Estonsko výrazně navyšuje výdaje na obranu. V roce 2026 překročí 5 % HDP, přičemž nejsou započítány duální výdaje (např. na dopravní infrastrukturu). Priority výstavby sil jsou dány zejména dohodami v rámci NATO. Estonsko se zaměří na vybudování všech vrstev protivzdušné obrany, včetně obrany proti dronům. Investovat bude i do dalekonosného dělostřelectva a raketových systémů. Nebude však opomíjet ani ruční palné zbraně, prostředky elektronického boje či bojová vozidla. Toto úsilí otevírá příležitosti pro český obranný průmysl. Některé české platformy již estonská armáda používá, jiné má zájem prověřit a testovat.

S velitelem Obranné ligy gen. Ilmarem Tammem byl diskutován koncept celospolečenské obrany. Jím vedená organizace je páteří tohoto konceptu. Většina z jejich více než  30 tisíc členů je připraveno velmi rychle posílit řady regulérní armády jak v bojových, tak v týlových pozicích. Estonsko se ohledně své obrany spoléhá nejen na NATO a jeho předsunutou přítomnost v zemi, ale i na vlastní prostředky odstrašení a obrany před případným agresorem.