VELVYSLANECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ŘÍMĚ

 

 

 

 

MALTA

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ  INFORMACE  ZA  ROK  2008

                                                          (aktualizace září 2009)         

 

 

 

 

 

Zdroje : Ministerstvo zahraničních věcí Malty, Bank of Malta, Národní statistický úřad Malty, ČSÚ, ČNB, maltský ekonomický tisk

O b s a h

1. Základní informace o teritoriu                                                           3

2. Vnitropolitická charakteristika                                                          4

3. Zahraničně politická orientace                                                          7

4. Ekonomická charakteristika země                                                    7

5. Finanční sektor                                                                               13

6. Zahraniční obchod                                                                         13

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR                                      16

    (komodity a služby)

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu                   22

   a ochrana duševního vlastnictví

9. Investiční klima                                                                               29

10. Očekávaný vývoj – rekapitulace                                                   29

Příloha – životopisy prezidenta a předsedy vlády, SWOT analýza        31

 

1. Základní informace o teritoriu

 

Základní údaje

Název státu                                         Republika Malta (Republic of Malta, Republika Ta'Malta)

Počet obyvatel                                    400.214 (červenec 2006)

Rozloha                                               317,2 km²

Hlavní město                                        Valletta

Národnostní složení                             99 % Malťané,  1 % Libyjci

Náboženství                                        římskokatolické (98%)

Úřední jazyky                                      maltština a angličtina

                                              (italština ve školách povinná, není úředním jazykem)

Státní svátek                                       21. 9. Den nezávislosti (1964)

Vznik státu                                          21.  9. 1964 Malta získala nezávislost

12. 12. 1974  vyhlášena republika

Územní členění                         šest ostrovů ve Středozemním moři,                                                                                                 obydlené jsou jen ostrovy Malta, Gozo a Comino

Státní zřízení                                        republika

Hlava státu                                          prezident George Abela (od 4.4.2009)

Předseda vlády                                   Lawrence Gonzi (od 23.3.2004, znovu jmenován 11.3.2008)

Ministr zahraničních věcí                       Tonio Borg (od 11.3.2008)

Zákonodárný orgán                             jednokomorový parlament (65 poslanců)

Hlavní politické strany              Partit Nacionalista (PN - konzervativní pravý střed, s prvky křesťanské demokracie)

Partit Labourista (PL - sociální demokracie)

Peněžní jednotka                                  euro (od 1.1.2008), 1 euro =0,4293 Lm

Datum navázání dipl. styků                   1. ledna 1993

Jména velvyslanců                                nerezidentní vv. ČR (se sídlem v Římě);

Vladimír Zavázal, Velvyslanec

nerezidentní vv. Malty John Vella (agrément 19. 12. 2005, pověřovací listiny předal 21. 3. 2006)   

Honorární konzul ČR na Maltě Tonio Casapinta (zahájil činnost 10. 7. 1995)

Honorární konzul Malty v ČR   Ernest Flamini (zahájil činnost 6. 6. 2001)

Velvyslanectví Malty v ČR                   Francesca Gatt (Chargé d´Affaires ad Interim)

(Dočasná diplomatická mise

po dobu českého předsednictví Rady EU)

 

Jmenný seznam vlády (od 11. 3. 2008)

předseda vlády a ministr financí                                    Lawrence Gonzi

místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí            Tonio Borg

ministr pro sociální záležitosti                                        John Dalli

ministr financí, hospodářství a investic                                  Tonio Fenech     

ministr spravedlnosti a vnitra                                        Carm Mifsud Bonnici

ministr pro venkov                                                                  George Pullicino

ministr komunikací                                                                  Austin Gatt

ministryně školství                                                                   Dolores Cristina

ministryně pro záležitosti ostrova Gozo                        Giovanna Debono

 

2. Vnitropolitická charakteristika

            Maltská vláda průběžně realizuje ve vnitropolitické oblasti mimo jiné reformu důchodového systému a správní reformu, která nově upravuje postavení ostrova Gozo v rámci země.  

Malta a EU

Postoj Malty k evropské integraci vychází ze specifických podmínek malé ostrovní země (rozhraní tří kontinentů) a principu neutrality. Malta proto prosazuje princip rovnoprávného postavení členských zemí v budoucí EU a zachování otevřené možnosti účasti ve společných politikách EU. Má zájem o roli zprostředkovatele mezi Evropou, severní Afrikou a Blízkým východem. Spolupráce EU - Středomoří je jednou z priorit členství v EU. Vstup Malty do EU byl prioritou vlády Národní strany. Byl potvrzen domácím referendem dne 8. 3. 2003, jehož se zúčastnilo 92 % všech oprávněných voličů. Pro vstup Malty do EU hlasovalo 53,65 % zúčastněných voličů (145 tisíc) a 46,35 % bylo proti (125 tisíc). Bezprostředně po referendu podepsala Malta Smlouvu o přistoupení 16. 4. 2003 v Aténách a následně ji ratifikovala parlamentem v červenci 2003.

 Malta vstoupila do EU stejně jako ČR dne 1.5.2004. Bývalý maltský ministr zahraničních věcí Joe Borg je evropským komisařem pro námořní záležitosti a rybolov. Z výsledného negociačního balíku opatření, dohodnutých před vstupem Malty do EU vyplývají následující ujednání a závazky:

Neutralita země: deklarace o neutralitě tvoří přílohu Smlouvy o přistoupení, neutralita  není členstvím v EU nijak dotčena. EU nemůže na Maltu naléhat, aby země sloužila jako vojenská základna.

Kultura a identita: maltský jazyk je oficiálním jazykem EU.

Životní hodnoty: ke Smlouvě o přistoupení byl připojen protokol v záležitosti potratů s tím, že další postup bude podléhat rozhodnutí maltské vlády.

Čistota ovzduší: přechodné období (PO) na splnění norem EU pro elektrárny do roku 2005.

Čistota vody: PO do března 2007 na ukončení vypouštění odpadních vod do moře.

Odpadové hospodářství: Malta má tři typy skládek (pro stavební odpad, nebezpečný odpad, netečný odpad); od roku 2005 Malta recykluje 25% obalových odpadů, do roku 2009 bude recyklovat alespoň 15% plastových odpadů.

Myslivost: postupně je přijímáno omezení vydávání nových loveckých povolení, je zaváděn systém přísných kontrol dodržování loveckých předpisů.

Dovozní přirážky: všechny dovozní přirážky byly odstraněny od 1.1.2003 s výjimkou potravin a zemědělských výrobků (PO do okamžiku vstupu).

Ceny potravin: možné přizpůsobení se vyšším cenám v EU (cukr,  obilí, rýže, výrobky z rajčat, hovězí maso) prostřednictvím kompenzací tak, aby nebyli dotčeni domácí spotřebitelé.

Daně: zachování nulové DPH na potraviny a léky do 1.1.2010; výjimky v DPH v oblastech dodávek pitné vody, trajektového spojení s ostrovem Gozo, veřejné dopravy a mezinárodní dopravy.

Pořizování nemovitostí:  cizinci si mohou pořídit pouze jednu nemovitost; občané EU si mohou pořídit více než jednu nemovitost, pokud trvale bydleli na Maltě alespoň 5 let.

Čerpání z fondů EU: Malta spadá do Cíle 1; Malta získala od EU do konce roku 2006 po odečtení svých příspěvků 194 mil. EUR. V programovacím období 2007-2013 je zařazena v cíli Konvergence, finanční prostředky ze SF EU čerpá prostřednictvím dvou operačních programů.

Ostrovní region Gozo: umožněno zařazení ostrova Gozo s 30 tis. obyvateli jako regionu do Cíle 1 v případě, že by se HDP na obyvatele dostal nad hranici 75% průměru EU.

Volný pohyb pracovníků: Malta získala možnost omezit do roku 2011 zaměstnání pracovníků z ČZ EU, pokud by nastalo ohrožení vnitřního trhu práce a zaměstnanosti občanů Malty.

Společná měna: vstup do eurozóny byl podmíněn nutností snížit schodek státního rozpočtu         a vnitřní zadluženost.

Zemědělství: zvláštní ochranné opatření po dobu 5 let od vstupu do EU pro ochranu zemědělství v případě obtíží; Malta a Gozo budou zahrnuty do „méně příznivých“ oblastí a získají dodatečné prostředky z fondů pro rozvoj venkova.

Rybolov: vyjednání 25 mílového konzervačního pásma kolem pobřeží Malty, ve kterém se nesmí objem rybolovu zvýšit.

Doprava: přechodná období na zkoušky technické způsobilosti vozidel, na přizpůsobení omezovačů rychlosti u kamiónů, na minimální výšku silniční daně  pro nákladní dopravu (osobní doprava nebude dotčena).

Restrukturalizace opraven lodí: státní pomoc může pokračovat do konce roku 2008; nutno implementovat plán restrukturalizace a přizpůsobení opraven pravidlům hospodářské soutěže.

Vízová politika: odstranění vízové povinnosti (pro Rumunsko, Bulharsko); zavedení vízové povinnosti (vůči Libyi, Tunisku).

            V rámci nové finanční perspektivy do roku 2013 Malta předpokládá, že bude i nadále čistým příjemcem z rozpočtu EU, příjem v celkové výši 805 milionů euro očekává zejména ze strukturálních fondů (rozvoj infrastruktury) a společné zemědělské politiky. Prostředky z fondů EU byly do současnosti využívány především pro rozvoj silniční infrastruktury země. Malta očekává, že se od roku 2014 stane čistým přispěvatelem do rozpočtu EU.

            V červenci roku 2005 maltský parlament ratifikoval Smlouvu o ústavě pro Evropu. Malta se koncem roku 2007 stala, spolu s dalšími novými členskými zeměmi EU, součástí Schengenského prostoru. 

Hlavní politické strany a jejich orientace

Obě hlavní strany věcně odlišuje zejména skutečnost, že Labouristická strana (PL) prosazuje sociální stát a zachování konceptu neutrality (např. jen velmi výjimečné povolování přistávání válečných lodí v maltských přístavech). Vládní Národní strana (PN) se orientuje na prosazování menší úlohy státu. Základním rozporem mezi oběma stranami v posledních letech proto byl nesouhlas PL s členstvím v EU: PN byla pro plné členství, PL prosazovala pouze partnerství Malty s EU. Vládní Národní strana proto vyhlásila  referendum k členství v EU bezprostředně po ukončení jednání              o přistoupení dne 8. 3. 2003. Třetí nejvýznamnější strana, Demokratická alternativa (AD, Alternativa Demokratika) je  svým programem blízká tradičním stranám Zelených.

Maltský parlament

Maltský parlament (House of Representatives) je jednokomorový a má 69 členů. V současné době ho na základě výsledků posledních parlamentních voleb z 8. 3. 2008 tvoří 35 členů Národní strany a 34 členů Labouristické strany.

Maltský parlament má pět základních výborů: zahraniční, sociální, legislativní, rozpočtový a organizační. Legislativnímu a organizačnímu výboru předsedá předseda (speaker) parlamentu, rozpočtový výbor je tradičně doménou opozice.

Členy parlamentu jsou všichni ministři vlády a příslušní parlamentní tajemníci pro jednotlivé resorty. Řada členů parlamentu se snaží udržet si civilní zaměstnání, aby se příliš nevzdálila  každodennímu životu a udržela si nezávislost.

3. Zahraničně politická orientace

            Zahraničně politická orientace Malty je dána jejím členstvím v EU a ustanovením o neutralitě země. Malta má tradičně nadstandardně dobré vztahy s Libyí a dalšími severoafrickými státy. Spolupráce s maltskými podnikateli může být přínosem i pro uplatnění na libyjském trhu. Úzké vztahy pojí Maltu s Itálií a se Španělskem. Všechny tyto země spojuje úsilí o rozvoj středomořské oblasti a boj proti nelegální imigraci. Malta se po vyhlášení nezávislosti v roce 1964 stala členem Britského společenství národů (Commonwealthu). Malta je členem Ministerské akční skupiny Commonwealthu, v listopadu 2005 Malta pořádala schůzku předsedů vlád za účasti královny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Alžběty II. Závažným zahraničně bezpečnostním problémem Malty zůstává příliv nelegálních imigrantů do země, který za rok 2004 činil 1 400 osob, za rok 2005 se zvýšil na 1 822 osob, v  roce 2006 dosáhl počtu 1 800 osob a v roce 2007 činil cca 2 000 osob. Situace se v roce 2008 dále zhoršila, neboť bylo zaregistrováno 2775 osob a za 1. čtvrtletí roku 2009 počet nelegálních imigrantů dosáhl 675.V posledních letech se počet ilegálních imigrantů prakticky vyrovnal počtu dětí, narozených na Maltě. Malta se snaží řešit problém ilegální imigrace ve spolupráci s Evropskou komisí. 

Malta se aktivně účastní regionální spolupráce ve Středomoří (Barcelonský proces, Středomořské fórum aj.), má zájem na posilování stability a bezpečnosti v oblasti (princip nedělitelnosti bezpečnosti a stability v Evropě a ve Středomoří). Prioritou maltské zahraniční politiky je důraz na zachování míru v oblasti a rozvoj dobrých vztahů se svými nejbližšími severoafrickými sousedy, především s Libyí a s Tuniskem. V únoru roku 2006 prezentoval maltský ministr zahraničí projekt vytvoření Ekonomického fóra centrálního středomoří (Central Mediterranean Economic Forum), v jehož rámci má Malta v úmyslu posilovat ekonomické vztahy se svými nejbližšími sousedy v oblasti. Tento projekt byl jednou z priorit maltské zahraniční politiky i v roce 2007.       

Problém nelegální imigrace zasahuje i vztahy s Itálií (poslední tvrdý spor o příjem uprchlíků se odehrál v dubnu 2009), neboť obě země jsou cílovými zeměmi mj. imigrantů ze Somálska, Eritreje       a Etiopie. Malta se proto v roce 2004 zasadila s Itálií o odstranění embarga EU vůči Libyi, cílem bylo zahájit dodávky techniky nezbytné pro účinnou kontrolu libyjských hranic a přilehlých pobřežních vod. Malta dlouhodobě spolupracuje v rámci Fóra ministrů vnitra západního Středomoří (Magreb, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Francie).

4. Ekonomická charakteristika země

Hospodářská situace

            Malta vstoupila na jaře roku 2005 do evropského mechanismu směnných kurzů ERM 2 (Exchange Rate Mechanism), což bylo prvním krokem k přistoupení země ke společné evropské měně. Malta se stala jednou z prvních nových členských zemí EU, která zavedla euro a to od 1.1.2008. Přijetí eura  předcházela na Maltě řada opatření s cílem snížit deficit maltského státního rozpočtu na výši maximálně 3%, jak je stanoveno pravidly Paktu stability EU. Od vstupu Malty do Evropské unie se ještě více posílila orientace maltského zahraničního obchodu převážně na partnery z EU.

Ekonomický vývoj v roce 2008

Při nedostatku nerostného bohatství a velmi malém vnitřním trhu se hospodářský rozvoj opírá     o exportně orientovaný průmyslu a turistiku. V 60-tých a 70-tých letech zahraniční firmy, většinou ze zemí západní Evropy, na Maltě zakládaly průmysl s vysokým podílem lidské práce.

Tento proces akceleroval koncem 70-tých let, kdy byl zaznamenán výrazný turistický boom, který pomáhal snižovat deficit platební bilance. Vzestup počtu zahraničních turistů na Maltě byl zaznamenán v roce 2000 – celkem 1 215 713 osob.V následujících letech příliv zahraničních turistů na Maltu mírně klesal, v roce 2003 jejich počet dosáhl 1 126 601 osob a v roce 2004 se počet zahraničních turistů na Maltě meziročně zvýšil o 3,5% na 1 166 032 osob. Mírný nárůst počtu zahraničních turistů zaznamenala Malta i v roce 2005, kdy jejich počet dosáhl 1 171 343 osob. Počet zahraničních turistů na Maltě v roce 2006 naopak zaznamenal mírný meziroční pokles – dosáhl počtu 1 124 233 osob. V roce 2007 došlo k růstu na 1,22 mil. osob, v roce 2008 pak k dalšímu mírnému nárůstu na 1,29 mil. osob. Meziročně se zvýšil především příliv turistů z Ruska a Dánska, naopak poklesl počet turistů z Velké Británie, Francie a Německa.

Kromě běžné rekreační, sportovní a poznávací turistiky, odpovídající místním podmínkám ostrovních oblastí evropského Středomoří se na Maltě úspěšně rozvíjejí i některé specifické formy turistického ruchu. Jedná se například o turistické pobyty, spojené se studiem anglického jazyka. Dále je významným odvětvím maltského turistického ruchu rovněž provozování herních kasin a s nimi souvisejících hazardních her. Na Maltě jsou v současné době v provozu 4 herní kasina, jejichž výnos     z provozování dosáhl v roce 2007 výše 50 milionů euro (dvojnásobné zvýšení oproti roku 2004). Maltský parlament by měl v průběhu roku 2009 schválit zákony, aplikující na maltském území legislativu EU ohledně opatření proti praní špinavých peněz ve spojení s legálním provozováním hazardních her.

 V letech 2000 – 2007 bylo na Maltě otevřeno několik 4 a 5 hvězdičkových hotelů, které spolu   s neustálým vylepšováním infrastruktury (roste obliba využívání nehotelových kapacit – apartmány) vytvářejí příznivé podmínky pro růst tohoto odvětví národního hospodářství. Malta tak získala v uvedeném období 4 965 nových hotelových lůžek vyšší cenové kategorie. Na Maltě bylo naopak v posledních letech zrušena  řada hotelů nižší cenové kategorie (celkem 5 872 lůžek), takže celkový počet hotelových lůžek poklesl o 817.

Maltská vláda plánuje významným způsobem využít finanční prostředky, které získá ze strukturálních fondů EU pro další rozvoj infrastruktur turistického ruchu.

Na Maltě existují pro programovací období 2007 – 2013 SF EU dva operační programy: „Operační program I – Investice do konkurenceschopnosti pro vyšší kvalitu života“ s finanční alokací ve výši 228 mil. Euro a „Operační program II – Tvorba více pracovních míst a lepší kvality života“ s finanční alokací ve výši 112 mil. Euro. Řídicím orgánem obou operačních programů je Ministerstvo hospodářství, financí a investic.   

Malta má do budoucna v úmyslu posílit, v souladu s principy Lisabonského procesu EU, znalostní charakter maltské ekonomiky. V této souvislosti maltská vláda představila tzv. „Vision 2015“ tj. předsevzetí stát se do roku 2015 centrem excelence v následujících oblastech:

- ICT

- finanční služby

- turistické služby

- průmysl a služby s vysokou přidanou hodnotou

- specializované vzdělávací služby

- specializované zdravotní služby 

V roce 2008 došlo ke stabilizaci maltské ekonomiky, kdy roční růst HDP dosáhl 4,0 % (jedná se prakticky o kopírování stavu v roce 2007, kdy růst HDP dosáhl hodnoty  +4,1 % (+1,8% v roce 2006). V hodnotovém vyjádření HDP činil 5,665 mld. Euro.

            V oblasti veřejných financí činil v roce 2008  schodek státního rozpočtu 2,5 %. Podařilo se tak navázat na rok 2007, kdy se v důsledku radikálních opatření, realizovaných s cílem dodržet podmínky pro zavedení eura, určené Paktem stability, snížil schodek státního rozpočtu na 2,3%  (schodek za  rok 2006 činil 2,6 %).      

Inflace v roce 2008 dosáhla 4,26 %, což je prudký nárůst ve srovnání s rokem 2007, kdy činila pouhé 1,25 %. 

Nezaměstnanost se v průběhu roku 2008 oproti roku 2007 mírně snížila (meziroční pokles        o 0,5 %), a dosáhla hodnoty 4,0 % celkem bylo koncem roku 2008 na Maltě bez zaměstnání 6 373 osob. Míra nezaměstnanosti na Maltě vykazuje v uplynulých letech mírný pokles a pohybuje se na hodnotách odpovídajících průměru zemí EU.

Hlavní makroekonomické ukazatele

	2003	2004	2005	2006	2007	2008
HDP - změna v %	0,5	1,0	1,7	1,8	4,1	4,0
Státní dluh (% HDP)	72,7	75	77	62,2	60,5	62,2
Inflace (%)	1,3	2,9	2,6	2,8	1,25	4,26
Nezaměstnanost (%)	5,4	5,7	5,1	5,0	4,5	4,0
Dev. rezervy kromě zlata (mil. USD)	2.200,3	2.652,9	2.604,7	2.574,0	2.805,1	566,5

Tvorba HDP:

            Rozhodující podíl na tvorbě HDP Malty mají služby spojené především s turistickým ruchem (74%), dále výrobní aktivity (23,0%), a na posledním místě zemědělství (3%).

 

Malta a zahraniční investice:

            Malta věnuje pozornost zahraničním investicím, jejichž podpora je hlavní činností agentury Malta Enterprise. Tato agentura se zabývá stykem se zahraničními investory a jejich podporou při vyřizování nezbytných formalit. Existují 2 druhy podpory zahraničních investorů: daňová (snížená daň z příjmu, úlevy na clech) a nefinanční (vzdělávání zaměstnanců). Malta patří do skupiny členských zemí EU s nejvyšším přílivem zahraničních investic v poměru k HDP.

            Minimální mzda na Maltě činí 138,9 Euro (týdně), zaměstnavatel hradí sociální a zdravotní příspěvky ve výši 10 % z hrubé mzdy, maximálně však 1 650,- Euro ročně. Každý zaměstnanec má nárok na roční bonus ve výši 512,46 Euro. Průměrný týdenní plat se u řídicích funkcí pohybuje mezi 215,- a 425,- Euro, u úředníků mezi 190,- a 330,- Euro, u kvalifikovaných dělníků mezi 175,- a 280,- Euro, u nekvalifikovaných zaměstnanců mezi 155,- a 265,- Euro.

            Dlouhodobě, již od 60. let 20. století jsou největšími zahraničními investory na Maltě společnosti z Německa, Velké Británie a Itálie. Největší dosavadní přímou zahraniční investicí na Maltě je výrobní závod italsko – francouzské společnosti ST-Microelectronics, zabývající se výrobou polovodičů a komponentů elektrotechnického průmyslu. Dalšími významnými zahraničními projekty, realizovanými v minulých letech na Maltě jako přímé zahraniční investice, jsou například závody následujících firem: Carlo Gavazzi (elektrotechnický průmysl), Dowty Automotive (obložení), Baxter (biomedicína), Methode Electronics (automobilové komponenty), ProMinent Fluid Controls (čerpadla), Playmobil (hračky), Motherwell Bridge (přepravní systémy), Medelec Switchgears – holding Alstom (elektrotechnický průmysl), Aeromaritime (letecký průmysl), Eurovac (farmaceutický průmysl), Mediterranean Power Electric (elektotechnický průmysl).

            V současné době směřuje největší počet přímých zahraničních investic na Maltě do farmaceutického průmyslu, který je rovněž nejdynamičtěji se rozvíjejícím oborem na Maltě z hlediska exportu. Dalšími sektory jsou: elektronika, autokomponenty, polovodiče, polygrafie atd. Malta má zájem o příliv investic, které na sebe dále váží výzkum, vývoj a inovace.       

Malta a privatizace

V rámci přípravy vstupu Malty do EU a následného snižování deficitu státního rozpočtu s cílem zavedení eura realizovala maltská vláda mimo jiné i několik privatizačních projektů s cílem ještě více liberalizovat maltskou ekonomiku a posílit vyrovnanost státního rozpočtu země. V této souvislosti byla například v roce 2003 realizována privatizace společnosti „Malta Freeport Terminals Ltd“, provozující provoz maltského obchodního přístavu. Maltská vláda si však i nadále podržela vlastnický podíl v některých přístavních budovách a zařízeních. V roce 2006 realizovala maltská vláda další reformy v dosavadním systému provozování suchých doků. Privatizací společnosti, provozující maltský obchodní přístav chce maltská vláda dosáhnout zvýšení jeho ekonomické konkurenceschopnosti, která je v současnosti pod silným tlakem dalších středomořských přístavů. Za největší konkurenty Malty jsou v tomto směru označována italská přístavní města: Cagliari, Taranto, Gioia Tauro a Damietta. Nový soukromý provozovatel maltského přístavu, kterým je francouzská společnost CMA CGM má v plánu provést v nejbližší době rozsáhlou modernizaci maltských přístavních zařízení. V minulosti byl již rovněž převeden do soukromých rukou i provoz maltského mezinárodního letiště, které bude po dobu 57 let provozováno konsorciem soukromých rakouských společností.  

Neúspěšně skončil v roce 2005 projekt privatizace maltské státní lodní společnosti S.E.A. Malta, provozující liniovou dopravu. Po dlouhých jednáních, která byla komplikována nepřiměřeně vysokými nároky odborových funkcionářů vůči novému vlastníku společnosti, kterým se měl stát italský koncern Grimaldi se sídlem v Neapoli, bylo rozhodnuto o likvidaci společnosti a o jejím nahrazení nově založenou soukromou společností liniové námořní dopravy, jejímž vlastníkem je společnost Atlantica S.p.A., součást koncernu Grimaldi.

Maltská vláda spolu s italskou Banco di Sicilia připravovala v roce 2006 prodej 39,78% druhé největší maltské banky Bank of Valletta (BOV) do rukou strategického partnera Tento prodej byl původně plánován již na rok 2005. Na znamení nesouhlasu se způsobem prodeje rezignoval v loňském roce na svoji funkci předseda správní rady BOV Joseph F.X. Zahra. V současnosti maltská vláda vlastní minoritní balík akcií ve výši 25% základního kapitálu Bank of Valletta, italská UniCredito Banca má 14,78% a zbytek tvoří drobní akcionáři.Dle informací OEÚ ZÚ Řím by nejvhodnějším strategickým partnerem měla být banka menších až středních rozměrů, která by dokázala respektovat specifika a tradice ostrovního bankovnictví. Privatizace Bank of Valletta je však prozatím pozastaven.

            Maltská vláda rovněž privatizovala provozování státní loterie, příslušnou licenci, platnou po dobu 7 let udělila konsorciu firem, vedenému řeckou společností Intralot S.A.. Je připravována               i privatizace státního podílu v telekomunikační společnosti MaltaCom. Nejvýznamnějším privatizačním projektem, realizovaným na Maltě v roce 2007, byl prodej 25% státního podílu v maltské poštovní společnosti Maltapost společnosti Redbox Ltd, dceřiné společnosti bankovního domu Lombard Bank Malta, který tak zvýšil svůj vlastnický podíl v Maltapost na 60%. Dalších 40% akcií Maltapost bylo nabídnuto k obchodování na burze. Jednalo se o druhou fázi privatizačního procesu Maltapost, zahájeného v roce 2002.  

Charakteristika jednotlivých sektorů maltské ekonomiky

Zpracovatelský průmysl

Je nejdůležitějším odvětvím podílejícím se na tvorbě HDP. Příznačný je přitom vysoký počet malých a středních podniků. Největšího podílu dosahuje spotřební a průmyslová elektronika a její součásti, komponenty pro automobilový průmysl, výrobky lehkého strojírenství, výrobky z plastů, oděvní průmysl, software atd. Nejvíce zahraničních investic směřovalo do těchto oborů s tím, že dnes počet firem působících v této oblasti podnikání přesáhl počet 200. Podíl průmyslových výrobků na celkových maltských vývozech představuje  73 %. Průmysl je koncentrovaný do 10 průmyslových zón na Maltě a na Gozo: Marsa, Bulebel, San Gwann, Mriehel, Attard, Luqa, Hal Far, Ricasoli, Ta'Quali, Xewkija. V průmyslu pracuje 20 % práceschopného obyvatelstva.

            Přetrvávající problém Malty představuje sektor výroby a oprav lodí, který nadále zůstává závislým na státní finanční pomoci. Tento sektor je postižen zvláště vysokou mezinárodní konkurencí. Vláda proto ustanovila Task Force, jehož úkolem je připravit plán restrukturalizace, který má zajistit budoucí prosperitu tohoto sektoru.

 

Energetika

 

Hlavní energetická společnost (výrobce a distributor) :  Enemalta

Internet: www.enemalta.com.mt

Enemalta byla založena v roce 1977, zabývá se výrobou a distribucí elektrické energie a dále rovněž importem a zpracováním ropy a distribucí ropných derivátů. V současné době zaměstnává 2 000 osob. Společnost je dosud plně ve státním vlastnictví.

Na Maltě jsou v současnosti v provozu 2 tepelné elektrárny, která spalují ropné deriváty, dovážené převážně z italských rafinérií:

1)     Elektrárna Marsa – umístěna v blízkosti hlavního města Valletty, současný výkon 257 MW, kapacita 304 MW,  tepelná účinnost 27%.

Z důvodu nadměrných emisí se v letech 2008-2010 provoz elektrárny Marsa postupně začal utlumovat. 

2)     Elektrárna Delimara – umístěna na jihovýchodě ostrova, současný výkon a kapacita 304 MW, tepelná účinnost 32-40%

 

 

Současná spotřeba elektrické energie na Maltě a prognózy dalšího nárůstu

(roční nárůst o 12MW/ročně)

 

2005	411 MW
2006	423 MW
2007	435 MW
2008	447 MW
2009	459 MW
2010	471 MW

 

Od roku 2010 bude z důvodu utlumení provozu elektrárny Marsa nutné na Maltě nahradit z jiných zdrojů elektrickou energii o celkovém výkonu 300 MW.

Projekt nahrazení chybějících kapacit po roce 2010:

 

1)              Tepelná elektrárna s kombinovaným cyklem o kapacitě 130 MW a plánovaném výkonu 100 MW. Plánované náklady: 93 milionů eur ze soukromých zdrojů.

2)             Dovoz elektrické energie prostřednictvím kabelového vedení z Evropy. Plánované náklady na rozvodný kabel: 221 milionů eur (cca z 80% možno uhradit z evropských strukturálních fondů, zbytek ze soukromých zdrojů).

 

Projekty rozvoje alternativních způsobů výroby elektrické energie na Maltě na bázi trvale obnovitelných zdrojů:

1)                           Solární energie – zatím v menší míře využívány technologie na bázi sluneční energie v hotelech a v domácnostech. S ohledem na skutečnost, že na Maltě je ročně cca 300 slunečných dní, má tento typ technologie budoucnost a nadále probíhají výzkumy s cílem rozšířit po roce 2010 maltský energetický potenciál na bázi sluneční energie.   

2)                           Spalování biomasy – omezená kapacita, na Maltě nejsou lesní porosty, možnost využívání biomasy je omezena na spalování jiných organických odpadů.   

3)                           Větrná energie – nejvýznamnější současný potencionální zdroj výroby energie na Maltě na bázi trvale obnovitelných zdrojů. S ohledem na vysokou hustotu osídlení na Maltě (dle některých zdrojů nejvyšší na světě) je pro výrobu energie na bázi větru využitelné cca 4% rozlohy ostrova, další větrné elektrárny by mohly být vybudovány na moři, v blízkosti maltského pobřeží. Potenciál Malty pro výrobu elektrické energie na bázi větru je odhadován na 10-15 MW.

Zemědělství a rybolov

Přibližně 2/3 celkové plochy jsou zemědělsky využitelné. Význam zemědělství však postupně klesá. Malé farmy  (hospodařící na rozloze do 2 ha) pěstují hlavně ovoce a zeleninu, v menší míře se zabývají rovněž chovem dobytka. Zemědělství včetně rybolovu se podílí cca 3% na tvorbě HDP a pracuje v něm cca 4 % práceschopného obyvatelstva.  Hlavními vývozními položkami v oblasti zemědělství a rybolovu jsou brambory a některé druhy mořských ryb. Malta produkuje jen cca 20% vlastní spotřeby potravin, zbývajících 80% se dováží.

Služby

Na Maltě je zaregistrováno přes 2500 offshore společností a bank, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. I pro budoucnost se počítá s dalším rozvojem sektoru finančních služeb, které se mají výrazným způsobem podílet na rozvoji hospodářství. Ve službách pracuje na 12 % práceschopného obyvatelstva. Sektoru služeb dominuje turistika - příjmy z ní jsou velmi důležitým zdrojem zmírňujícím vysoký deficit zahraničního obchodu.      

Zpracování odpadů

 

V průběhu přístupových jednání s EU dosáhla maltská strana povolení přechodného období pro nakládání s odpady do roku 2007. Do té doby byla na Maltě část odpadů likvidována vysypáním do moře. Malta v roce 2007 realizovala opatření s cílem zvýšit, v souladu s evropskou legislativou, podíl recyklovaných plastických odpadů do roku 2009 nejméně na 15%. V roce 2007 bylo dokončeno vybudování nových čističek odpadních vod na Maltě i na ostrově Gozo (například tzv. South sewage treatment plant). Dále pokračují opatření s cílem posílení třídění odpadů a budou vybudovány i nové spalovny odpadu (lokality Gozo a Cumnija).

 

5. Finanční sektor

            Malta zavedla od 1.1.2008 na svém území společnou evropskou měnu euro. Malta se tak po Slovinsku stala jednou z prvních nových členských zemí EU, která vstoupila do eurozóny. V oblasti veřejných financí došlo v roce 2007 v důsledku radikálních opatření, realizovaných s cílem dodržet podmínky pro zavedení eura, určené Paktem stability ke  snížení schodku státního rozpočtu na 2,4%  (schodek za  rok 2006 činil 2,8 %).V roce 2008 činil schodek státního rozpočtu 2,5 %.     

 

6. Zahraniční obchod            

Maltská ekonomika je velmi otevřená a závislá na svých vývozech a dovozech. Dováží převážně stroje a přepravní zařízení, suroviny (především minerální paliva a maziva), potraviny, chemikálie a spotřební zboží. Vývozu dominují elektrosoučástky, farmaceutické výrobky, knihy a časopisy,  stroje  a strojní zařízení, potravinářské výrobky, výrobky z plastu a gumy, textilie.

Malta zaznamenala za rok 2007 stagnaci objemu zahraničního obchodu, v roce 2008 došlo však k jeho poklesu ve srovnání s rokem předcházejícím (pokles se týkal jak vývozu tak i dovozu, přičemž se dále zhoršilo saldo).

            Z teritoriálního hlediska došlo k potvrzení významu zemí EU coby obchodních partnerů, výrazně se však dlouhodobě posiluje zastoupení asijských zemí (Singapur, Čínská lidová republika, Japonsko a Jižní Korea) jako vývozních i dovozních partnerů Malty.

Vývoj zahraničního obchodu Malty v letech 2006 – 2008 (údaje v mil. Euro)

	2006	2007	2008
Dovozy	3 487,7	3 587,2	3 379,9
Vývozy	2 256,7	2 287,3	2 034,8
Obchodní bilance	- 1 231,0	- 1 290,8	- 1 345,1

Zdroj: Maltský statistický úřad

Teritoriální skladba maltského zahraničního obchodu za období 2007 - 2008 (údaje v mil. Euro)

Region a země	2007			2008
	Dovoz	Vývoz	Saldo	Dovoz	Vývoz	Saldo
Evropa - z čehož:	2 699,1	1 133,2	- 1 565,9	2 575,7	955,4	- 1 620,3
EU - z čehož:	2 562,2	1 106,7	- 1 455,5	2 354,5	916,8	- 1 437,7
Velká Británie	498,2	221,9	- 276,3	429,0	165,1	- 263,9
Eurozóna - z čehož:	1 962,4	800,3	- 1 162,1	1 809,6	689,9	- 1 119,7
Itálie	875,2	90,7	- 784,5	888,4	101,7	- 786,7
Německo	290,4	305,3	14,9	252,3	267,0	14,7
Francie	420,1	271,3	- 148,8	262,1	234,3	- 27,8
Nizozemsko	107,9	12,5	- 95,4	127,1	20,8	- 106,4
Španělsko	98,4	14,3	- 84,0	104,5	10,9	- 93,6
Belgie	68,1	14,6	- 53,5	62,1	6,8	- 55,3
země EFTA - z čehož:	73,9	13,6	- 60,3	78,6	17,6	- 61,0
Švýcarsko	66,7	7,9	- 58,8	75,1	9,2	- 65,8
ostatní Evropa - čehož:	63,0	12,9	- 50,1	1  42,6	21,0	- 121,6
Rusko	6,3	1,5	- 4,9	60,9	1,9	- 59,0
Asie - z čehož:	598,8	719,9	121,1	596,4	678,8	82,5
Singapur	173,6	305,0	131,4	200,8	275,0	74,2
Čína	94,8	27,4	- 67,5	106,9	24,6	- 82,2
Tchaj-wan	49,1	1,6	- 47,5	38,6	7,0	- 31,7
Japonsko	67,4	164,0	96,6	59,4	122,8	63,4
Indie	19,9	3,0	- 16,9	31,4	3,0	- 28,4
Jižní Korea	50,3	16,2	- 34,1	55,4	39,1	- 16,3
Severní a Střední Amerika - z čehož:	215,7	263,7	48,0	88,4	214,1	125,7
USA	206,7	246,7	39,9	75,0	182,9	107,9
Afrika - z čehož:	29,3	121,3	92,0	72,8	132,4	59,7
Libye	9,7	59,8	50,2	45,5	60,6	15,1
Austrálie a Oceánie	8,9	6,7	- 2,2	13,1	5,0	- 8,1
Jižní Amerika	25,8	14,2	- 11,6	24,7	6,9	- 17,8
CELKEM	3 578,2	2 287,3	1 290,8	3 379,9	2 034,8	- 1 345,1

Zdroj: Maltský statistický úřad

Dle údajů ČSÚ se ČR v roce 2008 s vývozy ve výši 11,92 mil. Euro podílela na maltských dovozech ve výši 0,35 %, s dovozy ve výši 8,89 mil. Euro se podílela na maltských vývozech ve výši 0,43 %.

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Významné bilaterální návštěvy

Ve dnech 7. - 9. 4. 2002 vykonal prezident ČR V. Havel státní návštěvu na Maltě. V rámci programu se sešel s tehdejším prezidentem G. de Markem, tehdejším premiérem E. Fenech Adamim, vůdcem opozice A. Santem, zástupci Maltsko-české společnosti a převzal na Maltské universitě čestný titul doktora práv. Během státní návštěvy byla podepsána Smlouva o podpoře a ochraně investic mezi ČR a Maltou.

Dne 14. 11. 2003 se uskutečnila oficiální návštěva místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR C. Svobody na Maltě. C. Svoboda se setkal s tehdejším předsedou vlády E. Fenech Adamim,    s tehdejším úřadujícím prezidentem Malty G. Hyzlerem a s představitelem opoziční Labouristické strany A. Santem. Jednal s tehdejším ministrem zahraničních věcí Malty J.Borgem a společně vystoupili na konferenci k návrhu Ústavní smlouvy.

Ve dnech 1. - 6. 2. 2004 se uskutečnila návštěva delegace Ústavně právního výboru PSP ČR      a ve dnech  11. - 15. 11. 2004 delegace Výboru pro evropské záležitosti PSP ČR.

Ve dnech 24. - 26. 11. 2004 se uskutečnila návštěva tehdejšího předsedy Senátu PČR P.Pitharta na Maltě.

Ve dnech 17.-19.1.2005 se uskutečnila státní návštěva tehdejšího prezidenta Malty E.Fenech Adamiho v ČR. Maltského prezidenta doprovázel ministr pro investice, průmysl a informační technologie A. Gatt; proběhla bilaterální jednání, která za českou stranu vedl v zastoupení ministra  průmyslu a obchodu  NM M. Tlapa; uskutečnil se seminář pro české a maltské podnikatele organizovaný maltskou stranou za účasti HK ČR, SP ČR, CzechTrade a CzechInvest a jejich maltských partnerů.

            Ve dnech 26.-29.3. 2005 se uskutečnila návštěva delegace Výboru pro zahraniční a evropské záležitosti Parlamentu Maltské republiky. 

            Ve dnech 8.-9.3. 2006 se uskutečnila oficiální návštěva Michaela Frenda, ministra zahraničních věcí Malty. Maltský ministr, který je z titulu své funkce zodpovědný rovněž za vnější ekonomické vztahy země, se při této příležitosti setkal s tehdejším ministrem zahraničních věcí ČR Cyrilem Svobodou.

            Ve dnech 23.-24.9. 2007 uskutečnil pracovní návštěvu Malty ministr vnitra ČR Ivan Langer – účast na Setkání ministrů vnitra před připojením nových členských států EU k Schengenskému informačnímu systému.

            Dne 8.12.2008 se uskutečnila oficiální návštěva ČR premiéra Malty p. Lawrence Gonziho.

            Ve dnech 16. – 18.3.2009 proběhla v Praze maltská podnikatelská mise vedená ministrem financí, hospodářství a investic p. Tonio Fenechem. Ministr Fenech kromě vystoupení na česko-maltském podnikatelském fóru organizovaném HK ČR vedl bilaterální jednání s ministrem financí ČR M. Kalouskem a náměstkem ministra průmyslu a obchodu ČR M. Hovorkou.

            V květnu 2009 navštívila Maltu delegace zástupců rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a ve dnech 29.9-2.10.2009 delegace zástupců výboru pro evropské záležitosti Senátu Parlamentu ČR.

Maltsko-česká společnost 

            Na Maltě působí krajanský spolek Maltsko-česká společnost  (registrována ke dni 15.  11. 2000), zaměřený na podporu kulturních a obchodních vztahů mezi ČR a Maltou. Pravidelně pořádá vzpomínkové akce k významným dnům ČR spojené s přednáškovou činností.

Hospodářské styky s ČR

Malta je tradičním odběratelem českých strojírenských výrobků a automobilů Škoda. Malta je malým a specifickým trhem, daným svou zeměpisnou polohou. Významnou položku představuje cestovní ruch. Příliv  českých turistů na Maltě se výrazně zvyšoval především ve druhé polovině 90. let, kdy dosahoval počtu více než 6 000 osob ročně. Od roku 2000 došlo k mírnému snížení, počet českých návštěvníků Malty se stabilizoval v rozmezí 5 – 6 000 osob. Na počtu českých turistů na Maltě se stále výrazněji podílejí účastníci jazykových kursů angličtiny,  jejichž počet v roce 2004 dosáhl 1 200 osob   a v roce 2005 činil 1 129 osob (z celkového počtu 61 607 zahraničních studentů angličtiny na Maltě v roce 2005). V roce 1999 bylo zahájeno přímé letecké spojení společností Air Malta. Významným momentem v česko-maltských ekonomických vztazích byla v roce 1997 investice maltského konsorcia Corinthia Group (vlastněná z 48 % libyjským kapitálem), které se stalo vlastníkem sítě českých hotelů  v hodnotě přes 80 mil. USD.

Platné smluvní dokumenty v oblasti hospodářské spolupráce

Základním smluvním dokumentem upravujícím, kromě jiného, podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů, je Smlouva o přistoupení ČR k EU ,  jejíž ratifikační listiny ze strany ČR byly uloženy dne 3. listopadu 2003. 

 

Nadále zůstávají v platnosti rovněž následující smlouvy:

Obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky ze 16. července 1976.

Dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spoluprácimezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky z 29. srpna 1980.

Dohodamezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu z 26.5.1981.

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o leteckých službách mezi jejich územím a za ním ze dne 11.11.1981.

            Výše uvedené dohody byly sjednány za existence Československa. Sukcese do dohod, uzavřených mezi Československou socialistickou republikou, resp. Československou federativní republikou a Maltskou republikou, proběhla formou výměny nót v dubnu 1999 (Nóta MZV ČR z 28.10. 1998 a Nóta MZV Malty z 28.4. 1999). Tímto byla potvrzena platnost i výše uvedených dohod.

Dohoda o zamezení dvojího zdanění

            V roce 1996 podepsali ministr financí Ivan Kočárník a jeho maltský protějšek Dohodu o zamezení dvojího zdanění mezi vládou ČR a maltskou vládou, tato dohoda byla ratifikována v roce 1998.

Dohoda o podpoře a ochraně investic

            Dne 9.4.2002 podepsali tehdejší velvyslankyně ČR Hana Ševčíková a maltský ministr financí za přítomnosti prezidentů obou zemí Dohodu o podpoře a ochraně investic mezi vládami obou zemí. Z podnětu MF ČR a v návaznosti na Usnesení vlády č. 853 ze dne 9. července 2008 a č. 1529 ze dne     1. prosince 2008 byl započat proces směřující k ukončení její platnosti.

Česko - maltská obchodní výměna

       Obchodní výměna mezi Českou republikou a Maltskou republikou i přes značnou nevyváženost v jednotlivých letech má stoupající trend, ale objemově je velmi nízká.

Česká republika má ve vztahu k Maltě rozkolísanou obchodní bilanci. V roce 2007 došlo          k překročení hranice 1 mld. Kč ve vzájemném obratu. Komoditní struktura českého vývozu a dovozu ve vztahu k Maltě zůstává v posledních 3 letech bez výraznějších změn. Je nutno poznamenat, že při takto nízkém objemu obchodní výměny a nízkém počtu exportérů a importérů se výrazně promítnou nepravidelnosti v dodávkách, případně jejich cyklus.  

Obchodní výměna ČR – Malta (tis. Kč, EUR)

	Vývoz			Dovoz			Obrat			Saldo
	Kč	poř.	Index	Kč	poř.	Index	Kč	poř.	Index	Kč
1993	200 207	71.	-	30 168	93.	-	230 375	83.	-	170 039
1994	206 552	75.	103,2	105 096	75.	348,4	311 648	78.	135,3	101 456
1995	277 786	70.	134,5	112 909	77.	107,4	390 695	74.	125,4	164 877
1996	135 686	92.	48,8	93 225	87.	82,6	228 911	93.	58,6	42 461
1997	118 506	91.	87,3	38 037	105.	40,8	156 543	102.	68,4	80 469
1998	128 654	93.	108,6	58 552	98.	153,9	187 206	103.	119,6	70 102
1999	129 279	93.	100,5	70 386	92.	120,2	199 665	103.	106,7	58 893
2000	139 767	95.	108,1	123 799	87.	175,9	263 566	96.	132,0	15 968
2001	158 501	96.	113,4	316 600	78.	255,7	475 101	85.	180,3	-158 099
2002	180 958	89.	114,2	411 508	71.	130,0	592 466	81.	124,7	-230 550
2003	137 046	88.	75,7	145 620	83.	35,4	282 666	93.	47,7	-8 574
2004	325 101	81.	237,2	212 039	85.	145,6	537 140	84.	190,0	113 062
2005	159 173	97.	49,0	510 246	73.	240,6	669 419	86.	124,6	-351 073
2006	305 750	89.	192,1	535 556	67.	105,0	841 306	78.	125,7	-229 806
2007	477 219	85.	156,1	526 208	73.	98,3	1 003 427	79.	119,3	-48 989
2008	296 224	99.	62,1	219 398	90.	41,7	515 622	98.	51,4	76 826
2008/I-VII	188 971	95.	-	113 806	88.	-	302 777	99.	-	75 165
2009/I-VII	190 524	92.	100,8	180 412	71.	158,5	370 936	87.	122,5	10 112

	Vývoz			Dovoz			Obrat			Saldo
	EUR	poř.	Index	EUR	poř.	Index	EUR	poř.	Index	EUR
1993	5 870	71.	-	885	93.	-	6 755	83.	-	4 985
1994	6 064	75.	103,3	3 086	75.	348,7	9 150	78.	135,5	2 978
1995	8 097	70.	133,5	3 291	77.	106,6	11 388	74.	124,5	4 806
1996	3 990	92.	49,3	2 742	87.	83,3	6 732	93.	59,1	1 248
1997	3 310	91.	83,0	1 062	105.	38,7	4 372	102.	64,9	2 248
1998	3 558	93.	107,5	1 619	98.	152,4	5 177	103.	118,4	1 939
1999	3 505	93.	98,5	1 908	92.	117,9	5 413	103.	104,6	1 597
2000	3 925	95.	112,0	3 477	87.	182,2	7 402	96.	136,7	448
2001	4 650	96.	118,5	9 289	78.	267,2	13 939	85.	188,3	-4 639
2002	5 873	89.	126,3	13 355	71.	143,8	19 228	81.	137,9	-7 482
2003	4 304	88.	73,3	4 573	83.	34,2	8 877	93.	46,2	-269
2004	10 190	81.	236,8	6 646	85.	145,3	16 836	84.	189,7	3 544
2005	5 344	97.	52,4	17 132	73.	257,8	22 476	86.	133,5	-11 788
2006	10 788	89.	201,9	18 896	67.	110,3	29 684	78.	132,1	-8 108
2007	17 190	85.	159,3	18 954	73.	100,3	36 144	79.	121,8	-1 764
2008	11 922	101.	69,4	8 894	90.	46,9	20 816	101.	57,6	3 028
2008 I-VII	7 576	95.	-	4 563	88.	-	12 139	99.	-	3 013
2009 i-VII	190 524	92.	93,3	6 697	71.	146,8	13 769	87	113,4	375

 

 

Komoditní struktura vývozu

Z hlediska komoditní struktury českého vývozu na Maltu v roce 2008nejvýznamnější pozici zaujímaly položky zbožové skupiny SITC 7 - "stroje a přepravní zařízení", jejichž podíl činil     76,73 %,a doplňovala ji položka SITC 8 - "různé průmyslové výrobky“ s 9,59 % a SITC 6 - „tržní výrobky tříděné hlavně dle druhu materiálu" s 8,12%.

Komoditní struktura dovozu

Z hlediska komoditní struktury českého dovozu z Malty v roce 2008 byly nejdůležitější  „chemikálie“  pod položkou SITC 5 –s podílem 51,75 %, dále pak SITC 6 - „tržní výrobky tříděné hlavně dle druhu materiálu" s podílem 20,29 %, SITC 8 - „různé průmyslové výrobky“  s 14,23 % aSITC 7 - "stroje a přepravní zařízení" s 13,71 %.

Hlavní české firmy obchodující s Maltou

Český vývoz:                                                     Český dovoz:

Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav                          Busak + Shamban, spol. s r.o., Rakovník

S.E.P.L. Lanškroun, s.r.o., Lanškroun                   Siemens Aut. Systémy, s.r.o., Frenštát pod R.

Jablonex, a,s,, Jablonec nad Nisou                       Europeum, a.s., Praha

Telekomunikace,a.s., Praha                                   Continental Teves Czech, s.r.o., Jičín

Velveta, a.s., Varnsdorf                                         Bosch Diesel, s.r.o., Jihlava

Narex, a.s., Česká Lípa                                       Delta Systém – Air, a.s., Hradec Králové

Petrof, s. r.o., Hradec Králové                              B.O.S.S., s.r.o., Praha

Rudolf Koller, s.r.o., Praha                                    H.I.S.Sportswear, s.r.o., Praha

ControlTech, s.r.o., Kolín                                      FINN SUB, s.r.o., České Budějovice

Texpartner, s.r.o., Semily                                       SAGITTA, s.r.o., Brno

               Z hlediska ekonomické spolupráce a našeho exportu je nutno vycházet z faktu, že hlavními obory maltského hospodářství jsou zpracovatelský průmysl a služby, zejména turistika.

 

Vzájemná výměna služeb

V roce 2008 dosáhly příjmy ve službách 131,3 mil. CZK, zatímco výdaje činily 71,3 mil. CZK. Saldo služeb bylo pro ČR pozitivní ve výši 59,9 mil. CZK a navázalo tak na trend započatý v roce 2007. Detailnější informaci o jednotlivých položkách podává níže uvedená tabulka.

Dopravní služby (v mil. CZK)

Rok 2008	Příjmy	Výdaje	Celkem	Saldo
Doprava celkem	27,5	15,9	43,4	11,6
Námořní doprava	0	0	0	0
Letecká doprava	0,9	8,1	9,0	- 7,1
Železniční doprava	11,2	0,3	11,5	10,9
Silniční doprava	15,3	7,0	22,3	8,3

Ostatní služby (v mil. CZK)

Rok 2008	Příjmy	Výdaje	Celkem	Saldo
Obchodní služby	6,4	23,0	29,4	-16,6
Cestovní ruch	95,4	7,7	103,1	87,6
Stavebnictví	0	0	0	0
Pojišťovací služby	0	0	0	0
Finanční služby	0	23,1	23,1	- 23,1
Služby informatiky	2,0	0	2,0	2,0
Autorská práva a licence	0,0	1,6	1,6	- 1,6

Zdroj: ČNB

            Maltské investice v ČR

Dle ČNB činil v roce 2008 příliv přímých zahraničních investic z Malty 8,3 mil. EUR, odliv investic na Maltu v tomto období nebyl zaznamenán. Stav přímých maltských investic k 31.12.2007 dle ČNB byl na úrovni 17,9 mil. EUR.  

Rozhodující část dosavadních maltských investic byla umístěna v sektoru pohostinství                 a ubytování. Nejznámější z nich byly investice do hotelu Forum v Praze, Černigov v Hradci Králové       a v některých dalších hotelů skupiny Corinthia.

České investice na Maltě

Stav přímých zahraničních investic na Maltě s původem z ČR činil 3,0 mil. EUR, přičemž šlo      o reinvestovaný zisk.

 

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Charakteristika trhu

Zdrojem maltské prosperity byla v minulosti její vynikající strategická poloha. Kvetoucí ekonomika přilákala mnoho přistěhovalců a učinila z ostrova jeden z nejhustěji osídlených států Evropy. Po druhé světové válce přišla vlna emigrace a počet obyvatel se postupně stabilizoval.

Teprve v šedesátých letech se průmysl začal podstatně rozvíjet a spolu s ním i cestovní ruch. Současně byla vybudována dopravní infrastruktura, rozvinula se výstavba veřejných budov, obytných domů a sociálních a zdravotnických zařízení. Za účasti zahraničního kapitálu rychle rostl zejména textilní a elektronický průmysl.

Maltský trh je malý, nejsou zde vůbec obchodní domy (jediné větší středisko je pouze ve Florianě) prodejny jsou malé s omezeným sortimentem. Větší nákupní možnosti nabízejí tržnice pod širým nebem, ale i některé rukodělné manufaktury v místě výroby. Smlouvání tady není zvykem, ceny jsou pevně stanoveny.

Nabízejí se výrobky sklářské manufaktury v Mdině, kde se vyrábí těžítka, vázy, popelníky           a tácky z různobarevného skla. Staletou tradici má na Maltě kovotepectví, vyrábějí se šperky ze zlata      i stříbra. Oblíbeným motivem je maltézský kříž ze stříbra. Zajímavé jsou keramické výrobky                    v rustikálním stylu, ale i pletené a pletařské zboží. Specialitou ostrova Gozo je výroba krajek.

Architektura Malty nese pečeť nejrůznějších kultur, které se kdy na ostrovech vyskytly. Arabské dědictví se kříží s britskou tradicí. Všechny maltské domy, jak na vesnicích, tak i ve městech jsou           z kamene, mají ploché střechy a nezbytný vnitřní dvorek. Zdi jsou postaveny z opracovaného vápence.

Formy prodeje

            Maltské firmy, které patří většinou do kategorie malých a středních, jsou zvyklé obracet se na obchodní zastoupení v místě, aby získaly obchodní kontakty, neboť v mnohém případě nejsou dostatečně vybaveny pro provádění akvizice přímo v zahraničí. Na Maltě jsou zavedeny všechny běžné formy zpracování trhu známé v zemích západní Evropy.

Velmi rozšířenou formou je prodej prostřednictvím zástupce nebo distributorů. Jejich činnost se může vztahovat na celé teritorium nebo na určité kraje.

Zástupci, výhradní dovozci

Zástupci a distributory na Maltě mohou být:

Nezávislí obchodní zástupci (agent commercial) provádějí obchody jménem a ve prospěch zahraničního dodavatele. Nepřebírají vlastnictví zboží a také nenesou žádná finanční rizika. Faktury normálně vystavuje zahraniční dodavatel. Za odměnu dostává provizi podle skutečných obchodů            a někdy jsou mu také plně nebo částečně hrazeny náklady.

Provizní zástupci (commissionare) provádějí obchody svým vlastní jménem, ale na účet nejmenovaného zahraničního dodavatele. Své obchody provádějí jak ve zboží, tak i ve službách (např. dopravních).

Distributoři(concessionaire) kupují zboží od zahraniční firmy nebo prodávajícího a sami  je pak prodávají ve svém vlastním jméně a na svůj vlastní náklad. Distributor tak právně přejímá zboží              a pojímá finanční rizika spojená s prodejem.

Na Maltě je evidováno několik desítek zastupitelských firem. Nutno poznamenat, že do registrace se mohou dostat  pouze osoby bezúhonné a s patřičným vzděláním. Většinou se vyžaduje ukončení studia práva nebo hospodářských věd nebo minimálně pětiletá praxe v prodejním oddělení.

Přímý prodej

Přímý prodej se uskutečňuje formou inzerce v denním, týdenním nebo měsíčním tisku. Běžná je inzerce zboží prostřednictvím zasílání prospektů nebo reklamní vysílání v rozhlase nebo televizi.

Na Maltě vycházejí 2 deníky a 4 týdeníky v maltském jazyce a 1 deník a 4 týdeníky, z nichž 2 jsou zaměřeny na obchod a ekonomiku v anglickém jazyce. Deníky vycházejí pouze v malých nákladech (od 7 000 do 16 000 výtisků).

Nejrozšířenější anglický deník je:          The Times (www.timesofmalta.com)

Největší deník v maltštině je:                In-Nazzjon Taghna (provládní),

            The Malta Independent (opoziční).

Maltský týdeník:                                L´Orriznot.

V roce 1991 byl zprivatizován rozhlas i televize. V zemi je celkem 7 soukromých radiostanic a 2 televizní. Maltské ostrovy nejvíce přebírají programy ze Sicílie a sledují všechny hlavní italské televizní přenosy. Soukromé zahraniční společnosti s licencemi působí v kabelové televizi a velkou popularitu mají satelitní TV.

Nejfrekventovanějšími rádiovými stanicemi jsou: Radio 101, Super 1 Radio, Radio 1 Live           a Island Sound Radio.

Partneři, finanční bonita

Vzhledem k povinnému členství podnikatelů v obchodních komorách, lze si vyžádat potřebné informace buďto na maltské obchodní, nebo jedná-li se o průmyslový podnik, na maltské průmyslové komoře:

The Malta Chamber of Commerce and Enterprise

Exchange Buildings,

Republic Street

Valletta, VLT 05 Malta

Tel.: 00356/21 233 873

Fax: 00356/21 245 223

E-mail: admin@maltachamber.org.mt

www.chamber.org.mt

Malta Federation of Industries

„Casa Leone“

Robert Samut Square

Floriana FRN 1119

Tel.: 00356/21 234 428, 21 222 074

Fax: 00356/21 240 702

E-mail: info@foi.org.mt

www.foi.org.mt

Požadavky na propagaci

Doporučuje se použít propagační materiál v angličtině. Akviziční reklamní předměty s názvem zahraniční firmy však clu podléhají, doporučuje se proto udat cenu.

 

Hlavní obchodní příležitosti pro české firmy

Relativně nejlepší odbyt lze očekávat u výrobků s vysokou přidanou hodnotou a invencí jako jsou sklo, keramika, nábytek, nebo naopak polotovary, zejména pro ocelářský průmysl.    

Podpora exportu

Všeobecně převládá názor, že liberalizace bude i nadále pokračovat. V zájmu podpory maltských exportů a s cílem vytvořit z obchodní politiky aktivní nástroj pro jejich umisťování na zahraničních trzích provedla maltská vláda i významné institucionální a kompetenční změny.

Především byla založena vládní agentura pro podporu exportu, investic a podnikání:

            Malta Enterprise

Industrial Estate,

San Gwann, SGN 3000 Malta

Tel.: 00356/2542 0000

Fax: 00356/2542 3401

info@maltaenterprise.com

www.maltaenterprise.com

Problematika ochrany duševního vlastnictví

           Obecně lze konstatovat, že v oblasti ochrany duševního vlastnictví situace na Maltě odpovídá běžným standardů zemí Evropské unie.

 

PRAKTICKÉ RADY

Cestovní formality

V souvislosti se vstupem ČR a Malty do EU se každý státní příslušník ČR může dovolávat práva pobytu v jiném členském státě EU včetně Malty (tzv. volný pohyb osob).  Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Občané ČR mohou cestovat na Maltu na platný cestovní doklad (pas), jehož platnost by měla být nejméně 3 měsíce nad dobu pobytu, nebo na občanský průkaz typu identifikační karty vydaný po roce 1993 (po vzniku ČR). Nezletilé osoby cestující bez doprovodu na Maltu musí mít před zakoupením letenky nebo lodního lístku vyplněný formulář pro děti bez doprovodu, dítě musí být předáno přepravci k odletu/odplutí a musí být očekáváno při příletu/přistání. Očkovací průkaz pro domácí zvířata cestující s českým občanem na Maltu není akceptován, zvíře musí být umístěno do karantény na Maltě.

Ubytování

Přestože má Malta značné ubytovací kapacity, zejména hustou síť hotelů a penzionů, doporučuje se v době turistické sezóny (květen - září) objednávat ubytování s dostatečným časovým předstihem.

Lékařská péče

Problematika zdravotní péče a zdravotního pojištění na Maltě a ostatních zemích EU je velmi složitá a zahrnuje řadu variant, které zde nemůžeme podrobně rozebírat. Mnohé informace lze nalézt na webu Centra mezistátních úhrad (www.cmu.cz), které je styčným místem pro oblast zdravotního pojištění ČR. Optimální samozřejmě je, když se pojištěnec se svým konkrétním dotazem obrátí na svoji zdravotní pojišťovnu. V zásadě lze rozlišit dva základní a nejčastější případy pobytů.  

„Nevýdělečný“ pobyt

Vcelku jednoduchá je situace, kdy člověk vyjel do některé ze zemí Evropské unie jako turista nebo tam pobývá např. jako student a nevykonává výdělečnou činnost. Pojištěnci českého systému veřejného zdravotního pojištění, kteří splňují příslušné zákonné podmínky, mají nárok na vystavení Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) a Všeobecná zdravotní pojišťovna již tento průkaz vystavila všem svým oprávněným pojištěncům. V dané situaci slouží EHIC (a to po libovolně dlouhou dobu) jako doklad o nároku na lékařsky nezbytnou zdravotní péči v jiném státě EU. Průkaz (nebo papírové Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění) vydá každému jeho zdravotní pojišťovna. Pokud u sebe při pobytu v jiném státě EU z nějakého důvodu občan nemá žádný z uvedených dokladů, může svoji zdravotní pojišťovnu požádat o dodatečné zaslání Potvrzení dočasně nahrazujícího Evropský průkaz zdravotního pojištění z ČR. V případě vážného onemocnění či úrazu a následné hospitalizace může požádat o zprostředkování dodatečného zaslání Potvrzení přímo v nemocnici.

„Výdělečný“ pobyt

Jiná – a podstatně komplikovanější – je situace, kdy člověk vyjede do EU „za prací“. Hlavní zásadou je, že nikdo nemůže (pokud se na něj nevztahuje výjimka) podléhat současně právním předpisům dvou či více zemí EU. Evropské právní předpisy platné v ČR stanoví, že čeští občané mají podléhat právním předpisům o zdravotním pojištění pouze v jednom státě; tímto státem pak je stát výkonu výdělečné činnosti. Proto se občan musí odhlásit z českého zdravotního pojištění, jestliže je zaměstnán a v té souvislosti i zdravotně pojištěn v jiné zemi EU, a to i v případě, že práce, kterou tam bude vykonávat, bude trvat pouze velmi krátkou dobu.

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojištovna; www.vzp.cz

 

Vzhledem k různým variantám typu pobytu je rozhodně žádoucí konzultovat problematiku zdravotního pojištění se svou zdravotní pojišťovnou.

 

Lékařská péče je na vysoké úrovni a většina známých léků je k dostání v lékárnách, které jsou     v každé větší obci. Otevřeno mají denně od 8.30 do 13.00 hod a od 15.00 do 19.00 hod..

 

            Pohotovost -   ostrov Malta - tel. 196

ostrov Gozo - tel. 556851

 

Bezpečnost

Podle údaje z úředních míst je trestná činnost na Maltě minimální a omezuje se spíše na drobné krádeže. V každém případě je třeba dodržovat základní zásady opatrnosti. Dojde-li náhodou k takové události je nutné ji ohlásit na:

Policejním ředitelství Malta-Floriana tel.:22 40 01

nebo:

                        Policejním ředitelství Gozo, Victoria, tel.: 55 54 30

Doporučuje se dodržovat následující bezpečnostní opatření:

-        dávat si pozor na kapesní krádeže, krádeže vozidel, vykrádání bytů a hotelových pokojů

-        nenechávat věci bez dozoru na plážích a v davech lidí, také nenechávat nic v kabině vozidla

-        věnovat zvýšenou pozornost fotoaparátům, kamerám a elektronice vůbec

-        nenakupovat cenné zboží a elektroniku u pouličních prodejců a na trzích, pokud neobdržíte doklad o zaplacení s daňovým dokladem

-        vždy požadovat doklad o zaplacení

Další důležitá telefonní čísla a adresy

Policie:             112

Hasiči:                          199

Pomoc motoristům: 2124 2222 / 2144 2422, 2132 0349 / 2133 3332

Air Malta – rezervace letenek na letišti v Luqa (non stop služba): 2124 9600

 

Honorární konzulát Maltské republiky v ČR

Malá Štupartská 7/634

110 00  Praha 1

Honorární konzul:  pan Ernest Flamini

Tel.: 224 815 372, 224 815 377

Fax: 224 815 379

e-mail: flamini@t-m-i.cz

Honorární konzulát České republiky na Maltě

Honorary Consulate of the Czech Republic

Honorární konzul: pan Tonio Casapinta

Piazza Celsi, 2

Naxxar, NXR 03

Tel:  00356 214 13 893

Fax:  00356 214 14 120

e-mail: Naxxar@honorary.mzv.cz

web: www.czech-malta.com

Maltsko – česká společnost

(GHAQDA MALTIJA – CEKA, The Maltese – Czech Society)

Společnost zaměřená na podporu kulturních a obchodních vztahů mezi ČR a Maltou

Předseda: Lawrence Attard Bezzina (e-mail: sabra@keyworld.net)

c/o Sabra House

Upper Mater Boni Consiglii Str.

Fgura, PLA 16

Malta

Místopředseda: Dr. Vítězslav Nezval (e-mail: vnez@cis.um.edu.mt)

58 Windsor Terrace

Sliema

SLM 09

Malta

Elektrický proud

Běžně dodávaný elektrický proud má napětí 240 V 50 Hz.

Otevírací hodiny

Obchodymají otevřeno           od pondělí do pátku     mezi 9.00 - 19.00 hod.

v sobotu                      mezi 9.00 - 20.00 hod.

s polední dvou až tří hodinovou  přestávkou.

Bankymají otevřeno              od pondělí do pátku     od 8.00 do 12.00 hod.

                                               v sobotu                      od 8.00 do 11.30 hod.  

 

Směnárny (některé) také odpoledne   od 16.00 do 19.00 hod.

Směnárna na letišti Luqa je otevřena nepřetržitě.

 

Čerpací stanice mají otevřeno od pondělí do soboty od 7.00 do 18.00 hod.  Některé čerpací stanice mají otevřeno až  do 19.00 hod. Na Maltě se jezdí, stejně jako ve Velké Británii, vlevo. 

Státní svátky

1. leden                        Nový rok

10. únor                       Ztroskotání sv. Pavla

19. březen                    Svátek sv. Josefa

31. březen                    Den Svobody