Estonsko spustilo aukci na výstavbu nových větrných elektráren
08.04.2026 / 10:41 | Aktualizováno: 08.04.2026 / 11:00
Estonsko má poměrně ambiciózní plány v oblasti transformace své energetiky směrem k uhlíkové neutralitě a energetické nezávislosti. Zásadní jsou investice do obnovitelných zdrojů, které doprovází rozvoj distribuční sítě i řiditelných nízkouhlíkových zdrojů, včetně plánování výstavby malých modulárních reaktorů. Estonsko nedávno spustilo novou reverzní aukci na výstavbu větrných elektráren, která má zajistit jednu až dvě terawatthodiny roční výroby elektřiny. Nabídky lze zasílat do letošního 25. srpna. České firmy mají příležitost dodávat kompletní celky či dílčí technologie, komponenty i služby, včetně projektových prací. Rozvoj obnovitelných zdrojů je pro Estonsko nejen environmentální prioritou, ale i cestou k posílení energetické bezpečnosti, což zvyšuje stabilitu celého sektoru a činí jej atraktivnějším pro zahraniční partnery.
Zahájení aukce přichází v době, kdy Estonsko usiluje o posílení energetické soběstačnosti, jíž by chtělo dosáhnout do roku 2030. Země aktuálně dováží přibližně třetinu elektrické energie a větrná energetika má podle vlády zásadní roli zejména v zimním období, kdy solární výroba nedostačuje. Podpora bude poskytována po dobu dvanácti let a může dosáhnout maximálně 20 eur za megawatthodinu, přičemž nebude vyplácena v období, kdy cena elektřiny na trhu překročí 45 eur za megawatthodinu. Aukce je určena pouze pro nové projekty, které musí zahájit výrobu nejpozději do konce roku 2030, a zájemci mohou své nabídky podávat do 25. srpna 2026. Výběr bude probíhat podle nejnižší požadované podpory. Procesně aukci zaštiťuje provozovatel přenosové soustavy Elering, který by měl také do konce roku vyhlásit výsledek aukce.
Estonsko zároveň připravuje další podpůrné mechanismy pro rozvoj větrné energie, a to jak na pevnině, tak na moři, přičemž cílem je během příštích let uvést do provozu nové kapacity v řádu několika terawatthodin ročně. Kromě toho Estonsko otevírá nové možnosti pro výstavbu větrných elektráren na státních pozemcích, což může přinést až dalších 1 100 MW nových instalací. Tyto kroky posilují celkový investiční rámec země, která si stanovila cíl vyrábět do roku 2030 dostatek obnovitelné elektřiny pro domácí spotřebu. Dynamika rozvoje je patrná jak v legislativní rovině, tak v přípravě dalších aukcí, jež mají postupně doplnit a rozšířit současný energetický mix a snížit závislost na dovozech.
Rychlý rozvoj estonské větrné energetiky, ale i moderního energetického ekosystému obecně, otevírá významné příležitosti také pro české firmy. Uplatnění mohou najít technologičtí dodavatelé, kteří se specializují na řídicí systémy, elektrické komponenty, prediktivní údržbu či digitalizaci energetických provozů. Prostor se nabízí rovněž pro inženýrské a projektové firmy schopné dodávat kompletní řešení výstavby větrných parků, včetně logistiky, infrastruktury a integrace do distribučních soustav. České společnosti se mohou zapojit i prostřednictvím investičních partnerství s evropskými developery, kteří na estonský trh vstupují v souvislosti s otevíráním nových aukcí a růstem investičních pobídek. Estonsko tak představuje perspektivní trh, který může českým podnikům nabídnout nejen konkrétní obchodní příležitosti, ale také strategické ukotvení v celém baltském regionu, kde poptávka po obnovitelných zdrojích dlouhodobě roste. Samostatnou kapitolou je pak estonská cesta k jaderné energetice, která aktuálně získává velmi zřetelné kontury.
Daniel Horák, zástupce velvyslance, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tallinnu