V tomto kontextu představuje Bulharsko specifický případ. Existuje zde řada vědeckých a technologických pracovišť, které se dlouhodobě zabývají izolací, kultivací, charakterizací a uchováváním probiotických mikroorganismů. Tyto instituce následně tvoří základní infrastrukturu pro výzkum, patentování a mezinárodní komercializaci probiotických kmenů.

HLAVNÍ PRŮMYSLOVÍ AKTÉŘI

Jedním z hlavních bulharských průmyslových aktérů v oblasti mikrobiologie je společnost Lactina Ltd. Firma disponuje vlastní kolekcí mléčných bakterií a bifidobakterií, které byly izolovány z přírodních zdrojů v ekologicky čistých oblastech Bulharska (Rila, Pirin, Rodopy, Balkán). Kmeny jsou taxonomicky identifikovány, geneticky charakterizovány a depozitovány v Národní bance průmyslových mikroorganismů a buněčných kultur v Sofii.

Lactina Ltd. se soustředí na vývoj monokultur i definovaných směsí kmenů určených pro průmyslové a výzkumné využití. Portfolio zahrnuje zástupce rodů Lactobacillus (např. L. delbrueckii subsp. bulgaricus, L. helveticus, L. acidophilus, L. plantarum, L. rhamnosus, L. casei/paracasei), Streptococcus thermophilus, Lactococcus lactis, Leuconostoc mesenteroides a různé druhy rodu Bifidobacterium. Společnost se aktivně podílí na výzkumu funkčních vlastností kmenů, jejich technologické stability a potenciálních zdravotních účinků, zejména s ohledem na průmyslovou použitelnost.

Dalším klíčovým hráčem je LB Bulgaricum Ltd., která disponuje jednou z nejrozsáhlejších kolekcí mléčných bakterií v regionu, zahrnující více než tisíc vzorků. Společnost provozuje vlastní výzkumné centrum, kde probíhá dlouhodobý výzkum tradičních bulharských kmenů, zejména Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus, ale také dalších druhů laktobacilů a streptokoků.

Výzkum se zaměřuje na in vitro a in vivo testování, schopnost přežití v gastrointestinálním traktu, adhezi k epitelovým buňkám, imunomodulační účinky a metabolické vlastnosti. Výsledky vlastní výzkumné činnosti jsou následně prezentovány na mezinárodních vědeckých fórech a publikovány v odborných časopisech. Právě unikátní know-how bulharské společnosti vedlo k navázání dlouhodobé spolupráce s japonskými partnery. První dodávky tradičních bulharských mléčných kultur do Japonsko se uskutečnily již v průběhu 70. let 20. století a jeden z tamějších předních mlékárenských koncernů, společnost Meiji, s úspěchem využívá pravidelně dodávané bulharské laktobacily k výrobě svých jogurtů a probiotických produktů. Stejná společnost dokonce v říjnu 2024 v Sofii podepsala dohodu o vytvoření společného vědeckého centra s LB Bulgaricum zaměřeného na výzkum endemických kmenů bakterií Lactobacillus bulgaricus and Streptococcus thermophilius.

INSTITUCIONÁLNÍ A REGULATORNÍ RÁMEC

Zásadní institucionální roli v celém ekosystému bulharského biotechnologického výzkumu hraje Národní banka průmyslových mikroorganismů a buněčných kultur v Sofii. Tato instituce není komerčním výrobcem, ale oficiálně uznanou biobankou s kolekcí čítající okolo 7 400 mikrobiálních kmenů, včetně mléčných bakterií, kvasinek a dalších průmyslově významných mikroorganismů.

Národní banka průmyslových mikroorganismů a buněčných kultur zajišťuje uchovávání kmenů, jejich taxonomickou identifikaci a mezinárodní depozitaci podle Budapešťské smlouvy (Budapest Treaty on the International Recognition of the Deposit of Microorganisms for the Purposes of Patent Procedure), což je klíčové pro patentovou ochranu a globální obchodování s bakteriálními kmeny. Právě možnost mezinárodně uznávané depozitace hraje významnou roli v souvislosti s ochranou duševního vlastnictví, kterou na globální úrovni koordinuje mimo jiné WIPO (World Intellectual Property Organization).

Z regulatorního hlediska je nutné rozlišovat mezi samotnými kmeny a finálními produkty. Zatímco schvalování zdravotních tvrzení pro hotové výrobky podléhá přísnému hodnocení EFSA (European Food Safety Authority), samotné kmeny mohou být předmětem licencování, výzkumných projektů a technologických transferů bez nutnosti okamžité komercializace ve formě potravin či doplňků stravy.

MEZINÁRODNÍ VĚDECKÝ KONTEXT A SROVNÁNÍ

Bulharské kmeny laktobacilů jsou dlouhodobě předmětem zájmu mezinárodních vědeckých studií. Dostupné publikace se převážně zaměřují na funkční vlastnosti kmenů Lactiplantibacillus plantarum izolovaných z tradičních bulharských mléčných výrobků, jejich metabolické profily a produkci biologicky aktivních látek. Z prezentovaných výsledků lze usuzovat, že potenciál bulharských izolátů nejen v oblasti výživy, ale také v biotechnologických a farmaceutických aplikacích zůstává dosud do velké míry nevyužit.

Ve srovnání se západoevropskými mlékárenskými velmocemi, jako jsou Francie nebo Německo nemůže Bulharsko v žádném případě konkurovat co se týče objemu finální produkce. Ovšem výskyt specifických lokálních kmenů laktobacilů mu spolu s dlouhodobou tradicí jejich výzkumu a relativně nižšími náklady na provádění laboratorních studií poskytují důležitou komparativní výhodu, a to zejména v raných fázích vývoje nových probiotických a postbiotických preparátů.

RIZIKA A LIMITY

Navzdory uvedeným přednostem čelí bulharský sektor i omezením. Patří mezi ně především nerovnoměrně rozvinutá výzkumná infrastruktura mimo hlavní město, silná závislost na zahraničních partnerech při komercializaci výsledků výzkumu a pomalejší přechod od laboratorního vývoje k tržním aplikacím ve srovnání se západní Evropou. Tyto faktory mohou prodlužovat návratnost investic a vyžadují dlouhodobější strategický přístup.

INVESTIČNÍ POTENCIÁL

Z pohledu investorů představuje bulharský mikrobiologický sektor kombinaci několika silných faktorů: existenci lokálních, geneticky charakterizovaných a patentovatelných bakteriálních kmenů, přímé napojení na oficiální mezinárodní depozitní infrastruktury, dlouhou vědeckou tradici v oblasti výzkumu mléčných bakterií a relativně nízké náklady na výzkum a kultivaci ve srovnání se západní Evropou.

Bulharsko tak přinejmenším ve střednědobém horizontu nelze považovat za potenciálního masového výrobce finálních probiotických produktů. Na druhou stranu může s úspěchem fungovat jako strategický zdroj bakteriálních kmenů, know-how a výzkumných kapacit. Hlavní investiční příležitosti proto spočívají zejména v oblasti licencování mikrobiálních kmenů, společných výzkumných projektech, vývoji nových generací probiotik a postbiotik a v exportu těchto znalostí a technologií na světové trhy.

Autor: Zita Zárubová, ekonomický úsek, Velvyslanectví ČR v Sofii

Užitečné odkazy:

• https://www.novinite.com/articles/228904/Bulgaria%2Band%2BJapan+Launch+Joint+Research+Lab+for+Dairy+Innovations
• https://lbbulgaricum.bg/en/laboratories/
• https://lactina-ltd.com/en/nauchnoizsledovatelska-dejnost/