Estonská vláda schválila rozpočet na příští rok, který počítá s navýšením výdajů na obranu na 5,4 % HDP. Vláda chce tuto úroveň držet minimálně do roku 2029, přičemž jen v příštím roce počítá s 850 milióny EUR navíc, celkově pak chce na obranu v letech 2026-2029 vydat přes 10 mld. EUR. Výrazné navýšení rozpočtu navazuje na v červenci schválený čtyřletý plán rozvoje obraných sil. Celá čtvrtina obranného rozpočtu by se měla utratit za munici, necelých 40 % by pak mělo jít na ostatní nákupy. Prioritou bude pro Estonsko i nadále podpora Ukrajiny, která bude stabilně na úrovni 0,25 % HDP (aktuálně cca 111 mil. EUR), přičemž zbraně a další vojenské vybavení budou dodávány v maximální možné míře estonským obranným průmyslem.

Plánované investice zahrnují protivzdušnou a protiraketovou obranu (konkrétně nákupy systémů IRIS-T, Piorun a Mistral), drony, prostředky elektronického boje a také schopnosti pro přesné útoky na dlouhé vzdálenosti. Pouze za drony estonská armáda utratí 150 mil. EUR, program pro kamikadze drony bude mít hodnotu dokonce 300 mil. EUR. V plánu je vybudovat komplexní vícevrstvou protivzdušnou obranu. Vytvoří se brigáda protivzdušné obrany a nové ženijní prapory a budou pořízeny C-RAM systémy pro ochranu kritické infrastruktury. 

Pokračovat bude rovněž výstavba obranně-průmyslových parků – jeden bude v Ermistu v regionu Pärnu a druhý v Põhja-Kiviõli v regionu Ida-Viru. Koncem letošního srpna byla schválena investice 50 mil. EUR do základní infrastruktury související s těmito parky. O nově budované obranně-průmyslové parky se intenzivně zajímají i zahraniční firmy, zejména ty produkující munici (včetně velkorážové) a výbušniny. Estonsko počítá, že by se zde dělostřelecké granáty měly začít vyrábět na přelomu roku 2026 a 2027 a očekává celkové investice soukromého sektoru ve výši 300 – 400 mil. EUR. Nákupy munice se ale plánují i ze zahraničí – celkem chce Estonsko v letech 2022-2027 utratit jen za munici 5 mld. EUR. Bezmála půl miliardy EUR bude investováno do rozvoje obranné infrastruktury, kde je vlajkovou lodí Baltská obranná linie, ale zahrnuty jsou i náklady na rozvoj kasáren, výcvikových prostor, výstavbu muničních skladů a výstavbu kompletně nové vojenské základny v Narvě. V rámci nově zřizovaného velitelství pro inovace a budoucí kapacity bude probíhat vývoj a testování inovativních vojenských řešení.

České zbrojní produkty nejsou v Estonsku neznámé a např. firma ERA se může pochlubit několika pasivními sledovacími systémy Věra, které v Estonsku slouží již řadu let. Nové a výrazně navýšené investice budou i pro české firmy znamenat potenciální příležitosti např. v oblasti vojenské mobility, elektronického válčení, senzorů, bezpilotních systémů, komunikačních zařízení, kybernetických řešení či logistiky a infrastruktury.

Daniel Horák, zástupce velvyslance, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tallinnu