Hlavním motorem růstu je Plán obnovy. V případě zpomalení (nejvíce v důsledku nedostatečně kvalifikovaného personálu) však může dojít k zaostávání v realizaci projektů. Neschopnost včas a efektivně realizovat Plán obnovy pak může ohrozit dluhový profil země.

Během druhého čtvrtletí došlo k oslabení průmyslu a stavebnictví. Poměrně dobře si vedl sektor služeb, který i nadále roste, i když mírnějším tempem. Cena plynu zůstává nízká, a zaměstnanost se nadále zvyšuje (+0,2 % v dubnu. Pomalu klesající inflace a rostoucí sazby brzdí spotřebu a investice.

Průmyslová výroba v dubnu meziročně klesla o 7,2 %. Index nákupních manažerů (PMI) pro sektor služeb v květnu 54 bodů. Růst exportu za prvních pět měsíců činil + 6,8 %. Pro rok 2024 se odhaduje na + 4,6 % a +3,8 % v roce 2026.

Úrokové sazby za úvěry v dubnu opět vzrostly (4,52 %), dochází ke zpomalení bankovních úvěrů, jejichž objem prudce klesá (v dubnu -1,9 % meziročně).

Italský vývoz zboží se v březnu a dubnu snížil (-2,3 % a -1,7 % v hodnotě), a to jak na trzích EU, tak i mimo EU. V meziročním vyjádření se dynamika prodeje zboží do zahraničí snížila (+1,1 % v dubnu), což znevýhodnilo průmysl, zatímco u služeb byla silná (+17,3 %), podporovaná cestovním ruchem. Sektor umělé inteligence vzrostl za jeden rok o 32 %, což je hodnota rovnající se 500 milionům eur a stal se středobodem vývojových programů společností všech velikostí.

Inflace

Inflace dále rostla. I přes pokles v květnu činila +7,6 % na roční bázi. Po dubnovém růstu na +8,2 % se index růstu cen vrátil na březnovou úroveň. V červnu byla inflace nejnižší za 14 měsíců, tedy 6,7 % díky slabšímu růstu cen energií a levnějším nákladům na dopravu. Zrychlení inflace je způsobeno především trendovým růstem cen neregulovaného energetického zboží (z +18,9 % na +26,7 %). Jádrová inflace, bez energií a čerstvých potravin, zůstala stabilní na +6,3 %, stejně jako inflace bez samotných energetických produktů (na +6,4 %). Ceny těstovin rostly (+17,5 %), i když cena pšenice v Itálii klesla meziročně o 28 %. Účet za plyn se v dubnu zvýšil o 22,4 %.

Zaměstnanost

Míra nezaměstnanosti se v prvním čtvrtletí roku 2023 vyšplhala zpět na 8 % s nárůstem o 0,1 bodu oproti předchozímu čtvrtletí a meziročním poklesem o 0,5 bodu. Cyklický nárůst nezaměstnanosti je doprovázen nárůstem míry zaměstnanosti, která vzrostla na 60,9 % (+0,3 bodu mezičtvrtletně, +1,5 % meziročně) a poklesem míry nečinnosti mezi 15-64 lety, která klesla na 33,7 %. (-0,4 bodu za čtvrtletí, -1,4 za rok). Nezaměstnaných je 2 013 000, což je o 23 000 více než v předchozích třech měsících (-76 000 za rok), zatímco neaktivních ve věku 15-64 je o 150 000 méně.

Veřejné finance

Primární saldo by mělo v roce 2023 vykázat schodek ve výši 0,6 % HDP a v roce 2024 přebytek ve výši 0,5 % HDP. Vláda rozhodla využít vznikající fiskální prostor ve výši 0,15 % HDP k rozšíření snížení daňového klínu pro osoby s nízkými a středními příjmy o další 3 mld. euro počínaje květnem 2023. Další 4 miliardy euro budou určeny na snížení daní v roce 2024. V důsledku toho se primární saldo v roce 2023 vrátí k 0,8% deficitu a v roce 2024 k nižšímu přebytku ve výši 0,3 %. Má být zachován klesající trend poměru veřejného dluhu k HDP, i když se očekává, že v letech 2023-2026 klesne pouze o necelé 2 procentní body na 140,4 %.

Úvěry

Vyplácení úvěrů domácnostem a podnikům se nadále zpomaluje a úrokové sazby, zejména u hypoték, mezitím stále rostou a prolomily hranici 4 %. V březnu 2023 po zvýšení ze strany ECB činila průměrná sazba z celkových úvěrů 3,81 % oproti 3,65 % v předchozím měsíci. Konkrétně průměrná sazba transakcí na nákup nového bydlení činila 4 % ve srovnání s 3,76 % v předchozím měsíci a 5,72 % na konci roku 2007.