Rodiče dítěte narozeného v zahraničí mají možnost podat žádost v Česku nebo prostřednictvím konzulárního úseku našeho velvyslanectví.

Žádost o zápis narození se podává osobně a ve většině případů se musí dostavit oba rodiče. Výslovný souhlas obou rodičů je vyžadován u dohody o jméně (jménech) a příjmení dítěte. V rámci žádosti o zápis narození musí být oběma rodiči dohodnuty i odchylky od českého standardu zápisu jména a příjmení, které právní řád dovoluje (např. více křestních jmen dítěte, zápis příjmení dcery v mužském tvaru, tj. bez koncovky -ová).

Podání na našem velvyslanectví mohou rodiče žijící ve vzdálených oblastech Norska a na Islandu učinit v poštovním styku po předchozí konzultaci a dohodě (telefonicky na čísle +47 2212 1036 a e-mailem na oslo.consulate@mzv.gov.cz). Podmínkou je, že podpisy rodičů na žádostech budou ověřeny na některém z honorárních konzulátů České republiky. Doporučujeme, abyste nám před schůzkou na honorárním konzulátu zaslali e-mailem na adresu oslo.consulate@mzv.gov.cz pro kontrolu skeny vyplněných žádostí a případně norské/cizozemské listiny.

Pokud budete o zápis narození dítěte žádat přímo v Česku, raději si před cestou ověřte -  u nás či přímo na matričním úřadě, na kterém budete žádost podávat - zda máte vše potřebné. Žádost o zápis narození lze podat na kterémkoli matričním úřadě v Česku, ovšem řízení vždy vede Zvláštní matrika v Brně, popř. též Úřad městské části Praha 1, jde-li o vydání osvědčení o českém státním občanství.

Náležitosti žádosti

- žádost o zápis narození

- platný občanský průkaz nebo platný cestovní pas českého rodiče (nebo jiný platný doklad prokazující jeho české občanství - osvědčení o státním občanství ČR, listina o udělení státního občanství);

- platný cestovní pas rodiče, který není občanem Česka;

- originál či ověřená kopie českého rodného listu rodiče, který je občanem Česka; nejsou-li rodiče dítěte oddáni a jsou oba občané Česka, je třeba doložit rodné listy obou rodičů;

- originál či ověřená kopie českého oddacího listu rodičů (jsou-li sezdáni); pokud má žadatel pouze cizozemský oddací list, požádá souběžně o zápis o uzavření manželství;

- originál norského/islandského rodného listu s apostilní doložkou a úředním překladem do českého jazyka (viz níže upozornění k předkládaným norským/islandským dokladům)

- má-li dítě a/nebo český rodič i další občanství, doporučujeme přinést též platný cizozemský cestovní pas, zejména tehdy, pokud počet křestních jmen dítěte a/nebo jeho příjmení neodpovídá standardům české právní úpravy jména a příjmení;

- u dětí narozených mimo manželství je nutné prokázat stav matky v době narození dítěte, aby bylo možno určit otcovství dítěte podle občanského zákoníku

         → je-li matka dítěte rozvedená, doloží rozsudek o rozvodu s doložkou o nabytí právní moci

         → je-li matka dítěte vdovou, doloží úmrtní list manžela

         → je-li matka svobodná a na norském/islandském rodném listu je otec uveden, je třeba doložit doklad potvrzující úředně otcovství

• V Norsku je takovým dokladem listina o společné rodičovské zodpovědnosti (Bekreftelse på registert foreldreansvar). POZOR: tuto listinu nevydávají norské úřady jako veřejnou listinu (není opatřená kulatým státním razítkem), a proto ji není možné opatřit apostilní doložkou. Je však potřeba ji opatřit úředním překladem do českého jazyka.
•  
• Na Islandu je takovým dokladem Prohlášení matky o otcovství k dítěti (Yfirlýsing móður um faðerni barns og faðernisviðurkenning) nebo doklad o registrovaném soužití (na Islandu je právním následkem takového soužití automatický předpoklad otcovství spolužijícího muže a jeho zapsání jako otce do rodného listu); oba dokumenty je také třeba opatřit apostilní doložkou a úředním překladem do českého jazyka.

- v případě, že ke dni podání žádosti o zápis narození je dítě starší 1 roku nebo se narodilo mimo manželství a matka není občankou Česka, je třeba podat žádost a vyplněný dotazník ke zjištění státního občanství ČR a vydání osvědčení o státním občanství. Není-li matka dítěte občankou členského státu EU nebo EHP (tj. Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska) anebo Švýcarska, může být vyžadován znalecký posudek podle zákona o znalcích a tlumočnících potvrzující biologické otcovství na základě testu DNA.

Upozornění k předkládaným norským / islandským dokladům

Všechny doklady se předkládají v originále nebo ověřené kopii. Ověření kopie z originálu můžeme na počkání provést při Vaší návštěvě.

Upozorňujeme, že v rodném listu dítěte musí být uvedeno jméno a příjmení dítěte a rodičů (případně alespoň matky).  

Apostilu vydává v Norsku Statsforvalteren, na Islandu Ministerstvo zahraničních věcí. 

Úřední překlad může být vyhotoven buď překladatelem v Česku, který je zapsán v Seznamu znalců a tlumočníků vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR. Rovněž můžete kontaktovat místní překladatele; v takovém případě musí být správnost překladu ještě následně ověřena na našem velvyslanectví.

Upozorňujeme, že dle našich informací nejsou v Norsku dostupní překladatelé z angličtiny do češtiny. Vydání norského rodného listu v angličtině je tedy vhodné pouze v případě, že budete vyřizovat zápis narození dítěte osobně přímo v Česku. Můžete si tam nechat vyhotovit i úřední překlad, neboť v Česku je překladatelů z anglického do českého jazyka dostatek.

Lhůty a poplatky

Správní poplatky se vybírají při podání žádosti a lze je uhradit platební kartou (v CZK). Aktuální výši poplatků (přijetí žádosti o zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně, vydání osvědčení o státním občanství ČR) naleznete na webových stránkách našeho velvyslanectví zde►.

Velvyslanectví ČR v Oslo nemá možnost ovlivnit délku lhůt stanovenou příslušným zákonem při vyřizování jednotlivých dokladů příslušnými orgány v Česku. Vyřízení rodného listu zpravidla trvá dva až tři měsíce.

 

FORMULÁŘE

Níže v příloze k tomuto článku naleznete potřebné formuláře: Žádost o zápis narození, Žádost o zjištění státního občanství a Dotazník ke zjištění státního občanství. Další formuláře je nutno konzultovat s předstihem s konzulárním úsekem.

V případě, že dítě získalo narozením i občanství jiného státu, nebo má na území jiného státu obvyklý pobyt, může být jméno a příjmení dítěte zapsáno do českého rodného listu podle práva tohoto státu cizozemském rodném listu, i když tato forma neodpovídá právní úpravě platné v Česku. K příslušnému formuláři je třeba doložit občanství cizího státu a listinu prokazující obvyklý pobyt dle místních podmínek (tj. např. potvrzení o bydlišti – Bostedsattest, potvrzení o lékařské péči, v případě starších dětí potvrzení o návštěvě školky/školy).

Obdobně platí, že pokud dítě získalo narozením i občanství jiného státu EU, může být proveden zápis jmen a příjmení do českého rodného listu v podobě, kterou umožňuje užívat právo a tradice jiného členského státu EU. Příslušný formulář musí být podepsán oběma rodiči. Současně je třeba listinou nebo cestovním pasem dítěte doložit jeho státní příslušnost k jiné zemi EU. Upozorňujeme, že Norsko ani Island nejsou členskými státy EU.

Upozorňujeme, že norské "mellomnavn" nelze zapsat jako příjmení dítěte, ale pouze jako jeho druhé jméno.

Zápis jména a příjmení dítěte v podobě užívané v jiném státě lze učinit i zpětně nebo pro dospělou osobu.