Mezi stěžejní opatření patří počet sazeb daní z příjmu Irpef ze čtyř na tři a je rovněž nejdražším opatřením rozpočtového balíčku za 15 miliard eur. Příjmy do 28 tisíc eur budou zdaněny sazbou 23 %, přičemž do roku 2023 byla hranice stanovena na 15 tisíc eur a pro příjmy mezi 15 tisíci a 28 tisíci eury činilo zdanění 25 %. Pro příjmy do 50 tisíc eur vláda sníží sazbu ze 35 % na 33 %.

Rozpočet zahrnuje různá opatření na podporu rodin s dětmi. Zavádí se karta pro novorozence, která rodičům s příjmy do 40 tisíc eur přiznává 1 000 eur.

Zůstane bonus na ekologickou rekonstrukci domácností, ale ve výši 50 % a bude platit pouze pro trvalá bydliště. Pro druhé bydlení se bonus snižuje na 36 %.

V oblasti sociálního zabezpečení dochází ke zvýšení minimálních důchodů, které od roku 2025 vzrostou o 2,2 % na 617,9 eura: o tři eura více než současných 614,77 eura. Bez zásahu by ale klesly na 604 eur. 

Závod o pozměňovací návrhy již začal. Liga se nechala slyšet, že je proti plánovanému zvýšení zdanění kapitálových zisků z bitcoinu a Forza Italia si nepřeje úpravu platového stropu veřejných manažerů.

Dalším klíčovým tématem rozpočtu je podpora podniků v ekologické transformaci a digitální inovace. Opatření poskytuje pobídky pro společnosti, které investují do technologií s nízkým dopadem na životní prostředí a udržitelnějších výrobních procesů. To je v souladu s cíli Agendy 2030 a se strategiemi Evropské zelené dohody, jejichž cílem je snížit emise a podporovat zelenější hospodářství. Společnosti, které inovují, se budou moci spolehnout na daňové úlevy a dotované financování investic do digitálních a zelených technologií, což podpoří přechod na nízkouhlíkové hospodářství.

Rozpočet také poskytuje nové zdroje na podporu procesů internacionalizace italských společností, usnadňuje přístup na zahraniční trhy a zvyšuje konkurenceschopnost „Made in Italy“. Podpora zahrnuje financování obchodních misí v zahraničí, usnadnění přístupu k prostředkům pro účast na mezinárodních veletrzích a další iniciativy zaměřené na podporu italského exportu. Zejména malé a střední podniky budou moci využít těchto pobídek k rozšíření své přítomnosti na globálních trzích.

Proběhnou škrty ve výdajích ministerstev o 5 %, aby se ušetřily přibližně 3 mld. eur kromě ministerstwa zdravotnictví, které naopak dostane o 3,2 miliardy více na řešení chronického nedostatku lékařů a dalších zdravotnických pracovníků.  Očekává se příspěvek bank a pojišťoven ve formě likvidity ve výši 3,5 miliardy v příštích dvou letech. Nebude tedy platit daň z mimořádných zisků, ale jakýsi druh půjčky. Na základě dohod uzavřených s bankami by daňové úlevy související s daněmi, které se mají v budoucnu platit z fúzí a odpisů úvěrů, fakticky zmrazily.  Tyto prostředky by měly jít právě do zdravotnictví.