Ekonomická aktivita v Itálii roste mírným tempem
HDP Itálie se ve třetím čtvrtletí mírně zvýšil, a to díky prudkému nárůstu vývozu a rozšíření investic, které těžily z daňových pobídek a dalších opatření souvisejících s Národním plánem obnovy a odolnosti (Pnrr). Spotřeba domácností mírně rostla, což odráží pokračující nepříznivá očekávání ohledně globálního ekonomického výhledu. Ekonomická aktivita se ve čtvrtém čtvrtletí nadále mírně rozšiřovala, a to díky sektoru služeb a oživení v průmyslu. Výhled pro zpracovatelský průmysl zůstává nejistý, částečně kvůli sílící čínské konkurenci. Podle odhadů poroste italská ekonomika v roce 2026 o 0,6 % a v dvouletém období 2027–2028 o 0,8 % resp. 0,9 %. HDP v eurozóně poroste  v r. 2026 dle odhadů o 1,2 % a v letech 2027-2028 o 1,4 %.
Přebytek běžného účtu zůstává vysoký
Po poklesu v jarních měsících se objemy vývozu ve třetím čtvrtletí vrátily k růstu, a přebytek běžného účtu zůstal vysoký díky příznivému vývoji bilance zboží a investičních příjmů. Čisté nákupy italských státních dluhopisů zahraničními investory pokračovaly pomalejším tempem. Čistá mezinárodní úvěrová pozice se rozšířila.
Zvýšila se zaměstnanost
Počet zaměstnaných osob se v podzimních měsících opět zvýšil a míra nezaměstnanosti zůstane v horizontu prognózy celkově stabilní.
Inflace klesá
Ve čtvrtém čtvrtletí zůstala inflace ve srovnání s eurozónou nízká díky mírnějšímu růstu cen služeb a výraznějšímu poklesu cen energií. Po odečtení nejvolatilnějších složek klesla inflace pod 2 % a  podle projekcí klesne inflace spotřebitelských cen v roce 2026 na 1,4 % z 1,7 % v loňském roce. V příštích dvou letech bude postupně růst a v roce 2028 dosáhne průměrné úrovně blízké 2 %, což odráží dočasný nárůst energetické složky v důsledku zavedení evropského nařízení ETS2.
Pozitivní dynamika úvěrů se posílila
Na podzim zůstaly náklady na bankovní financování a úrokové sazby z úvěrů v podstatě nezměněny. Úvěry domácnostem a podnikům se zrychlily. Mezi ekonomickými sektory se posílila expanze úvěrů podnikům.
Podle předpovědí se rok 2026 zdá být pro italskou ekonomiku rokem konsolidace s mírným, ale zdravějším růstem než v minulosti, méně závislým na mimořádných podnětech a více vázaným na schopnost posilovat produktivitu, inovace a konkurenceschopnost. Hlavní výzvou zůstává transformace této stability do strukturálně vyšší růstové cesty, která sníží zranitelnost ekonomického systému vůči vnějším a finančním šokům.