Rostoucí trh se satelity a potřeba kybernetické bezpečnosti ve Středomoří představuje příležitost pro české firmy nejenom z leteckého a kosmického průmyslu, ale také ze sektoru kybernetické bezpečnosti
30.07.2026 / 14:35 | Aktualizováno: 31.07.2026 / 09:48
Středomoří zůstává nejdůležitějším operačním prostorem pro evropskou vesmírnou kybernetickou bezpečnost, kde překrývání hybridních hrozeb, nelegálního obchodování, klimatického stresu a zranitelnosti infrastruktury generuje jedinečnou poptávku po integrovaných řešeních kyberprostoru a digitálních dvojčatech, což znamená pro evropský a zejména italský průmysl, technologický a obchodní sprint, který by měl trvat nejméně dvě desetiletí.
Přesné zemědělství, námořní a hraniční dohled jsou hnací silou sektoru dat z vesmírného pozorování, které má rostoucí trend. Platformy jsou stále více integrované. V Perském zálivu rostou partnerství a investice. Trh s pozorováním Země ve Středomoří má již hodnotu 2,1 mld. EUR a jeho cílem je dosáhnout téměř 5 mld EUR v roce 2032. To je poháněno sektorem satelitního internetu věcí a službami dvojího užití pro námořní dohled. Data poskytovaná observatoří NextMed dodávají kybernetickému světu další rozměr. Středomoří zůstává nejdůležitějším operačním prostorem pro evropskou vesmírnou kybernetickou bezpečnost, kde překrývání hybridních hrozeb, nezákonného obchodování, klimatického stresu a zranitelnosti infrastruktury generuje jedinečnou poptávku po integrovaných řešeních kyberprostoru a digitálních dvojčatech Digital Twin. Trh s vesmírnou kybernetickou bezpečností v EU má v současné době hodnotu přibližně 1,8 miliardy eur a očekává se, že do roku 2032 celkově výrazně překročí 5 mld. EUR
Přesné zemědělství je jedním z předních důvodů potřeby satelitních dat. Podle nejnovější prognózy z ledna 2026 se odhaduje obrat evropského trhu ve výši 5,5 mld. EUR s tím, že do roku 2030 dosáhne podle odhadů více než 11 mld EUR. Data z družice Sentinel-2 jsou páteří přesného zemědělství ve Středomoří a umožňují výpočet vegetačních indexů, map variabilního hnojení a zavlažování, monitorování vodního stresu a v neposlední řadě i odhad výnosů plodin. Podle údajů postihuje ve Středomoří vodní stres 60 % zemědělské půdy a dezertifikace na jihu postupuje rychlostí 1 000 kilometrů čtverečních ročně. Je tudíž zřejmé, že se integrace satelitních dat, terénního internetu věcí a prediktivní umělé inteligence stala strategickou pro adaptaci na změnu klimatu.
Další rostoucí oblastí je námořní dohled. Evropská agentura pro ochranu hranic Frontex systematicky využívá data z programu Copernicus k monitorování vnějších hranic EU a integruje je do systému EUROSUR (Evropský systém dohledu nad hranicemi). Studie zveřejněná agenturou Frontex v prosinci 2025 s názvem „Pozorování Země pro správu hranic“ zmapovala mezery a příležitosti v satelitním pozorování pro pozemní a námořní dohled a identifikovala vysokou rozlišovací a umělou inteligenci pro automatickou detekci lodí a vozidel jako prioritní technologie pro investice. Systém fúzních služeb EUROSUR (EFS), který rovněž koordinuje agentura Frontex, slučuje satelitní snímky, radarová data, signály AIS, zpravodajské informace a snímky z dronů s dlouhou výdrží (MALE) a poskytuje tak jednotlivým vnitrostátním orgánům informace v reálném čase. Povědomí o námořní oblasti ve Středomoří se opírá o integrované platformy, jako je Disha (iniciativa Světového potravinového programu a programu OSN Global Pulse), SeaVision (vyvinutý americkým ministerstvem dopravy) a systém Crimario (Critical Maritime Routes), který EU spustila v roce 2015 a nyní je rozšířen do Indo-Pacifiku. Řešení Planet MDA dále kombinuje vysokofrekvenční satelitní pokrytí s umělou inteligencí pro detekci „temných“ plavidel (provozovaných s vypnutými transpondéry pro nedovolený obchod), a to obzvláště efektivně ve východním a středním Středomoří. To vše ukazuje na síť propojení a úrovní interoperability, které se zdají být předurčeny k rozšíření jak technologicky, tak geograficky. V posledních pěti letech nabral na obrátkách i region Blízkého východu. Státy Perského zálivu budují samostatné vesmírné kapacity se zvláštním zaměřením na dvojí využití pozorování Země. V roce 2025 Spojené arabské emiráty vypustily komunikační satelit Thuraya-4, MBZ-SAT pro pozorování s ultravysokým rozlišením, Etihad-SAT a Arab Satellite 813, první arabský hyperspektrální satelit. Společnost Space42 se sídlem v Abú Zabí rozšířila svou konstelaci na pět satelitů SAR s rozlišením 25 centimetrů a integrovala analytiku založenou na umělé inteligenci pro zpravodajské služby, monitorování infrastruktury a aplikace v oblasti námořní bezpečnosti. Saúdská Arábie spustila v srpnu 2025 první národní program pro pozorování Země (provozované společností Neo Space Group), které poskytuje zjednodušený přístup k datům s vysokým rozlišením pro vládní i soukromé subjekty.
Synergie mezi Evropou a regionem Perského zálivu se výrazně zintenzivňují. Leonardo prostřednictvím společnosti Thales Alenia Space dodala pro Emirates satelity Falcon Eye 1 a 2 s optickým rozlišením pod metr a samotná společnost Thales Alenia Space se podílí na saúdskoarabských a emirátských programech. Do vesmírných startupů jdou veřejné fondy v celkové výši 450 milionů eur. Saúdská Arábie prostřednictvím Saúdské vesmírné komise a Veřejného investičního fondu spustila skupinu NEOM Space, ekosystém vesmírných inovací s počáteční investicí 2,5 mld. USD, který již přilákal přes 20 společností z EU. Data a čísla ukazují na dvě trajektorie: jednu vertikální, technologická integrace, a druhou geopolitickou, kdy se Evropa stále více přiklání k spolupráci s Perským zálivem.
V Itálii hraje hlavní roli v tomto sektoru právě Thales Alenia Space, která získala kontrakt na vývoj platformy pro italskou hyperspektrální misi PRISMA druhé generace. Start sondy je plánován na rok 2031 a bude nést vylepšený hyperspektrální optický nosič, který vyvinula společnost Leonardo, aby poskytovala vylepšené zobrazování zemského povrchu, vegetace, vnitrozemských vod a pobřežního prostředí. PRIMA patří do skupiny multimisí pro pozorování Země společnosti Thales Alenia Space a je schopna podporovat optický i radarový nosič napříč profily nízké a střední oběžné dráhy Země.
Vzhledem k perspektivám růstu leteckého a kosmického průmyslu, technologické konkurenceschopnosti českých firem i již existujících případů spolupráce s italským leteckým a kosmickým průmyslem, vidíme v jeho expanzi další příležitosti pro české firmy, které mohou uspět rovněž jako subdodavatelé. Italský gigant Leonardo disponuje více než pěti tisící subdodavateli, z nichž dva tisíce jsou z Itálie a zbylé tři tisíce z celého světa.
Český průmysl dokáže pokrýt široké spektrum schopností od dronů a satelitů po komponenty strategických platforem. Českým firmám z kosmického, leteckého i kybernetického průmyslu proto doporučujeme sledovat webové stránky Thales Alenia Space. Obecně platí, že velké společnosti vedou registr dodavatelů a vypisované tendry jsou určeny pro registrované subjekty. Zápis do seznamu dodavatelů Thales Alenia Space lze provést prostřednictvím webových stránek
Rovněž by bylo vhodné, aby se české firmy zapsaly do seznamu dodavatelů Leonardo. Leonardo hledá dodavatele a partnery, které zaručují provozní excelenci a inovace, s cílem vybudovat integrovaný dodavatelský řetězec. Prvním krokem k tomu, abyste se firma stala dodavatelem skupiny Leonardo, je podání vlastní žádosti.
Doporučujeme také sledovat webové stránky Italské kosmické agentury, Avio.
Zájemci o bližší informace se mohou obracet na ekonomické oddělení Velvyslanectví ČR v Itálii, email: rome.commerce@mzv.gov.cz.
Petr Havlík, ekonomický diplomat, Andrea Nimmerfrohová, ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Římě