Charta 77 byla neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala „politickou a státní moc“ za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách.

Přítomné hosty v Muzeu okupace přivítala velvyslankyně Gabriela Tománková a vyjádřila své potěšení, že může uvést takového hosta jako je známá česká dokumentaristka Olga Sommerová.

Překladatelka a tlumočnice paní Iivy Zájedová (Estonka žijící v Čechách; členka Baltského svazu v býv. Československu a spoluzakladatelka česko-estonského klubu v ČR) představila téma Charty 77 etonskému publiku a zmínila, že v Československu vzniklo v 70. letech několik opozičních uskupení. Hovořila mj. o Baltském svazu, který vzniknul v bývalém Československu také jako disidentské hnutí, mající podobně jako Charta 77 za cíl boj za svobodu. Členy Baltského svazu byli překladatelé, literární vědci, filozofové a stoupenci všech tří okupovaných Baltských států, kteří uměli rovněž jazyky těchto národů. Baltský svaz znal a zúčastnil se jednoho jeho setkání v Praze i druhý prezident Estonské republiky Lennart Meri (mezi r. 1992-2001). Charta 77 a Baltský svaz měly dokonce nepřímý vliv na obnovení samostatnosti Estonska, které bylo okupováno Sovětským svazem.

V následných slovech Olgy Sommerové, která uvedla divákům svůj dokument, zazněla zmínka jakési podobnosti v historickém osudu České republiky a Estonska, dvou malých zemí okupovaných většími mocnostmi, a apel na zodpovědnost a aktivitu každého občana vůči občanské společnosti a vyvarování se lhostejnosti ke stavu ve společnosti.                

Po promítání dokumentu „21 mluvčích Charty 77“ následovala diskuse publika s režisérkou filmu Olgou Sommerovou a estonským politikem, historikem  a členem Institutu pro lidská práva Martem Nuttem.

Oficiální program byl zakončen pozváním k ochutnávce českých vín a českého piva, které ZÚ Tallinn společně s občerstvením přichystal pro hosty.