italiano  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Ambasciata della Repubblica Ceca a Roma
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo

Připomínka osudů českých vojáků pohřbených v Římě

V první světové válce bojovali za Rakousko-Uhersko. Stáli na straně poražených. Na italské frontě byli zadrženi a skončili v zajateckých táborech v Římě a jeho okolí, kde zemřeli a následně byli pochování v chrámu Santa Maria dell‘Anima. Pak upadli na dlouhá léta do zapomnění. Osudy českých vojáků bojujících za rakousko-uherskou armádu oživila historická přednáška, kterou 17. 10. 2024 hostilo Velvyslanectví České republiky v Římě. Úvodní slovo přednesl velvyslanec České republiky v Itálii Jan Kohout. Přednášky se za odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR zúčastnil Adam Hájek.

Rakouská historička Tamara Scheer z Univerzity ve Vídni a český historik Jiří Hutečka z Univerzity Hradec Králové ve své přednášce oživili zapomenuté osudy českých a dalších rakousko-uherských vojáků. Českým krajanům, místním historikům, pracovníkům Ministerstva obrany Itálie nebo zástupcům NATO Defense College přiblížila dvojice akademiků životní příběhy vojáků, kteří v zajetí po první světové válce zahynuli v Římě, kde byli následně i pochováni.

Část českých vojáků, kteří na italské a balkánské frontě bojovali za Rakousko-Uhersko, skončila v zajateckých táborech v Římě a jeho okolí. Tam taky na následky válečných zranění nebo v důsledku epidemie španělské chřipky většina z nich zemřela. Ostatky vojáků byly pochovány v kryptě Chrámu Santa Maria dell'Anima poblíž náměstí Navona v Římě. Rakousko Uhersko se na konci války rozpadlo a rodiny v nově vzniklých státech neměly o svých příbuzných žádné bližší informace. Ve dvacátých letech 20. století proto byli v zemích svého původu prohlášeni za mrtvé.

Identifikaci pohřbených válečných zajatců, jejichž jména byla často velmi nepřesně a chybně zaznamenána, se až po téměř sto letech (přesně v roce 2019) začal věnovat mezinárodní tým historiků pod vedením Tamary Scheer. Padlí vojáci pocházeli z mnoha zemí, které vznikly na základech rozpadlé monarchie: Polska, Slovenska, Česka, Srbska, Rakouska Maďarska nebo i Ukrajiny. K jejich identifikaci a přesné specifikaci míst, odkud pocházeli, proto bylo zapotřebí znalosti více jazyků a přeshraniční spolupráce. Identifikaci a osudům padlých českých vojáků se věnoval historik Jiří Hutečka, jehož domovské pracoviště se nachází na Univerzitě Hradec Králové.

Mezinárodní tým doposud identifikoval přibližně polovinu z celkových 460 rakousko-uherských vojáků. Jejich příběhy jsou popsány v knize Where have all the young men gone, kterou redigovala právě vedoucí projektu Tamara Scheer. Elektronická verze publikace je dostupná na tomto odkazu. Průběžně aktualizovaný seznam a jména všech identifikovaných vojáků jsou uvedeny zde. Mezinárodní projekt historička vysvětluje i v tomto videu.

Jak ale poznamenali sami historici v průběhu přednášky, jejich práce nekončí. Snaží se i nadále identifikovat další vojáky a přiblížit tak nové zapomenuté osudy.

Galerie


Fotografie z přednášky na velvyslanectví