Omán v rámci Vize 2040 cílí na rozvoj znalostní ekonomiky
28.04.2026 / 13:36 | Aktualizováno: 28.04.2026 / 13:41
Ústředním bodem ománské rozvojové Vize 2040 je ekonomická diverzifikace a budování znalostní a technologicky orientované ekonomiky. V praxi to znamená investice do digitální infrastruktury, podporu výzkumu a vývoje a rozvoj nových průmyslových odvětví. Podíl sektoru vzdělávání na HDP dosáhl v posledních letech 5 %. Sektor se vyvíjí směrem k další podpoře a rozvoji soukromého vzdělávání a vysoce kvalitního odborného vzdělávání.
Rozvoj lidského kapitálu je další z priorit ománské vládní strategie Vize 2040. Cílem Ománu je zařadit se do roku 2030 mezi 20 nejvýše umístěných zemí v globálních indexech vzdělávání a do roku 2040 mezi 10 nejlepších. Pozornost se zaměřuje na zlepšení výsledků ve vědě, technologiích a inženýrství s cílem podpořit znalostní ekonomiku. Trh se vzděláním v Ománu v roce 2025 představoval 2,75 milionů USD a podle Vize 2040 by měl v roce 2040 dosáhnout 5,1 milionů USD. Podle indexu Scimago se Omán celosvětově umístil na 78. místě v oblasti vědeckých výzkumných publikací. Omán v posledních letech pokočil ve světových hodnoceních zemí ve vědě, výzkumu a kvality vzdělávání, přesto ale nedosahuje prozatím výsledků srovnatelných s dalšími vyspělými zeměmi Arabského poloostrova.
Vláda ve spolupráci ve soukromým sektorem spustila inovační parky a inkubátory startupů s finanční podpory vládních institucí a průmyslu. Inovační ekosystém se rozvíjí i na základě propojení soukromého a veřejného sektoru jako jsou projekty spolupráce vysokých škol s technologickými společnostmi, především v oblasti energetiky, digitálních technologií a technického vzdělávání. V rámci vládního cíle dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050 plynou obrovské investice do obnovitelných zdrojů energie, což nabízí příležitosti k výzkumu a vývoji v oblasti vodíkové infrastruktury a solárních technologií.
Omán plánuje kromě energetiky rozvíjet i odvětví kosmických technologií, včetně využití družic. Příležitosti pro vědeckou spolupráci se v této souvislosti nacházejí např. v oborech telekomunikace, monitorování hranic, kritické infrastruktury a počasí. Národní program pro umělou inteligenci zavádí umělou inteligenci do klíčových odvětví, včetně zdravotnictví, zemědělství, vodohospodářství, logistiky a správy inteligentních sítí. K dosažení ambiciózních vládních cílů bude nutná nejen spousta úsilí, ale také rozvoj mezinárodní spolupráce a využití know-how zahraničních subjektů. I proto se otevírají nové příležitosti mezinárodní spolupráce i pro české firmy s inovativními technologiemi, které mohou nabídnout řešení ve výše uvedených sektorech.
Pavel Zástěra, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Rijádu