Rozhodnutí o snížení státní podpory při výrobě obnovitelné energie od ledna 2019, které v létě přijal estonský parlament byť nízkou nadpoloviční většinou, odstartovalo „závod“
o výstavbu nových solárních elektráren. Současně se dokončují rozestavěné, např. s rozlohou několika hektarů v přímořském Paldiski, v jihozápadním kraji Pärnu a centrálním Türi-Alliku, ale i menší. Na jaře 2019 bude předáno rozlohou největší solární pole v kraji Järva ve středním Estonsku.

Místní trh se solární energií se výrazně dostal do pohybu po poklesu cen solárních zařízení včetně panelů na přijatelnou úroveň. Jak potvrdil Margus Kaasik, člen představenstva společnosti Eesti Gaas, která staví komplex solárních elektráren v Pärnu, je právě nyní nejvyšší čas a tím i příležitost k jejich stavbě.

O nevídaném vzestupu výroby solární energie mluvil i předseda Estonské komory pro obnovitelnou energii Mihkel Annus - během posledních 6 či 7 let se každý rok téměř zdvojnásobovala a dnes ji vyrábí již 1.300 solárních elektráren. 

Podle Annuse je však těžké předvídat, jak estonský trh ovlivní tlak EU, aby byla státní podpora energie z obnovitelných zdrojů nahrazena vypisovanými tendry. V současnosti, aby se solární elektrárna o průměrné rozloze stala výdělečnou, potřebuje 7-10 let, a to za podmínky dnešní státní podpory, která v Estonsku činí 53,7 EUR za megawatthodinu. Po změnách od příštího roku se návratnost investic může až zdvojnásobit. 

V Estonsku dnes tvoří solární energie 19 % z celkové energetické výroby. I přes očekávané snížení státní podpory a přesun k vypisování tendrů však bude hrát důležitou roli
i v budoucnu, protože podle rozvojového plánu estonského energetického průmyslu je cílem mít do roku 2030 celkem 50 % energie z obnovitelných zdrojů.

Ve srovnání s dneškem proto tento několikanásobný nárůst rozhodně představuje investorskou příležitost s výhledem na dalších nejméně 12 let. 

M. Kramperová, zástupkyně velvyslankyně, ZÚ ČR v Tallinnu