Kambodžské království uznalo Českou republiku ihned po jejím vzniku ke dni 1.1.1993 a navázalo s ní diplomatické styky.

ČR otevřela svůj zastupitelský úřad v Phnompenhu dne 20.1.2013. Úřad je obsazen jediným diplomatem ve funkci chargé d´affaires. V Kambodžském království je i nadále akreditován velvyslanec České republiky se sídlem v Bangkoku. 

Kambodžské království nemá efektivní zastupitelský úřad v Praze, zastupováním zájmů v ČR je pověřeno velvyslanectví v Berlíně.

Stručný přehled vzájemných vztahů

Historické bilaterální vztahy Československa s Kambodžou byly výrazně ovlivněny politickými změnami v Kambodži i v socialistickém Československu. V 60. letech došlo k rozkvětu vzájemných vztahů, který byl přerušen převratem proamerického generála Lon Nola a nástupem genocidního režimu Rudých Khmérů. Svržení režimu Rudých Khmérů v roce 1979 znamenal obnovení vzájemných vztahů a zintenzivnění politických, obchodních a kulturních kontaktů. Po rozdělení Československa v roce 1993 ČR zrušila rezidentní velvyslanectví v Phnompenhu a pro Kambodžu byl akreditován velvyslanec ČR v Bangkoku. Nástup Sihanukova syna Norodoma Sihamoniho   na trůn v roce 2004 znamenal pro česko-kambodžské vztahy nový impuls. V současnosti se rozvíjejí zejména v oblasti rozvojové a humanitární spolupráce, kulturních výměn a turistiky. Obchodní spolupráce je zatím poměrně nevýrazná.

Do r. 1954

Kambodža byla od r. 1863 francouzským protektorátem. Sice si uchovala vlastní dynastii, královské pravomoci však byly omezeny a zemi řídila francouzská administrativa. Na dvoře krále Monivonga pobýval Čech Emanuel Siblík, který publikoval knihu o královském baletu a r. 1932 byl za své zásluhy vyznamenán rytířským řádem.

1954 – 1970

Po 2. světové válce se stal vůdčí silou hnutí za nezávislost mladý král Norodom Sihanuk (otec současného krále Sihamoniho), a r. 1954 získala Kambodža plnou suverenitu. Československo bylo jedním z prvních států, které r. 1956 navázalo diplomatické styky a otevřelo velvyslanectví v Phnompenhu, a získalo tak v královské rodině respekt. Motivy obou stran byly různé: zatímco komunistické Československo v rámci „boje proti imperialismu“ z principu podporovalo dekolonizaci, Sihanuk se snažil navazováním vztahů se zeměmi komunistického bloku vyvažovat vliv Francie a USA. 60. léta jsou proto obdobím rozkvětu čs. – kambodžských vztahů. Československo postavilo v Kambodži řadu továren (rafinérie cukru, závod na výrobu pneumatik, závod na montáž traktorů Zetor, elektrárna 36 MW, městská elektrárna v Chak Angre v Phnom Penhu, závod na výrobu munice, výrobna pneumatik v Takhmau, pomoc při stavbě přehrady na Mekongu) a poskytovalo stipendia kambodžským studentům (mezi nimi i princi Sihamonimu, současnému králi).

1970 - 1979

Po převratu Lon Nola r. 1970 a po nástupu Rudých Khmerů v čele s Pol Potem r. 1975 došlo v období 1970-1979 ke zmrazení vztahů. Během genocidního režimu Rudých Khmérů  zmizelo i mnoho bývalých absolventů československých vysokých škol.

1979 - 1993

Režim Rudých Khmerů byl svržen r. 1979 vietnamskou invazí, která dosadila do čela země Hun Sena. Zatímco západní svět novou vládu neuznal a za legální vládu stále považoval Rudé Khmery, sovětský blok nový provietnamský režim podpořil. Jde o jeden z paradoxů moderních dějin – přestože nový režim byl také komunistický, ukončil hrůzovládu Rudých Khmerů a obyvatelstvem Kambodži byl vnímán jako osvobození. Sovětský blok včetně  Československa podporoval výjimečně tu správnou, anebo alespoň správnější stranu. Toto období znamená také nový rozkvět česko-kambodžských vztahů: Československo zemi poskytlo rozsáhlou humanitární pomoc (nemocnice v Phnompenhu a Takeu) a stovky stipendií. Král Sihanuk zůstával v exilu a jeho synovi Sihamonimu, který žil v 80. letech v Paříži,  komunistický režim odmítal udělit víza do jeho milovaného Československa.

Od r. 1993

Občanská válka mezi provietnamskou Hun Senovou vládou, svrženými Rudými Khmery a royalisty Sihanuka a jeho syna Ranariddha pokračovala až do r. 1993, kdy byly sjednány tzv. pařížské dohody a Kambodža se stala konstituční monarchií v čele s nyní již zesnulým králem Norodomem Sihanukem. Přestože svobodné volby vyhrála royalistická strana FUNCINPEC, Hun Sen odmítl vzdát se moci. Volby r. 2004 již vyhrála Hun Senova strana CPP. Král Sihanuk v říjnu 2004 abdikoval a zajistil nástupnictví svému synovi Norodomu Sihamonimu. 

Při dělení Československa v lednu 1993 připadla budova ZÚ v Phnompenhu slovenské straně, česká strana zrušila rezidentní velvyslanectví a pro Kambodžu byl akreditován velvyslanec ČR v Bangkoku.

V Kambodži dodnes žijí stovky česky mluvících absolventů českých vysokých škol, včetně současného krále. Silně pozitivní vztah k zemi má jak královská rodina, jejíž členové vzpomínají na období 60. let, tak i členové postkomunistické CPP (premiér Hun Sen, místopředseda vlády Sok An, ministr zahraničí Hor Namhong), kteří s nostalgií vzpomínají na 80. léta. V 90. letech sice došlo k utlumení vzájemných vztahů, v posledních letech však dochází k jejich oživování - o Kambodžu projevují zájem některé české podniky, z ČR je poskytována humanitární a rozvojová pomoc, a na českých vysokých školách opět studují studenti z Kambodže. Světový tisk se zajímá o osobnost krále Sihamoniho včetně jeho vztahu k české kultuře.