj zájem o výstavbu nových jaderných elektráren v Uzbekistánu.  

Zatím má ale před Evropou a Spojenými státy v regionu stále náskok Čína. Podle analytiků z Lowy Institutu navíc poptávka Pekingu po vzácných surovinách roste spolu s produkcí mikročipů a zelené energie. Například v Tádžikistánu již měl Peking téměř veškerou těžbu nerostů získat pro sebe. Přesto mohou Evropané a Američané získat velký podíl na budoucích projektech. Podle institutu si středoasijští představitelé uvědomují, že pro zužitkování nerostů potřebují zahraniční finanční kapitál, know-how i technologie.

Perspektivy pro české firmy

Vláda prezidenta Mirzijojeva má diverzifikaci obchodních vztahů jako pevnou součást svého programu, mimo jiné z důvodu snahy o snižování závislostí na dosavadních partnerech. I proto čeští stakeholdeři v oblasti dobývání nerostů, důlní techniky či například geologického průzkumu mají šanci se do rapidního rozvoje uzbeckých těžebních a zpracovatelských kapacit zapojit, ať již čistě bilaterálně či s pomocí evropské iniciativy Global Gateway.

Outgoingová mise otevřela nové příležitosti pro české firmy v uzbeckém těžebním sektoru. Partneři v Uzbekistánu projevili zájem o české technologie a know-how v oblasti těžby, zpracování surovin, efektivní postupy i ekologická řešení. Další spolupráce se očekává v podobě konkrétních projektů a dodávek technologických řešení.
Mise potvrdila rostoucí význam Uzbekistánu jako perspektivního partnera pro české firmy v těžebním průmyslu. Organizátoři mise plánují na úspěšná jednání navázat a podpořit další expanzi českých firem na tento dynamicky se rozvíjející trh. První takovouto příležitostí pro upevnění obchodních vazeb mezi oběma zeměmi bude již zmíněná nadcházející Mezivládní komise, jejíž součástí bude i podnikatelský segment. Máte-li o tuto akci zájem, kontaktujte příslušného referenta na MPO, Jakuba Šmejkala (jakub.smejkal@mpo.gov.cz). 

 

Připravil: Mgr. Matyáš Bukovanský, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Taškentu