italiano  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo LinkedIn logo

Italský export za rok 2023

Vývoz italského zboží se v roce 2023 snížil (-1,4 % v prvních jedenácti měsících ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 ve stálých cenách) na pozadí hluboké slabosti světové poptávky po zboží (-2,2% obchod v prvních deseti měsících). Na konci roku se objevily náznaky zlepšení. Ve 4. čtvrtletí se odhaduje oživení italského vývozu (+1,5 % v říjnu až listopadu oproti 3. čtvrtletí), i když s kolísavou měsíční dynamikou. Ve zpracovatelském průmyslu byly zahraniční tržby vyšší než v říjnu až listopadu 2022 (+0,6 %).
 

Italský vývoz a výroba jsou zastoupeny v klíčových odvětvích, která jsou silně zapojena do globálních hodnotových řetězců, jako jsou dopravní prostředky (také díky opětovnému nastartování automobilového průmyslu), stroje a zařízení a elektrická zařízení. Navzdory poklesu vývozu se zvýšila výroba ropných produktů, farmaceutických výrobků (které zažily exportní boom v souvislosti s mimořádnou situací v oblasti zdravotnictví) a elektronických výrobků. Dynamika italského vývozu je také velmi různorodá podle cílových trhů v důsledku hospodářských, technologických a geopolitických sil, které působí nerovnoměrně a dokonce rušivě, což vede k rekonfiguraci italských výrobních řetězců v zahraničí, zejména u strategických výrobků. Vzrostlo propojení s USA, a to jak jako s cílovým trhem (první mimo EU), tak jako s trhem dodavatelským. Podíl Číny v Itálii naopak prudce poklesl, zejména v oblasti elektronických výrobků a výrobků informačních a komunikačních technologií; prudce však vzrostl čínský nákup motorových vozidel (+165 % v prvních jedenácti měsících roku 2023), zatímco příslušný italský prodej do Číny se snížil na polovinu. Nákupy z Ruska zcela poklesly (-85 %), přičemž dodávky ropy a plynu byly výrazně zastaveny. Farmaceutické dodavatelské řetězce se částečně přesunuly z Belgie (hlavní evropské centrum) do Švýcarska, Nizozemska a USA.

Po moři se usutečňuje 90 % celosvětového obchodu, před krizí se 12 % tohoto objemu uskutečňovalo přes Suezský průplav. V případě Itálie se 54 % obchodu uskutečňuje lodní dopravou, z toho 40 % přes Suezský průplav. Potenciálně ohrožené jsou: výměna ropy a plynu (z Kuvajtu, Kataru, SAE, Iráku; část saúdskoarabské ropy se místo toho přepravuje na sever od Jemenu), výměna elektronického zboží a elektrických přístrojů (více než polovina dovozu mimo EU pochází z Číny), výměna kožených výrobků (téměř třetina pochází z Číny), výměna strojů (především do hlavních asijských zemí). Hospodářský dopad kolapsu námořní dopravy přes Suezský průplav je silně podmíněn jeho trvalostí: čím déle bude trvat, tím větší budou negativní dopady na italský a světový zahraniční obchod.