Poprvé v historii estonského písňového festivalu, který je zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO, měla zastoupení i Česká republika - chlapecký sbor při Základní umělecké škole v Praze 7 "Pueri gaudentes", v překladu "radostní chlapci", opravdu přinesl do Estonska radost a nadšení.  I díky nim se mu podařilo uspět v několika kolech náročného výběrového řízení a zvládnout předepsané estonské písně včetně správné estonské výslovnosti, jejíž obtížnost snese srovnání snad jenom s finštinou.

Vystoupení v Tallinnu představovalo závěr severské cesty sboru, který se úspěšně představil ve Stockholmu, Helsinkách, Petrohradě a nakonec na XXVII. Laulupidu.

Největší estonský písňový festival si letos připomínal 150. výročí. Tehdy v roce 1869 začínal ve druhém největším městě dnešního Estonska Tartu a vše bylo samozřejmě skromné. Nikoliv však důvod - konal se u příležitosti 50. výročí zrušení nevolnictví v pobaltské části tehdejší carské říše. Za podobně silný důvod v dlouhé historii festivalu můžeme brát i rok 1988, kdy v tehdejším Sovětském svazu proběhla v Pobaltí tzv. zpívající revoluce s vyvrcholením na Písňovém festivalu v Tallinnu.

Letošní akci s vlasteneckým heslem "Moje vlast je mou láskou" (začátek estonské zlidovělé písně z 19. století) zahájil v sobotu 6. července pětihodinový průvod všech účastníků. V něm se představilo celkem 35.000 zpěváků a hudebníků ze všech oblastí Estonska i estonských krajanů z celého světa spolu s vybranými mezinárodními sbory včetně "Pueri gaudentes". Pětikilometrová trasa průvodu vedla z Náměstí svobody do speciálně vybudovaného areálu kousek od moře ve východní části Tallinnu.  

Festival zahájila estonská prezidentka Kersti Kaljulaid po slavnostním zapálení ohně. Během obou víkendových dnů sledovalo program 95.000 nadšených diváků a vzdor nepříznivým předpovědím mu bylo nakloněno i počasí - jako by i slunce chtělo potvrdit výjimečnou účast "Pueri gaudentes" na XXVII. Laulupidu!