Novela zákona rovněž vytváří lepší přístup k tendrům pro malé a střední podniky. Zadavatelé již nemohou požadovat po uchazečích příjmy v nepřiměřené výši, jak tomu bylo doposud. Požadovaný roční obrat by neměl překročit dvojnásobek hodnoty tendru. Velké zakázky pak mohou být rozděleny na několik menších, pokud tak zadavatel neučiní, musí udat důvody proč.

Posuzování nabídek bude i v budoucnu prováděno především na základě ceny a kvality. Při vytváření kritérií pro zadání zakázek však bude možné brát v úvahu mimo ekonomické výhodnosti také např. vliv na životní prostředí či sociální a inovativní aspekty.

Zákon rovněž stanovuje novou formu zadávání tendrů, tzv. inovační partnerství, které lze využít k vývoji nebo nákupu inovativních produktů, služeb nebo stavebních prací.

Co se týká změn finančních limitů veřejných zakázek pro zboží a služby, tato částka se mění ze 40 000 na 60 000 eur, ve stavebnictví pak z 250 000 na 150 000 eur. U zjednodušeného režimu zveřejňování se tato hodnota u zboží a služeb mění z 10 000 to 30 000 eur, ve stavebnictví pak z 30 000 na 60 000 eur.

Termín úplného přechodu na elektronické vyřizování veřejných zakázek je stanoven na 18. října 2018, nicméně již nyní je v Estonsku přes 80% všech tendrů zveřejňováno on-line v centrálním Státním registru veřejných zakázek.

Aktuální znění novely zákona o veřejných zakázkách je zatím dostupné pouze v estonském jazyce. Odpovědnou institucí za politiku zadávání veřejných zakázek, vypracování zákonů, poskytování dohledu a poradenství je estonské ministerstvo financí.

 

Ing. Alena Teznerová, zástupkyně velvyslankyně, Zastupitelský úřad ČR v Estonsku