Hlavní politické strany Partit Nacionalista (PN - konzervativní pravý střed, s prvky křesťanské demokracie)

Partit Labourista (PL - sociální demokracie)

Peněžní jednotka 1 euro

Datum navázání dipl. styků 1. ledna 1993

Jména velvyslanců nerezidentní vv. ČR (se sídlem v Římě);

Vladimír Zavázal, Velvyslanec

nerezidentní vv. Malty velvyslanec John Vella (agrément 19. 12. 2005, pověřovací listiny předal 21. 3. 2006)

Honorární konzul ČR na Maltě Tonio Casapinta (zahájil činnost 10. 7. 1995)

Honorární konzul Malty v ČR Ernest Flamini (zahájil činnost 6. 6. 2001)

Jmenný seznam vlády ( od 11. 3. 2008)

předseda vlády a ministr financí Lawrence Gonzi

místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Tonio Borg

ministr pro sociální záležitosti John Dalli

ministr financí Tonio Fenech

ministr pro spravedlnosti a vnitra Carm Mifsud Bonnici

ministr pro venkov George Pullicino

ministr komunikací Austin Gatt

ministryně školství Dolores Cristina

ministryně pro záležitosti ostrova Gozo Giovanna Debono

2. Vnitropolitická charakteristika

Maltská vláda průběžně realizuje ve vnitropolitické oblasti mimo jiné opatření ohledně řešení problému reformy důchodového systému a provedení správní reformy, která v rámci země nově upravuje postavení ostrova Gozo.

Malta a EU

Postoj Malty k evropské integraci vychází ze specifických podmínek malé ostrovní země (rozhraní tří kontinentů) a principu neutrality. Malta proto prosazuje princip rovnoprávného postavení členských zemí v budoucí EU a zachování otevřené možnosti účasti ve společných politikách EU. Má zájem o roli zprostředkovatele mezi Evropou, severní Afrikou a Blízkým východem. Spolupráce EU - Středomoří je jednou z priorit členství v EU. Vstup Malty do EU byl prioritou vlády Národní strany. Byl potvrzen domácím referendem dne 8. 3. 2003, jehož se zúčastnilo 92 % všech oprávněných voličů. Pro vstup Malty do EU hlasovalo 53,65 % zúčastněných voličů (145 tisíc) a 46,35 % bylo proti (125 tisíc). Bezprostředně po referendu podepsala Malta Smlouvu o přistoupení 16. 4. 2003 v Aténách a následně ji ratifikovala parlamentem v červenci 2003.

Malta vstoupila do EU stejně jako ČR dne 1.5.2004. Bývalý maltský ministr zahraničních věcí Joe Borg je evropským komisařem pro námořní záležitosti a rybolov. Z výsledného negociačního balíku opatření, dohodnutých před vstupem Malty do EU vyplývají následující ujednání a závazky:

Neutralita země: deklarace o neutralitě tvoří přílohu Smlouvy o přistoupení, neutralita není členstvím v EU nijak dotčena. EU nemůže na Maltu naléhat, aby země sloužila jako vojenská základna.

Kultura a identita: maltský jazyk je oficiálním jazykem EU.

Životní hodnoty: ke Smlouvě o přistoupení byl připojen protokol v záležitosti potratů s tím, že další postup bude podléhat rozhodnutí maltské vlády.

Čistota ovzduší: přechodné období (PO) na splnění norem EU pro elektrárny do roku 2005.

Čistota vody: PO do března 2007 na ukončení vypouštění odpadních vod do moře.

Odpadové hospodářství: Malta má tři typy skládek (pro stavební odpad, nebezpečný odpad, netečný odpad); od roku 2005 Malta recykluje 25% obalových odpadů, do roku 2009 bude recyklovat alespoň 15% plastových odpadů.

Myslivost: postupně je přijímáno omezení vydávání nových loveckých povolení, je zaváděn systém přísných kontrol dodržování loveckých předpisů.

Dovozní přirážky: všechny dovozní přirážky byly odstraněny od 1.1.2003 s výjimkou potravin a zemědělských výrobků (PO do okamžiku vstupu).

Ceny potravin: možné přizpůsobení se vyšším cenám v EU (cukr, obilí, rýže, výrobky z rajčat, hovězí maso) prostřednictvím kompenzací tak, aby nebyli dotčeni domácí spotřebitelé.

Daně: zachování nulové DPH na potraviny a léky do 1.1.2010; výjimky v DPH v oblastech dodávek pitné vody, trajektového spojení s ostrovem Gozo, veřejné dopravy a mezinárodní dopravy.

Pořizování nemovitostí: cizinci si mohou pořídit pouze jednu nemovitost; občané EU si mohou pořídit více než jednu nemovitost, pokud trvale bydleli na Maltě alespoň 5 let.

Čerpání z fondů EU: Malta spadá do Cíle 1; Malta získala od EU do konce roku 2006 po odečtení svých příspěvků 194 mil. EUR. V novém programovacím období 2007-2013 by měla být zařazena v cíli Konvergence.

Ostrovní region Gozo: umožněno zařazení ostrova Gozo s 30 tis. obyvateli jako regionu do Cíle 1 v případě, že by se HDP na obyvatele dostal nad hranici 75% průměru EU.

Volný pohyb pracovníků: Malta získala možnost omezit do roku 2011 zaměstnání pracovníků z ČZ EU, pokud by nastalo ohrožení vnitřního trhu práce a zaměstnanosti občanů Malty.

Společná měna: vstup do eurozóny je podmíněn nutností snížit schodek státního rozpočtu a vnitřní zadluženost.

Zemědělství: zvláštní ochranné opatření po dobu 5 let od vstupu do EU pro ochranu zemědělství v případě obtíží; Malta a Gozo budou zahrnuty do "méně příznivých" oblastí a získají dodatečné prostředky z fondů pro rozvoj venkova.

Rybolov: vyjednání 25 mílového konzervačního pásma kolem pobřeží Malty, ve kterém se nesmí objem rybolovu zvýšit.

Doprava: přechodná období na zkoušky technické způsobilosti vozidel, na přizpůsobení omezovačů rychlosti u kamiónů, na minimální výšku silniční daně pro nákladní dopravu (osobní doprava nebude dotčena).

Restrukturalizace opraven lodí: státní pomoc může pokračovat do konce roku 2008; nutno implementovat plán restrukturalizace a přizpůsobení opraven pravidlům hospodářské soutěže.

Vízová politika: odstranění vízové povinnosti (pro Rumunsko, Bulharsko); zavedení vízové povinnosti (vůči Libyi, Tunisku).

V rámci nové finanční perspektivy do roku 2013 Malta předpokládá, že bude i nadále čistým příjemcem z rozpočtu EU, příjem v celkové výši 805 milionů euro očekává zejména ze strukturálních fondů (rozvoj infrastruktury) a společné zemědělské politiky. Prostředky z fondů EU byly do současnosti využívány především pro rozvoj silniční infrastruktury země. Malta očekává, že se od roku 2014 stane čistým přispěvatelem do rozpočtu EU.

V červenci roku 2005 maltský parlament ratifikoval Smlouvu o ústavě pro Evropu. Malta se koncem roku 2007 stala, spolu s dalšími novými členskými zeměmi EU, součástí Schengenského prostoru.

Hlavní politické strany a jejich orientace

Obě hlavní strany věcně odlišuje zejména skutečnost, že Labouristická strana (PL) prosazuje sociální stát a zachování konceptu neutrality (např. jen velmi výjimečné povolování přistávání válečných lodí v maltských přístavech). Vládní Národní strana (PN) se orientuje na prosazování menší úlohy státu. Základním rozporem mezi oběma stranami v posledních letech proto byl nesouhlas PL s členstvím v EU: PN byla pro plné členství, PL prosazovala pouze partnerství Malty s EU. Vládní Národní strana proto vyhlásila referendum k členství v EU bezprostředně po ukončení jednání o přistoupení dne 8. 3. 2003. Třetí nejvýznamnější strana, Demokratická alternativa (AD, Alternativa Demokratika) je svým programem blízká tradičním stranám Zelených.

Maltský parlament

Maltský parlament (House of Representatives) je jednokomorový a má 69 členů. V současné době ho na základě výsledků posledních parlamentních voleb z 8. 3. 2008 tvoří 35 členů Národní strany a 34 členů Labouristické strany.

Maltský parlament má pět základních výborů: zahraniční, sociální, legislativní, rozpočtový a organizační. Legislativnímu a organizačnímu výboru předsedá předseda (speaker) parlamentu, rozpočtový výbor je tradičně doménou opozice.

Členy parlamentu jsou všichni ministři vlády a příslušní parlamentní tajemníci pro jednotlivé resorty. Řada členů parlamentu se snaží udržet si civilní zaměstnání, aby se příliš nevzdálila každodennímu životu a udržela si nezávislost.

3. Zahraničně politická orientace

Zahraničně politická orientace Malty je dána jejím členstvím v EU a ustanovením o neutralitě země. Malta má tradičně nadstandardně dobré vztahy s Libyí a dalšími severoafrickými státy. Spolupráce s maltskými podnikateli může být přínosem i pro uplatnění na libyjském trhu. Úzké vztahy pojí Maltu s Itálií a se Španělskem. Všechny tyto země spojuje úsilí o rozvoj středomořské oblasti a boj proti nelegální imigraci. Malta se po vyhlášení nezávislosti v roce 1964 stala členem Britského společenství národů (Commonwealthu), od roku 1974 je republikou. Malta je členem Ministerské akční skupiny Commonwealthu, v listopadu 2005 Malta pořádala schůzku předsedů vlád za účasti královny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Alžběty II. Závažným zahraničně bezpečnostním problémem Malty zůstává příliv nelegálních imigrantů do země, který za rok 2004 činil 1 400 osob, za rok 2005 se zvýšil na 1 822 osob, v roce 2006 dosáhl počtu 1 800 osob a v roce 2007 činil dle předběžných odhadů přibližně 2 000 osob. V posledních letech se počet ilegálních imigrantů prakticky vyrovnal počtu dětí, narozených na Maltě. Malta se snaží řešit problém ilegální imigrace ve spolupráci s Evropskou komisí.

Malta se aktivně účastní regionální spolupráce ve Středomoří (Barcelonský proces, Středomořské fórum aj.), má zájem na posilování stability a bezpečnosti v oblasti (princip nedělitelnosti bezpečnosti a stability v Evropě a ve Středomoří). Prioritou maltské zahraniční politiky je důraz na zachování míru v oblasti a rozvoj dobrých vztahů se svými nejbližšími severoafrickými sousedy, především s Libyí a s Tuniskem. V únoru roku 2006 prezentoval maltský ministr zahraničí projekt vytvoření Ekonomického fóra centrálního středomoří (Central Mediterranean Economic Forum), v jehož rámci má Malta v úmyslu posilovat ekonomické vztahy se svými nejbližšími sousedy v oblasti. Tento projekt byl jednou z priorit maltské zahraniční politiky i v roce 2007.

Problém nelegální imigrace zasahuje i vztahy s Itálií, neboť obě země jsou cílovými zeměmi mj. imigrantů ze Somálska, Eritreje a Etiopie. Malta se proto v roce 2004 zasadila s Itálií o odstranění embarga EU vůči Libyi, cílem bylo zahájit dodávky techniky nezbytné pro účinnou kontrolu libyjských hranic a přilehlých pobřežních vod. Malta dlouhodobě spolupracuje v rámci Fóra ministrů vnitra západního Středomoří (Magreb, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Francie).

4. Ekonomická charakteristika země

Hospodářská situace

Malta vstoupila na jaře roku 2005 do evropského mechanismu směnných kurzů ERM 2 (Exchange Rate Mechanism), což bylo prvním krokem k přistoupení země ke společné evropské měně. Malta se stala jednou z prvních nových členských zemí EU, která zavedla euro a to od 1.1.2008. Přijetí eura předcházela na Maltě řada opatření s cílem snížit deficit maltského státního rozpočtu na výši maximálně 3%, jak je stanoveno pravidly Paktu stability EU. Od vstupu Malty do Evropské unie se ještě více posílila orientace maltského zahraničního obchodu převážně na partnery z EU.

Ekonomický vývoj v roce 2007

Při nedostatku nerostného bohatství a velmi malém vnitřním trhu se hospodářský rozvoj opírá o rozvoj exportně orientovaného průmyslu a turistiky. V 60-tých a 70-tých letech zahraniční firmy, většinou ze západní Evropy, zakládaly na Maltě průmysl s vysokým podílem lidské práce.

Tento proces akceleroval koncem 70-tých let, kdy byl zaznamenán výrazný turistický boom, který pomáhal snižovat deficit platební bilance. Největší počet zahraničních turistů navštívil Maltu v roce 2000 - celkem 1 215 713 osob.V následujících letech příliv zahraničních turistů na Maltu mírně klesal, v roce 2003 jejich počet dosáhl 1 126 601 osob a v roce 2004 se počet zahraničních turistů na Maltě meziročně zvýšil o 3,5% na 1 166 032 osob. Mírný nárůst počtu zahraničních turistů zaznamenala Malta i v roce 2005, kdy jejich počet dosáhl 1 171 343 osob. Počet zahraničních turistů na Maltě v roce 2006 naopak zaznamenal mírný meziroční pokles - dosáhl počtu 1 124 233 osob. Údaje o počtu zahraničních turistů za rok 2007 zatím nejsou k dispozici. Meziročně se zvýšil především příliv turistů z Ruska a Dánska, naopak poklesl počet turistů z Velké Británie, Francie a Německa. Zahraniční turisté v roce 2006 utratili na Maltě celkem 422,4 milionů LM (maltských lir), což znamená oproti roku 2005 meziroční pokles o 1,2%.

Kromě běžné rekreační, sportovní a poznávací turistiky, odpovídající místním podmínkám ostrovních oblastí evropského Středomoří se na Maltě úspěšně rozvíjejí i některé specifické formy turistického ruchu. Jedná se například o turistické pobyty, spojené se studiem anglického jazyka. Dále je významným odvětvím maltského turistického ruchu rovněž provozování herních kasin a s nimi souvisejících hazardních her. Na Maltě jsou v současné době v provozu 4 herní kasina, jejichž výnos z provozování dosáhl v roce 2007 výše 50 milionů euro (dvojnásobné zvýšení oproti roku 2004). Maltský parlament by měl v průběhu roku 2008 schválit zákony, aplikující na maltském území legislativu EU ohledně opatření proti praní špinavých peněz ve spojení s legálním provozováním hazardních her.

V letech 2000 - 2007 bylo na Maltě otevřeno několik 4 a 5 hvězdičkových hotelů, které spolu s neustálým vylepšováním infrastruktury (roste obliba využívání nehotelových kapacit - apartmány) vytvářejí příznivé podmínky pro růst tohoto odvětví národního hospodářství. Malta tak získala v uvedeném období 4 965 nových hotelových lůžek vyšší cenové kategorie. Na Maltě bylo naopak v posledních letech zrušena řada hotelů nižší cenové kategorie (celkem 5 872 lůžek), takže celkový počet hotelových lůžek poklesl o 817.

Maltská vláda plánuje významným způsobem využít finanční prostředky, které získá ze strukturálních fondů EU pro další rozvoj infrastruktur turistického ruchu.

Malta má do budoucna v úmyslu posílit, v souladu s principy Lisabonského procesu EU, znalostní charakter maltské ekonomiky. V této souvislosti maltská vláda plánuje prioritně se zaměřit především na rozvoj informačních technologií, alternativních zdrojů energie, farmaceutického průmyslu a finančních služeb.

V roce 2007 došlo k oživení maltské ekonomiky, roční růst HDP dosáhl hodnoty +4,1 % (+1,8% v roce 2006) .

V oblasti veřejných financí došlo v roce 2007 v důsledku radikálních opatření, realizovaných s cílem dodržet podmínky pro zavedení eura, určené Paktem stability ke snížení schodku státního rozpočtu na 2,4% (schodek za rok 2006 činil 2,8 %).

Inflace v roce 2007 dosáhla 2,9%, což je srovnatelná hodnota jako v roce 2007, kdy dosáhla výše 2,8 %.

Nezaměstnanost se v průběhu roku 2007 oproti roku 2006 mírně snížila (meziroční pokles o 1%), a dosáhla hodnoty 6,2% celkem bylo koncem roku 2007 na Maltě bez zaměstnání 6 659 osob. Míra nezaměstnanosti na Maltě se v roce 2007 pohybovala v hodnotách , odpovídajících průměru zemí EU.

Makroekonomická situace Malty - hlavní makroekonomické ukazatele

Indikátor	2002	2003	2004	2005	2006	2007
HDP - změna v %	1,5	0,5	1,0	1,7	1,8	4,1
Státní dluh (% HDP)	63,2	72,7	75	77	66,5	65,9
Inflace (%)	2,2	1,3	2,9	2,6	2,8	2,9
Nezaměstnanost (%)	6,8	7,0	7,3	7,8	7,2	6,2
Dev. rezervy kromě zlata (mil. USD)	2.209,3	2.573,0	2.865,0	3.420,0	3.065	3.522,0

Tvorba HDP:

Rozhodující podíl na tvorbě HDP Malty mají služby spojené především s turistickým ruchem (74%), dále výrobní aktivity (23,0%), a na posledním místě zemědělství (3%).

Malta a zahraniční investice:

Malta věnuje pozornost zahraničním investicím, jejichž podpora je hlavní činností agentury MaltaEnterprise. Tato agentura se zabývá stykem se zahraničními investory a jejich podporou při vyřizování nezbytných formalit. Existují 2 druhy podpory zahraničních investorů: daňová (snížená daň z příjmu, úlevy na clech) a nefinanční (vzdělávání zaměstnanců).

Minimální roční mzda na Maltě činila v roce 2 007 - 6.627,97 Lm, dále pak zaměstnavatel hradí bonusy ve výši 545,94 Lm ročně a odvody na sociální dávky ve výši 662,56 Lm ročně. Minimální roční náklady na 1 zaměstnance činí pro zaměstnavatele 7.838.47 Lm (od roku 2008 jsou tyto údaje uváděny v euro).

Dlouhodobě, již od 60. let 20. století jsou největšími zahraničními investory na Maltě společnosti z Německa, Velké Británie a Itálie. Největší dosavadní přímou zahraniční investicí na Maltě je výrobní závod italsko - francouzské společnosti ST-Microelectronics, zabývající se výrobou polovodičů a komponentů elektrotechnického průmyslu. Dalšími významnými zahraničními projekty, realizovanými v minulých letech na Maltě jako přímé zahraniční investice, jsou například závody následujících firem: Carlo Gavazzi (elektrotechnický průmysl), Dowty Automotive (obložení), Baxter (biomedicína), Methode Electronics (automobilové komponenty), ProMinent Fluid Controls (čerpadla), Playmobil (hračky), Motherwell Bridge (přepravní systémy), Medelec Switchgears - holding Alstom (elektrotechnický průmysl), Aeromaritime (letecký průmysl), Eurovac (farmaceutický průmysl), Mediterranean Power Electric (elektotechnický průmysl).

V současné době směřuje největší počet přímých zahraničních investic na Maltě do farmaceutického průmyslu, který je rovněž nejdynamičtěji se rozvíjejícím oborem na Maltě z hlediska exportu. Za období leden - září 2007 činil objem přílivu přímých zahraničních investic na Maltu 642,6 milionů euro.

Malta a privatizace

V rámci přípravy vstupu Malty do EU a následného snižování deficitu státního rozpočtu s cílem zavedení eura realizovala maltská vláda mimo jiné i několik privatizačních projektů s cílem ještě více liberalizovat maltskou ekonomiku a posílit vyrovnanost státního rozpočtu země. V této souvislosti byla například v roce 2003 realizována privatizace společnosti "Malta Freeport Terminals Ltd", provozující provoz maltského obchodního přístavu. Maltská vláda si však i nadále podržela vlastnický podíl v některých přístavních budovách a zařízeních. V roce 2006 realizovala maltská vláda další reformy v dosavadním systému provozování suchých doků. Privatizací společnosti, provozující maltský obchodní přístav chce maltská vláda dosáhnout zvýšení jeho ekonomické konkurenceschopnosti, která je v současnosti pod silným tlakem dalších středomořských přístavů. Za největší konkurenty Malty jsou v tomto směru označována italská přístavní města: Cagliari, Taranto, Gioia Tauro a Damietta. Nový soukromý provozovatel maltského přístavu, kterým je francouzská společnost CMA CGM má v plánu provést v nejbližší době rozsáhlou modernizaci maltských přístavních zařízení. V minulosti byl již rovněž převeden do soukromých rukou i provoz maltského mezinárodního letiště, které bude po dobu 57 let provozováno konsorciem soukromých rakouských společností.

Neúspěšně skončil v roce 2005 projekt privatizace maltské státní lodní společnosti S.E.A. Malta, provozující liniovou dopravu. Po dlouhých jednáních, která byla komplikována nepřiměřeně vysokými nároky odborových funkcionářů vůči novému vlastníku společnosti, kterým se měl stát italský koncern Grimaldi se sídlem v Neapoli, bylo rozhodnuto o likvidaci společnosti a o jejím nahrazení nově založenou soukromou společností liniové námořní dopravy, jejímž vlastníkem bude společnost Atlantica S.p.A., součást koncernu Grimaldi.

Maltská vláda spolu s italskou Banco di Sicilia připravovala v roce 2006 prodej 39,78% druhé největší (po HSBC) maltské banky Bank of Valletta (BOV) do rukou strategického partnera Tento prodej byl původně plánován již na rok 2005. Na znamení nesouhlasu se způsobem prodeje rezignoval v loňském roce na svoji funkci předseda správní rady BOV Joseph F.X. Zahra. V současnosti maltská vláda vlastní 25% Bank of Valletta, Banco di Sicilia má 14,78% a zbytek tvoří drobní akcionáři.Dle informací OEÚ ZÚ Řím by nejvhodnějším strategickým partnerem měla být banka menších až středních rozměrů, která by dokázala respektovat specifika a tradice ostrovního bankovnictví. Privatizace Bank of Valletta však nebyla do konce roku 2007 realizována a v současné době je privatizační projekt BOV i nadále pozastaven. Největší maltská banka - HSBC již byla zcela privatizována.

Maltská vláda rovněž privatizovala provozování státní loterie, příslušnou licenci, platnou po dobu 7 let udělila konsorciu firem, vedenému řeckou společností Intralot S.A.. Je připravována i privatizace státního podílu v telekomunikační společnosti MaltaCom. Nejvýznamnějším privatizačním projektem, realizovaným na Maltě v roce 2007, byl prodej 25% státního podílu v maltské poštovní společnosti Maltapost společnosti Redbox Ltd, dceřiné společnosti bankovního domu Lombard Bank Malta, který tak zvýšil svůj vlastnický podíl v Maltapost na 60%. Dalších 40% akcií Maltapost bylo nabídnuto k obchodování na burze. Jednalo se o druhou fázi privatizačního procesu Maltapost, zahájeného v roce 2002.

Charakteristika jednotlivých sektorů maltské ekonomiky

Zpracovatelský průmysl

Je nejdůležitějším odvětvím podílejícím se na tvorbě HDP. Příznačný je přitom vysoký počet malých a středních podniků. Největšího podílu dosahuje spotřební a průmyslová elektronika a její součásti, komponenty pro automobilový průmysl, výrobky lehkého strojírenství, výrobky z plastů, oděvní průmysl, počítačový software atd. Nejvíce zahraničních investic směřovalo do těchto oborů s tím, že dnes počet firem působících v této oblasti podnikání přesáhl počet 200. Podíl průmyslových výrobků na celkových maltských vývozech představuje 73 %. Průmysl je koncentrovaný do 10 průmyslových zón na Maltě a na Gozo: Marsa, Bulebel, San Gwann, Mriehel, Attard, Luqa, Hal Far, Ricasoli, Ta'Quali, Xewkija. V průmyslu pracuje 20 % práceschopného obyvatelstva.

Přetrvávající problém Malty představuje sektor stavba a opravy lodí, který nadále zůstává závislým na státní finanční pomoci. Tento sektor je postižen zvláště vysokou mezinárodní konkurencí. Vláda proto ustanovila Task Force, jehož úkolem je připravit plán restrukturalizace, který má zajistit budoucí prosperitu tohoto sektoru.

Energetika

Hlavní energetická společnost (výrobce a distributor) : Enemalta

Internet: www.enemalta.com.mt

Enemalta byla založena v roce 1977, zabývá se výrobou a distribucí elektrické energie a dále rovněž importem a zpracováním ropy a distribucí ropných derivátů. V současné době zaměstnává 2 000 osob. Společnost je dosud plně ve státním vlastnictví.

Na Maltě jsou v současnosti v provozu 2 tepelné elektrárny, která spalují ropné deriváty, dovážené převážně z italských rafinérií:

1) Elektrárna Marsa - umístěna v blízkosti hlavního města Valletty, současný výkon 257 MW, kapacita 304 MW, tepelná účinnost 27%.

Z důvodu nadměrných emisí bude v letech 2008-2010 provoz elektrárny Marsa postupně utlumován.

2) Elektrárna Delimara - umístěna na jihovýchodě ostrova, současný výkon a kapacita 304 MW, tepelná účinnost 32-40%

Současná spotřeba elektrické energie na Maltě a prognózy dalšího nárůstu

(roční nárůst o 12MW/ročně)

2005	411 MW
2006	423 MW
2007	435 MW
2008	447 MW
2009	459 MW
2010	471 MW

Od roku 2010 bude z důvodu utlumení provozu elektrárny Marsa nutné na Maltě nahradit z jiných zdrojů elektrickou energii o celkovém výkonu 300 MW.

Projekt nahrazení chybějících kapacit po roce 2010:

1) Tepelná elektrárna s kombinovaným cyklem o kapacitě 130 MW a plánovaném výkonu 100 MW. Plánované náklady: 40 milionů maltských lir ze soukromých zdrojů.

2) Dovoz elektrické energie prostřednictvím kabelového vedení z Evropy. Plánované náklady na rozvodný kabel: 95 milionů maltských lir (cca z 80% možno uhradit z evropských strukturálních fondů, zbytek ze soukromých zdrojů).

Projekty rozvoje alternativních způsobů výroby elektrické energie na Maltě na bázi trvale obnovitelných zdrojů:

1) Solární energie - zatím v menší míře využívány technologie na bázi sluneční energie v hotelech a v domácnostech. S ohledem na skutečnost, že na Maltě je ročně cca 300 slunečných dní, má tento typ technologie budoucnost a nadále probíhají výzkumy s cílem rozšířit po roce 2010 maltský energetický potenciál na bázi sluneční energie.

2) Spalování biomasy - omezená kapacita, na Maltě nejsou lesní porosty, možnost využívání biomasy je omezena na spalování organických odpadů.

3) Větrná energie - nejvýznamnější současný potencionální zdroj výroby energie na Maltě na bázi trvale obnovitelných zdrojů. S ohledem na vysokou hustotu osídlení na Maltě (dle některých zdrojů nejvyšší na světě) je pro výrobu energie na bázi větru využitelné cca 4% rozlohy ostrova, další větrné elektrárny by mohly být vybudovány na moři, v blízkosti maltského pobřeží. Potenciál Malty pro výrobu elektrické energie na bázi větru je odhadován na 10-15 MW.

Zemědělství a rybolov

Přibližně 2/3 celkové plochy jsou zemědělsky využitelné. Význam zemědělství však postupně klesá. Malé farmy (hospodařící na rozloze do 2 ha) pěstují hlavně ovoce a zeleninu, v menší míře se zabývají rovněž chovem dobytka. Zemědělství včetně rybolovu se podílí cca 3% na tvorbě HDP a pracuje v něm cca 4 % práceschopného obyvatelstva. Hlavními vývozními položkami v oblasti zemědělství a rybolovu jsou brambory a některé druhy mořských ryb. Malta produkuje jen cca 20% vlastní spotřeby potravin, zbývajících 80% se dováží.

Služby

Na Maltě je zaregistrováno přes 2500 offshore společností a bank, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. I pro budoucnost se počítá s dalším rozvojem sektoru finančních služeb, které se mají výrazným způsobem podílet na rozvoji hospodářství. Ve službách pracuje na 12 % práceschopného obyvatelstva. Sektoru služeb dominuje turistika - příjmy z ní jsou velmi důležitým zdrojem zmírňujícím vysoký deficit zahraničního obchodu.

Zpracování odpadů

Malta realizovala v loňském roce opatření s cílem dodržet ustanovení předpisů Evropské komise o nakládání s odpady. V průběhu přístupových jednání s EU dosáhla maltská strana povolení přechodného období pro nakládání s odpady do roku 2007. Do té doby byla na Maltě část odpadů likvidována vysypáním do moře. Malta v roce 2007 realizovala opatření s cílem zvýšit, v souladu s evropskou legislativou, podíl recyklovaných plastických odpadů do roku 2009 nejméně na 15%. V roce 2007 bylo dokončeno vybudování nových čističek odpadních vod na Maltě i na ostrově Gozo (například tzv. South sewage treatment plant). Dále pokračují opatření s cílem posílení třídění odpadů a budou vybudovány i nové spalovny odpadu (lokality Gozo a Cumnija).

5. Finanční sektor

Malta zavedla od 1.1.2008 na svém území společnou evropskou měnu euro. Malta se tak po Slovinsku stala jednou z prvních nových členských zemí EU, která vstoupila do eurozóny. V oblasti veřejných financí došlo v roce 2007 v důsledku radikálních opatření, realizovaných s cílem dodržet podmínky pro zavedení eura, určené Paktem stability ke snížení schodku státního rozpočtu na 2,4% (schodek za rok 2006 činil 2,8 %).

6. Zahraniční obchod

Maltská ekonomika je velmi otevřená a závislá na svých vývozech a dovozech. Dováží převážně suroviny, energetické zdroje, spotřební zboží a potraviny. Vývozu dominují elektrosoučástky, textilie, výrobky z plastu a gumy, polygrafické výrobky.

Malta zaznamenala za rok 2007 stagnaci objemu zahraničního obchodu.

Z teritoriálního hlediska došlo k potvrzení významu zemí EU coby obchodních partnerů, výrazně se však dlouhodobě posiluje zastoupení asijských zemí (Singapur, Čínská lidová republika a Jižní Korea) jako vývozních i dovozních partnerů Malty.

Vývoj zahraničního obchodu Malty v letech 2002- 2007 v mil. Lm (zdroj: národní statistický úřad)

	2002	2003	2004	2005	2006	2007
Dovozy	1.227,5	1.279,8	1.316,8	1.304,7	1.448,0	1.444,2
Vývozy	960,7	930,0	909,2	802,00	946,6	946,0
Obchodní bilance	- 266,8	- 349,8	- 407,6	-502,7	- 501,4	- 496,2

Teritoriální skladba maltského vývozu za rok 2006 (údaje za rok 2007 dosud nejsou k dispozici)

Země	objem v milionech Lm a podíl v %
EU jako celek	442,2 (46,71%)
Francie	142,2 (15,02%)
Německo	120,8 (12,76%)
USA	119,6 (12,63%)
Velká Británie	89,4 (9,44%)
Itálie	34,4 (3,63%)
Libye	27,3 (2,88%)

Teritoriální skladba maltského dovozu za rok 2006 (údaje za rok 2007 dosud nejsou k dispozici)

Země	objem v milionech Lm a podíl v %
EU jako celek	989,8 (68,36%)
Itálie	409,3 (28,27%)
Velká Británie	147,0 (10,15%)
Francie	134,5 (9,29%)
Německo	111,2 (7,68%)
USA	77,7 (5,37%)
Nizozemí	45,7 (3,16%)

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Významné bilaterální návštěvy

Ve dnech 7. - 9. 4. 2002 vykonal prezident ČR V. Havel státní návštěvu na Maltě. V rámci programu se sešel s tehdejším prezidentem G. de Markem, tehdejším premiérem E. Fenech Adamim, vůdcem opozice A. Santem, zástupci Maltsko-české společnosti a převzal na Maltské universitě čestný titul doktora práv. Během státní návštěvy byla podepsána Smlouva o podpoře a ochraně investic mezi ČR a Maltou.

Dne 14. 11. 2003 se uskutečnila oficiální návštěva místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR C. Svobody na Maltě. C. Svoboda se setkal s tehdejším předsedou vlády E. Fenech Adamim, s tehdejším úřadujícím prezidentem Malty G. Hyzlerem a s představitelem opoziční Labouristické strany A. Santem. Jednal s tehdejším ministrem zahraničních věcí Malty J.Borgem a společně vystoupili na konferenci k návrhu Ústavní smlouvy.

Ve dnech 1. - 6. 2. 2004 se uskutečnila návštěva delegace Ústavně právního výboru PSP ČR a ve dnech 11. - 15. 11. 2004 delegace Výboru pro evropské záležitosti PSP ČR.

Ve dnech 24. - 26. 11. 2004 se uskutečnila návštěva tehdejšího předsedy Senátu PČR P.Pitharta na Maltě.

Ve dnech 17.-19.1.2005 se uskutečnila státní návštěva současného prezidenta Malty E.Fenech Adamiho v ČR. Maltského prezidenta doprovázel ministr pro investice, průmysl a informační technologie A. Gatt; proběhla bilaterální jednání, která za českou stranu vedl v zastoupení ministra NM M. Tlapa; uskutečnil se seminář pro české a maltské podnikatele organizovaný maltskou stranou za účasti HK ČR, SP ČR, CzechTrade a CzechInvest a jejich maltských partnerů

Ve dnech 26.-29.3. 2005 se uskutečnila návštěva delegace Výboru pro zahraniční a evropské záležitosti Parlamentu Maltské republiky.

Ve dnech 8.-9.3. 2006 se uskutečnila oficiální návštěva Michaela Frenda, ministra zahraničních věcí Malty. Maltský ministr, který je z titulu své funkce zodpovědný rovněž za vnější ekonomické vztahy země, se při této příležitosti setkal s tehdejším ministrem zahraničních věcí ČR Cyrilem Svobodou.

Ve dnech 23.-24.9. 2007 uskutečnil pracovní návštěvu Malty ministr vnitra ČR Ivan Langer - účast na Setkání ministrů vnitra před připojením nových členských států EU k Schengenskému informačnímu systému.

Maltsko-česká společnost

Na Maltě působí krajanský spolek Maltsko-česká společnost (registrována ke dni 15. 11. 2000), zaměřený na podporu kulturních a obchodních vztahů mezi ČR a Maltou. Pravidelně pořádá vzpomínkové akce k významným dnům ČR spojené s přednáškovou činností.

Hospodářské styky s ČR

Malta je tradičním odběratelem českých strojírenských výrobků a automobilů Škoda. Malta je malým a specifickým trhem, daným svou zeměpisnou polohou. Významnou položku představuje cestovní ruch. Příliv českých turistů na Maltě se výrazně zvyšoval především ve druhé polovině 90. let, kdy dosahoval počtu více než 6 000 osob ročně. Od roku 2000 došlo k mírnému snížení, počet českých návštěvníků Malty se stabilizoval v rozmezí 5 - 6 000 osob. Na počtu českých turistů na Maltě se stále výrazněji podílejí účastníci jazykových kursů angličtiny, jejichž počet v roce 2004 dosáhl 1 200 osob a v roce 2005 činil 1 129 osob (z celkového počtu 61 607 zahraničních studentů angličtiny na Maltě v roce 2005). V roce 1999 bylo zahájeno přímé letecké spojení společností Air Malta. Významným momentem v česko-maltských ekonomických vztazích byla v roce 1997 investice maltského konsorcia Corinthia Group (vlastněná z 48 % libyjským kapitálem), které se stalo vlastníkem sítě českých hotelů v hodnotě přes 80 mil. USD.

Platné smluvní dokumenty v oblasti hospodářské spolupráce

Základním smluvním dokumentem upravujícím, kromě jiného, podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů, je Smlouva o přistoupení ČR k EU , jejíž ratifikační listiny ze strany ČR byly uloženy dne 3. listopadu 2003.

Nadále zůstávají v platnosti rovněž následující smlouvy:

Obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky ze 16. července 1976.

Dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spoluprácimezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky z 29. srpna 1980.

Dohodamezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu z 26.5.1981.

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o leteckých službách mezi jejich územím a za ním ze dne 11.11.1981.

Výše uvedené dohody byly sjednány za existence Československa. Sukcese do dohod, uzavřených mezi Československou socialistickou republikou, resp. Československou federativní republikou a Maltskou republikou, proběhla formou výměny nót v dubnu 1999 (Nóta MZV ČR z 28.10. 1998 a Nóta MZV Malty z 28.4. 1999). Tímto byla potvrzena platnost i výše uvedených dohod.

Dohoda o zamezení dvojího zdanění

V roce 1996 podepsali ministr financí Ivan Kočárník a jeho maltský protějšek Dohodu o zamezení dvojího zdanění mezi vládou ČR a maltskou vládou, tato dohoda byla ratifikována v roce 1998.

Dohoda o podpoře a ochraně investic

Dne 9.4.2002 podepsali velvyslankyně ČR Hana Ševčíková a maltský ministr financí za přítomnosti prezidentů obou zemí Dohodu o podpoře a ochraně investic mezi vládami obou zemí.

Česko - maltská obchodní výměna

Klasická obchodní výměna mezi Českou republikou a Maltskou republikou i přes značnou nevyváženost v jednotlivých letech má stoupající trend, ale objemově je velmi nízká.

Česká republika má ve vztahu k Maltě dlouhodobě pasivní obchodní bilanci, ve srovnání s rokem 2006 však v roce 2007 rostl rychleji objem českého vývozu na Maltu než českého dovozu z Malty. Komoditní struktura českého vývozu a dovozu ve vztahu k Maltě zůstává v posledních 3 letech bez výraznějších změn. Je nutno poznamenat, že při takto nízkém objemu obchodní výměny a nízkém počtu exportérů a importérů se výrazně promítnou nepravidelnosti v dodávkách, případně jejich cyklus.

Vývoj vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Maltou

v mil. CZK

Rok	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007
Vývoz	139,8	158,5	181,0	137,0	321,5	160,2	306,2	481,4
Dovoz	123,8	316,6	411,5	145,6	177,3	387,0	495,6	522,3
Obrat	263,6	475,1	592,5	282,6	498,8	547,2	801,6	1 003,7
Saldo	+16,0	-158,1	-230,5	-8,6	+144,2	-226,8	-189,4	- 40,9

v mil.EUR

Rok	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008 1-8
Vývoz	3,9	4,6	5,9	4,3	10,1	5,4	10,8	17,32	8,39
Dovoz	3,5	9,3	13,3	4,6	5,5	12,9	17,5	18,62	4,86
Obrat	7,4	13,9	19,2	8,9	15,6	18,3	28,3	35,94	13,25
Saldo	+0,4	-4,7	-7,4	-0,3	+4,6	-7,5	-6,7	- 1,3	3,53

Komoditní struktura vývozu

Z hlediska komoditní struktury českého vývozu na Maltu v roce 2007 nejvýznamnější pozici zaujímaly položky zbožové skupiny SITC 7 - "stroje a přepravní zařízení", jejíž podíl činil 82,18%, kterou doplňovala SITC 6 - "tržní výrobky, tříděné hlavně dle druhu materiálu" 8,12% a SITC 8 - "různé průmyslové výrobky" 5,92%.

Komoditní struktura dovozu

Z hlediska komoditní struktury českého dovozu z Malty v roce 2007 rozhodujícím způsobem ovlivnily jeho objem SITC 8 - "různé průmyslové výrobky" - 67,2%,SITC 7 - "stroje a přepravní zařízení" s podílem 15,7% a zbožová skupina SITC 6 - "tržní výrobky, tříděné hlavně dle druhu materiálu", jejíž podíl činil 9,19%.

Hlavní české firmy vstupující do obchodu s Maltou

Český vývoz: Český dovoz:

Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav Busak + Shamban, spol. s r.o., Rakovník

S.E.P.L. Lanškroun, s.r.o., Lanškroun Siemens Aut. Systémy, s.r.o., Frenštát pod R.

Jablonex, a,s,, Jablonec nad Nisou Europeum, a.s., Praha

Telekomunikace,a.s., Praha Continental Teves Czech, s.r.o., Jičín

Velveta, a.s., Varnsdorf Bosch Diesel, s.r.o., Jihlava

Narex, a.s., Česká Lípa Delta Systém - Air, a.s., Hradec Králové

Petrof, s. r.o., Hradec Králové B.O.S.S., s.r.o., Praha

Rudolf Koller, s.r.o., Praha H.I.S.Sportswear, s.r.o., Praha

ControlTech, s.r.o., Kolín FINN SUB, s.r.o., České Budějovice

Texpartner, s.r.o., Semily SAGITTA, s.r.o., Brno

Z hlediska ekonomické spolupráce a našeho exportu je nutno vycházet z faktu, že hlavními obory maltského hospodářství jsou zpracovatelský průmysl a služby, zejména turistika.

Vzájemná výměna služeb

Dopravní služby (v mil. CZK)

Rok 2007	Příjmy	Výdaje	Celkem	Saldo
Doprava celkem	70,5	23,1	93,6	47,4
Námořní doprava	0,1	0,0	0,1	0,1
Letecká doprava	43,2	1,7	44,9	41,5
Železniční doprava	0,0	0,0	0,0	0,0
Silniční doprava	15,1	1,0	16,1	14,1

Ostatní služby (v mil. CZK)

Rok 2007	Příjmy	Výdaje	Celkem	Saldo
Obchodní služby	3,3	1,1	4,4	2,2
Cestovní ruch	70,5	5,2	75,7	65,2
Stavebnictví	0	0	0	0
Pojišťovací služby	0	0	0	0
Finanční služby	0	3,3	3,3	- 3,3
Služby informatiky	0	0	0	0
Autorská práva a licence	3,3	1,1	4,4	2,2

Jak ukazují výše uvedené tabulky, Česká republika měla za rok 2007 s Maltou v oblasti služeb výrazně aktivní obchodní bilanci na rozdíl od roku 2006, kdy tato bilance byla z hlediska ČR pasivní.

Maltské investice v ČR

Dle informací ČNB činily přímé maltské investice k 31.12.2007 - 122,7 mil. EUR .V roce 2006 činil objem přílivu maltských investic do ČR 7,9 milionu EUR, v roce 2007 nebyl zaznamenán příliv maltských investic do ČR.

Rozhodující část dosavadních maltských investic byla umístěna v sektoru pohostinství a ubytování. Nejznámější z nich byly investice do hotelu Forum v Praze, Černigov v Hradci Králové a v některých dalších - skupina Corinthians.

České investice na Maltě

Přímé české investice na Maltě nejsou u ČNB registrovány.

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Charakteristika trhu

Zdrojem maltské prosperity byla v minulosti její vynikající strategická poloha. Kvetoucí ekonomika přilákala mnoho přistěhovalců a učinila z ostrova jeden z nejhustěji osídlených států Evropy. Po druhé světové válce přišla vlna emigrace a počet obyvatel se postupně stabilizoval.

Teprve v šedesátých letech se průmysl začal podstatně rozvíjet a spolu s ním i cestovní ruch. Současně byla vybudována dopravní infrastruktura, rozvinula se výstavba veřejných budov, obytných domů a sociálních a zdravotnických zařízení. Za účasti zahraničního kapitálu rychle rostl zejména textilní a elektronický průmysl.

Maltský trh je malý, nejsou zde vůbec obchodní domy (jediné větší středisko je pouze ve Florianě) prodejny jsou malé s omezeným sortimentem. Větší nákupní možnosti nabízejí tržnice pod širým nebem, ale i některé rukodělné manufaktury v místě výroby. Smlouvání tady není zvykem, ceny jsou pevně stanoveny.

Nabízejí se výrobky sklářské manufaktury v Mdině, kde se vyrábí těžítka, vázy, popelníky a tácky z různobarevného skla. Staletou tradici má na Maltě kovotepectví, vyrábějí se šperky ze zlata i stříbra. Oblíbeným motivem je maltézský kříž ze stříbra. Zajímavé jsou keramické výrobky v rustikálním stylu, ale i pletené a pletařské zboží. Specialitou ostrova Gozo je výroba krajek.

Architektura Malty nese pečeť nejrůznějších kultur, které se kdy na ostrovech vyskytly. Arabské dědictví se kříží s britskou tradicí. Všechny maltské domy, jak na vesnicích, tak i ve městech jsou z kamene, mají ploché střechy a nezbytný vnitřní dvorek. Zdi jsou postaveny z opracovaného vápence.

Formy prodeje

Maltské firmy, které patří většinou do kategorie malých a středních, jsou zvyklé obracet se na obchodní zastoupení v místě, aby získaly obchodní kontakty, neboť v mnohém případě nejsou dostatečně vybaveny pro provádění akvizice přímo v zahraničí. Na Maltě jsou zavedeny všechny běžné formy zpracování trhu známé v zemích západní Evropy.

Velmi rozšířenou formou je prodej prostřednictvím zástupce nebo distributorů. Jejich činnost se může vztahovat na celé teritorium nebo na určité kraje.

Zástupci, výhradní dovozci

Zástupci a distributory na Maltě mohou být:

Nezávislí obchodní zástupci (agent commercial) provádějí obchody jménem a ve prospěch zahraničního dodavatele. Nepřebírají vlastnictví zboží a také nenesou žádná finanční rizika. Faktury normálně vystavuje zahraniční dodavatel. Za odměnu dostává provizi podle skutečných obchodů a někdy jsou mu také plně nebo částečně hrazeny náklady.

Provizní zástupci (commissionare) provádějí obchody svým vlastní jménem, ale na účet nejmenovaného zahraničního dodavatele. Své obchody provádějí jak ve zboží, tak i ve službách (např. dopravních).

Distributoři(concessionaire) kupují zboží od zahraniční firmy nebo prodávajícího a sami je pak prodávají ve svém vlastním jméně a na svůj vlastní náklad. Distributor tak právně přejímá zboží a pojímá finanční rizika spojená s prodejem.

Na Maltě je evidováno několik desítek zastupitelských firem. Nutno poznamenat, že do registrace se mohou dostat pouze osoby bezúhonné a s patřičným vzděláním. Většinou se vyžaduje ukončení studia práva nebo hospodářských věd nebo minimálně pětiletá praxe v prodejním oddělení.

Přímý prodej

Přímý prodej se uskutečňuje formou inzerce v denním, týdenním nebo měsíčním tisku. Běžná je inzerce zboží prostřednictvím zasílání prospektů nebo reklamní vysílání v rozhlase nebo televizi.

Na Maltě vycházejí 2 deníky a 4 týdeníky v maltském jazyce a 1 deník a 4 týdeníky, z nichž 2 jsou zaměřeny na obchod a ekonomiku v anglickém jazyce. Deníky vycházejí pouze v malých nákladech (od 7 000 do 16 000 výtisků).

Nejrozšířenější anglický deník je: The Times,

Největší deník v maltštině je: In-Nazzjon Taghna (provládní),

The Malta Independent (opoziční).

Maltský týdeník: L´Orriznot.

V roce 1991 byl zprivatizován rozhlas i televize. V zemi je celkem 7 soukromých radiostanic a 2 televizní. Maltské ostrovy nejvíce přebírají programy ze Sicílie a sledují všechny hlavní italské televizní přenosy. Soukromé zahraniční společnosti s licencemi působí v kabelové televizi a velkou popularitu mají satelitní TV.

Nejfrekventovanějšími rádiovými stanicemi jsou: Radio 101, Super 1 Radio, Radio 1 Live a Island Sound Radio.

Partneři, finanční bonita

Vzhledem k povinnému členství podnikatelů v obchodních komorách, lze si vyžádat potřebné informace buďto na maltské obchodní, nebo jedná-li se o průmyslový podnik, na maltské průmyslové komoře:

1. The Malta Chamber of Commerce

Exchange Buildings,

Republic Street

Vallette, VLT 05 Malta

Tel.: 00356/233873, 247230, 247233

Fax: 00356/245223

2. Malta Federation of Industries

Development House

St. Anne Street

Floriana, VLP 01 Malta

Tel.: 00356/234428,222074

Fax: 00356/240702

Požadavky na propagaci

Doporučuje se použít propagační materiál v angličtině. Akviziční reklamní předměty s názvem zahraniční firmy však clu podléhají, doporučuje se proto udat cenu.

Hlavní obchodní příležitosti pro české firmy

Relativně nejlepší odbyt lze očekávat u výrobků s vysokou přidanou hodnotou a invencí jako jsou sklo, keramika, nábytek, nebo naopak polotovary, zejména pro ocelářský průmysl.

Podpora exportu

Všeobecně převládá názor, že liberalizace bude i nadále pokračovat. V zájmu podpory maltských exportů a s cílem vytvořit z obchodní politiky aktivní nástroj pro jejich umisťování na zahraničních trzích provedla maltská vláda i významné institucionální a kompetenční změny.

Především byla založena vládní agentura pro podporu exportu, investic a podnikání:

Malta Enterprise

Industrial Estate,

San Gwann, SGN 09 Malta

Tel.: 00356/21441888

Fax: 00356/21442887

info@maltaenterprise.com

www.maltaenterprise.com

Problematika ochrany duševního vlastnictví

Obecně lze konstatovat, že v oblasti ochrany duševního vlastnictví situace na Maltě odpovídá běžným standardů zemí Evropské unie.

PRAKTICKÉ RADY

Cestovní formality

V souvislosti se vstupem ČR a Malty do EU se každý státní příslušník ČR může dovolávat práva pobytu v jiném členském státě EU včetně Malty (tzv. volný pohyb osob). Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Občané ČR mohou cestovat na Maltu na platný cestovní doklad (pas), jehož platnost by měla být nejméně 3 měsíce nad dobu pobytu, nebo na občanský průkaz typu identifikační karty vydaný po roce 1993 (po vzniku ČR). Nezletilé osoby cestující bez doprovodu na Maltu musí mít před zakoupením letenky nebo lodního lístku vyplněný formulář pro děti bez doprovodu, dítě musí být předáno přepravci k odletu/odplutí a musí být očekáváno při příletu/přistání. Očkovací průkaz pro domácí zvířata cestující s českým občanem na Maltu není akceptován, zvíře musí být umístěno do karantény na Maltě.

Ubytování

Přestože má Malta značné ubytovací kapacity, zejména hustou síť hotelů a penzionů, doporučuje se v době turistické sezóny (květen - září) objednávat ubytování s dostatečným časovým předstihem.

Lékařská péče

Neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče mezi maltskou republikou a ČR, proto se doporučuje uzavřít před cestou pojištění léčebních výloh, které kryje eventuální náklady na lékařské vyšetření, pobyt v nemocnici a potřebné léky. Po návratu do ČR je pojišťovnou vyžadováno potvrzení od místních úřadů v cizině, že k pojistné události skutečně došlo.

Lékařská péče je na vysoké úrovni a většina známých léků je k dostání v lékárnách, které jsou v každé větší obci. Otevřeno mají denně od 8.30 do 13.00 hod a od 15.00 do 19.00 hod..

Pohotovost - ostrov Malta - tel. 196

ostrov Gozo - tel. 556851

Bezpečnost

Podle údaje z úředních míst je trestná činnost na Maltě minimální a omezuje se spíše na drobné krádeže. V každém případě je třeba dodržovat základní zásady opatrnosti. Dojde-li náhodou k takové události je nutné ji ohlásit na:

Policejním ředitelství Malta-Floriana tel.:22 40 01

nebo:

Policejním ředitelství Gozo, Victoria, tel.: 55 54 30

Doporučuje se dodržovat následující bezpečnostní opatření:

- dávat si pozor na kapesní krádeže, krádeže vozidel, vykrádání bytů a hotelových pokojů

- nenechávat věci bez dozoru na plážích a v davech lidí, také nenechávat nic v kabině vozidla

- věnovat zvýšenou pozornost fotoaparátům, kamerám a elektronice vůbec

- nenakupovat cenné zboží a elektroniku u pouličních prodejců a na trzích, pokud neobdržíte doklad o zaplacení s daňovým dokladem

- vždy požadovat doklad o zaplacení

Další důležitá telefonní čísla a adresy

Policie: 112

Hasiči: 199

Pomoc motoristům: 2124 2222 / 2144 2422, 2132 0349 / 2133 3332

Air Malta - rezervace letenek na letišti v Luqa (non stop služba): 2124 9600

Honorární konzulát Maltské republiky v ČR

Malá Štupartská 7/634

110 00 Praha 1

Honorární konzul: pan Ernest Flamini

Tel.: 224 815 372, 224 815 377

Fax: 224 815 379

e-mail: flamini@t-m-i.cz

Honorární konzulát České republiky na Maltě

Honorary Consulate of the Czech Republic

Honorární konzul: pan Anthony Casapinta

Piazza Celsi, 2

Naxxar, NXR 03

Tel: 00356 214 13 893

Fax: 00356 214 14 120

e-mail: Naxxar@honorary.mzv.cz

web: www.czech-malta.com

Maltsko - česká společnost

(GHAQDA MALTIJA - CEKA, The Maltese - Czech Society)

Společnost zaměřená na podporu kulturních a obchodních vztahů mezi ČR a Maltou

Předseda: Lawrence Attard Bezzina (e-mail: sabra@keyworld.net)

c/o Sabra House

Upper Mater Boni Consiglii Str.

Fgura, PLA 16

Malta

Místopředseda: Dr. Vítězslav Nezval (e-mail: vnez@cis.um.edu.mt)

58 Windsor Terrace

Sliema

SLM 09

Malta

Elektrický proud

Běžně dodávaný elektrický proud má napětí 240 V 50 Hz.

Otvírací hodiny

Obchodymají otevřeno od pondělí do pátku mezi 9.00 - 19.00 hod.

v sobotu mezi 9.00 - 20.00 hod.

s polední dvou až tří hodinovou přestávkou.

Bankymají otevřeno od pondělí do pátku od 8.00 do 12.00 hod.

v sobotu od 8.00 do 11.30 hod.

Směnárny(některé) také odpoledne od 16.00 do 19.00 hod.

Směnárna na letišti Luqa je otevřena nepřetržitě.

Čerpací stanice mají otevřeno od pondělí do soboty od 7.00 do 18.00 hod. Některé čerpací stanice mají otevřeno až do 19.00 hod. Na Maltě jezdí auta, podobně jako ve Velké Británii, vlevo.

Státní svátky

1. leden Nový rok

10. únor Ztroskotání sv. Pavla

19. březen Svátek sv. Josefa

31. březen Den Svobody