Partnerský den zahájil projev ministryně školství, vědy a inovací prof. Anđely Jakšić Stojanović, na jejíž návrh se černohorská vláda v prosinci 2025 rozhodla o status pozorovatele v konsorciu ELI ERIC požádat. Jako klíčové faktory, jež k udělení statutu Černé Hoře vedly, identifikovala ministryně práci vědkyň a vědců z Černohorské univerzity (UCG) na konkrétních projektech ELI ERIC a také roli české diplomacie. Na ministryni Jakšić Stojanović navázali svými projevy prorektorka UCG pro vědu prof. Irena Orović, velvyslankyně ČR v Podgorici Janina Hřebíčková a její maďarský kolega Péter Hetei a generální ředitel ELI ERIC Allen Weeks.

Velvyslankyně Hřebíčková ve svém projevu uvedla, že zasloužený status pozorovatele v ELI ERIC za Černou Horu po svých liních odpracovaly jak zdejší výzkumnice a výzkumníci prací na konkrétních projektech, tak Ministerstvo školství, vědy a inovací. Cesta ministryně Jakšić Stojanović do ČR v červnu 2025 na základě pozvání tehdejšího ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška byla spojena s návštěvami klíčových státních institucí a předních výzkumných pracovišť v Praze i dalších lokalitách včetně Dolních Břežan. V této středočeské obci se nachází jak statutární sídlo ELI ERIC, tak první ze tří pilířů této evropské výzkumné infrastruktury - největší evropské laserové středisko ELI Beamlines, kde tým vědkyň a vědců z vice než tří desítek zemí včetně Černé Hory pracuje na nejintenzivnějších laserových systémech na světě. Díky nim mají vědci k dispozici unikátní nástroje umožňující průkopnický výzkum v oblasti fyziky a materiálových věd, ale i v biomedicíně či astrofyzice. (Druhý pilíř ELI Attosecond Light Pulse Source (ELI ALPS) sídlí v maďarském Szegedu, třetí ELI- Nuclear Physics (ELI-NP) pak v Magurele na předměstí rumunské metropole Bukurešti.) Velvyslankyně Hřebíčková uvedla, že ČR považuje integraci Černé Hory do infrastruktury ELI ERIC za vlajkovou loď své spolupráce s Černou Horou v oblasti výzkumu. Zdůraznila přitom, že tato spolupráce je pevně zabudována do společného evropského rámce a že ČR podporuje úsilí Černé Hory o vstup do EU v nejbližších letech.

Naďa Witzanyová, odpovědná za externí záležitosti z ELI ERIC, se ve své prezentaci zaměřila na příležitosti, jež vysokým školám, vědcům i průmyslu přináší status jejich země v konsorciu ELI ERIC jako člena (k dubnu 2026 jsou členy Bulharsko, ČR, Itálie, Litva a Maďarsko), resp. pozorovatele (Černá Hora, Německo, Rumunsko, Slovensko, v jednání je pozorovatelský status Polska). Zmínila v té souvislosti mj. úhradu nákladů cest do výzkumných středisek ELI ERIC v ČR, Maďarsku a Rumunsku vědcům z členských a pozorovatelských zemí za účelem experimentů, zapojení studentů vysokých škol, jež mají uzavřeny dohody o spolupráci s ELI ERIC, do práce jeho výzkumných středisek a přístup firem do tendrů. Minja Marić přiblížila práci projektového oddělení ELI ERIC. Zaměřila se na identifikaci vhodných témat, jež jsou v souladu se strategií a kapacitami ELI ERIC a na přípravu projektů včetně zapojování vhodných partnerů. Aleš Hála z inovačního oddělení ELI ERIC se ve své prezentaci věnoval interakci s průmyslem s přihlédnutím k investičnímu výhledu ELI na období 2026-30. Soustředil se na možnosti přístupu průmyslu k infrastruktuře ELI a výzkumu na kontraktuální bázi včetně testování materiálů v extrémních podmínkách a vývoje nových technologií, licencování na půdě ELI vyvinutých technologií a softwaru a jejich využitelnost v průmyslu, ale i v léčbě rakoviny a poskytl přehled o patentech ELI. Mateusz Rebarz, který je jedním ze seniorních vědců ELI, ve své prezentaci o výzkumu v ELI ERIC vyzdvihl investice do ELI jako klíčový příspěvek k evropské konkurenceschopnosti na poli laserových technologií; právě díky ELI drží krok s USA a Čínou, pokud jde o využití petawattových laserů. Podrobněji se M. Rebarz ve své prezentaci zaměřil na představení vědeckých kapacit ELI ERIC, se zaměřením na ELI Beamlines v Dolních Břežanech jako uživatelské středisko pro základní i aplikovaný výzkum s využitím čtyř ultraintenzivních laserových systémů, které jsou zde výzkumníkům z akademických institucí k dispozici bezplatně a firmám pak na komerční bázi. M. Rebarz dále přiblížil z pohledu ELI aktuální výzvy pro vývoj technologií v oblasti biomedicíny (léčba rakoviny, vývoj nových léčiv), materiálových věd i energetiky, včetně nových zdrojů energie. Účastníci Partnerského dne byli informováni o možnosti registrace za účelem využití středisek ELI prostřednictvím uživatelského portálu up.eli-laser.eu; ta probíhá na základě dvou výzev ročně, z nichž nejbližší bude vyhlášena v září 2026. M. Rebarz informoval rovněž o zapojení černohorských vědců do výzkumu na ELI ERIC. V letech 2020-26 se Černohorky a Černohorci ve střediscích ELI zapojili do 9 projektů s využitím laseru; na experimentech zde vědci z Černé Hory odpracovali 36 týdnů, z čehož 16 týdnů připadlo na celkem 7 studentů. K výsledkům jejich práce patří 19 článků publikovaných v mezinárodních časopisech, na 9 z nichž se podíleli černohorští studenti.

O konkrétní zkušenosti s prací ve střediscích ELI se podělila prof. Gordana Laštovička-Medin z Přírodovědně-matematické fakulty UCG, jež má na udělení pozorovatelského statutu Černé Hoře v ELI ERIC ze zdejší vědecké komunity nezpochybnitelně největší osobní zásluhu, a dva mladí výzkumníci z UCG – Miloš Manojlović a Danijela Mrkić. Ředitel Černohorského klinického centra (KCCG) v Podgorici dr. Aleksandar Radović vystoupil s prezentací k radioterapii v této největší nemocnici v zemi.

Na úspěch v podobě zajištění pozorovatelského statutu v ELI ERIC pro Černou Horu jako první (dosud) nečlenskou zemi EU je třeba navázat konkrétní prací, jež ve zdejší státní správě leží primárně na Ministerstvu školství, vědy a inovací; v praktické rovině je nyní zásadní dojednat dohodu o spolupráci ELI ERIC s UCG. Česká diplomacie vnímá úspěšný Partnerský den ELI ERIC v Černé Hoře jako jeden z milníků na cestě k integraci této země, stojící na prahu členství v EU, do evropského výzkumného prostoru. Velvyslanectví ČR v Podgorici je připraveno využívat v následujících letech svých kontaktů v černohorské státní správě, akademickém prostředí i byznysu k propagaci ELI ERIC jako klíčové evropské výzkumné organizace se sídlem v ČR a k usnadnění přístupu subjektů z Černé Hory k realizaci výzkumu v střediscích ELI ERIC v souladu s ekonomickými zájmy ČR.