Globální klimatické změny a emise ruských průmyslových podniků poškozují arktický ekosystém. Implementace ekologických projektů v severních ruských regionech se potýká s problémy spojenými s klimatickými podmínkami, nerozvinutou dopravní infrastrukturou, nedostatkem energetických kapacit a neodpovídajícími legislativními podmínkami. Ambicí města Sankt-Petěrburg je stát se centrem rozvoje ruské části Arktidy. Je zde soustředěn rozsáhlý vědecký a průmyslový potenciál a více než 250 podniků, organizací a institucí, které pracují ve prospěch arktické oblasti. V Petrohradu rovněž dvakrát ročně probíhají expertní diskuse na mezinárodních arktických fórech.

O naléhavosti potřeby snižování uhlíkové stopy a řešení ekologických problémů v ruské Arktidě svědčí skutečnost, že v RF bylo v období pandemie přijato několik federálních zákonů a desítky normativních aktů k této problematice. Byly zahájeny investiční projekty v preferenčních režimech a realizace záměrů rozvoje Severní mořské cesty. Mezinárodní spolupráci je věnována pozornost v rámci předsednictví RF v Arktické radě.

Níže uvádíme aktuální informace k rozvoji ruské části Arktidy, týkající se zejména připravovaných a realizovaných ekologických projektů a záměrů rozvoje infrastruktury v ruských arktických regionech.    

Projekty a investice, budování infrastruktury v arktických regionech

• Dle informace Ministerstva Ruské federace pro rozvoj Dálného východu a Arktidy se od roku 2020 v Arktidě realizuje 338 projektů v hodnotě 1,1 bil. RUB (přibližně 13 mld. EUR). Státní podpory dosáhly objemu 94 mld. RUB (přibližně 1,1 mld. EUR).  Hlavním cílem je zlepšení životních podmínek v Arktidě. Do roku 2035 se v arktických oblastech předpokládá vytvoření 200 tis. pracovních míst, prodloužení délky života o 10 let a několikanásobné zvýšení mezd.
• Rozvojem Severní mořské cesty by RF mohla do roku 2035 získat přímý přístup do Tichého oceánu. Její celoroční využívání není možné bez výstavby šestého a sedmého ledoborce „Projektu 22220“. Stávajících pět ledoborců může zajistit plavbu pouze během 9 teplejších měsíců. Projekty stavby ledoborců v RF:  „Projekt 22220“ - univerzální jaderné ledoborce s pohonným výkonem 60 MW; „Projekt 10510“ - jaderné turbíno-elektrické ledoborce s výkonem 120 MW; „Projekt Aker ARC 123“ - lineární ledoborce o výkonu 40 MW (Pozn.: Ruské ledoborce se staví na „Baltickém závodě“ v Petrohradu).
• Roskosmos v připravuje rozvoj telekomunikační infrastruktury prostřednictvím projektu „Sféra“. Obyvatelům arktických oblastí má zajistit nepřetržitý přístup k internetu prostřednictvím satelitních systémů.
• Karélie plánuje přilákat do severních arktických regionů v průběhu příštích 2 let až 20 nových rezidenčních společností (nyní je zde registrováno 33 rezidentů). Aktuálně vláda projednává rozsáhlý projekt zpracovatelského průmyslu v investičním objemu 80 - 90 mld. RUB (přibližně 1 – 1,1 mld. EUR). Jeho realizace je podmíněna plynofikací příslušného severního regionu.
• V srpnu 2021 byl zahájen program poskytování pozemků o výměře do jednoho hektaru „Arktický hektar“. Žádost již podalo více než 4 tisíce obyvatel arktických oblastí, tisíc žadatelů již bylo uspokojeno. Nejaktivnější jsou obyvatelé Karélie, Murmanské a Archangelské oblastí.

Ekologie a životní prostředí

• Jedním z nejvážnějších problémů ruských arktických regionů jsou ekologické škody. Nejobtížnější je likvidace odpadů na severních ostrovech, k čemuž jsou potřebné nové efektivní technologie a energetické zdroje. Práce již byly zahájeny na souostroví Země Františka Josefa a na Bílém ostrově. Na kontinentálním arktickém území se do roku 2024 plánuje rekultivace 100 hektarů skládek   v rámci federálního projektu „Čistá země“.
• V regionech arktické zóny byly uvedeny do provozu 3 zařízení na zpracování bytových odpadů v roce 2019 s roční kapacitou 240 tis. tun a 2 zařízení v roce 2021 s kapacitou 155 tis. tun v Murmanské oblasti a Něneckém autonomním okruhu. Připravují se další podobné projekty.
• Představitel Federální služby pro dohled nad přírodními zdroji konstatoval, že v Rusku se ESG trendy (tj. udržitelné investice, které mimo zisku zohledňují udržitelnost a sociální dopad) implementují pouze do zpráv a o efektivní práci se v podstatě nedá mluvit. Jako příklad uvedl více než 3 tis. zjištěných a viditelných ekologických problémů u 27 podniků působících v Arktidě. Řešení těchto problémů se neobejde bez změny přístupu k životnímu prostředí a zaváděním nových technologií šetrných k životnímu prostředí.       

Instituce:

• Na Arktickém fóru byly v prosinci 2021 uzavřeny dohody o vytvoření Federálního centra arktické medicíny v Archangelsku, které sjednotí kompetence vědeckých a lékařských organizací za účelem výzkumu klimatických vlivů na obyvatelstvo žijící v arktické zóně. Centrum bude také poskytovat praktické lékařské služby. 
• Od 1. dubna 2021 začala fungovat Korporace pro rozvoj Dálného východu a Arktidy vytvořená z několika arktických institutů. Korporace se zabývá vyhledáním a podporou investičních příležitostí.
• Státní duma Ruské federace vytvořila specializovaný Výbor pro rozvoj Dálného východu a Arktidy, který získal široké pravomoci.

Pozornost věnovaná arktické agendě ukazuje na význam této problematiky v RF. Globální změny klimatu znamenají pro RF problémy (např. s táním permafrostu), ale na druhé straně otevírají nové příležitosti spojené nejen s těžbou nerostných surovin. Rozvoj Severní mořské cesty a další projekty otevírají potenciál k mezinárodní spolupráci v oblasti životního prostředí, ekologie a zdravotnictví. Významnou mezinárodní událostí, zabývající se těmito otázkami, bude „International Arctic Forum“, které se bude konat v Petrohradu od 11. do 13. dubna 2022. Tato akce může být zajímavou příležitostí k účasti českých firem a institucí zabývajících se arktickou problematikou.

Luboš Laštůvka, ekonomický konzul, Generální konzulát ČR v Sankt-Petěrburgu