Exponáty pochází ze soukromé kolekce manželů Fojtíkových a jsou tématicky doplněny obrazy krojovaných postav malovaných na hedvábí autorky Marcely Fojtíkové a sadou panenek v krojích. Výstava se nachází v historické budově Muzea pěveckého festivalu v Tartu, v níž v 19. století působil kulturní spolek Vanemuine, zakladatel nejvýznamnější estonské kulturní události - světoznámého estonského festivalu písní a tanců Laulupidu. Otevření výstavy doprovodilo taneční představení, v němž studenti Pražské taneční konzervatoře předvedli české, moravské a slovenské lidové tance.

Za estonskou stranu byl vernisáže přítomen zástupce starosty města Tartu pro kulturní záležitosti Madis Lepajõe a Sirje Karis, ředitelka Městských muzeí v Tartu, která poděkovala českému velvyslanectví za možnost přiblížit český folklór estonské veřejnosti. Velvyslankyně G. Tománková ve svém projevu zdůraznila význam uchovávání tradic a odkazu našich předků. Spoluautorka výstavy Marcela Fojtíková představila exponáty pocházející z regionů Čech a Moravy (nejstarší kroj pamatuje vznik Československa) a promluvila o významu návratu tradice krojů v ČR. Estonka žijící v ČR, Iivi Zájedová, vysvětlila význam tanců jako skočná, valašský odzemek, zbujan, kubra aj., a pohovořila o folklorním odívání ve vztahu k tancům.

Následovalo vystoupení čtyř studentů Pražské taneční konzervatoře, kteří ve stylizovaných krojích zatančili párové i sólové lidové tance. Pražskou konzervatoř reprezentovaly též umělecká vedoucí a zástupkyně ředitele školy Romana Khauerová a pedagožka Helena Frolíková. Pražská konzervatoř cestu do Estonska spojila s tanečním vystoupením v rámci mezinárodního baletního galakoncertu divadla Vanemuine v Tartu, který uspořádala estonská baletní škola Ida Tantsukool a stejně tak jako vloni pozvala k účasti české studenty. Letošní návštěvou pokračuje rovněž jejich spolupráce s Tallinnskou baletní školou a mezikulturní výměna v oblasti tanců.

Výstava bude otevřena do 16. března 2019.

Videa z tanečního vystoupení jsou dostupná na tomto odkazu.