Sekretariát Rady OSN pro lidská práva vyhlásil výběrová řízení na pozice zvláštní/ho zpravodaje/ky OSN k lidskoprávní situaci v Afghánistánu či k dopadům klimatické změny na lidská práva.

Velvyslanec Václav Bálek se sešel s novým ředitelem Institutu OSN pro výzkum v odzbrojování (UNIDIR) Robinem Geissem, aby se mimo jiné vrátili k nedávným společným iniciativám, konkrétně české aktualizaci portálu kybernetických politik UNIDIR či audiogramu ředitele Odboru kybernetické bezpečnosti MZV Richarda Kadlčáka.

WHO představila Management Response Plan, který shrnuje kroky v rámci prevence a reakce na sexuální obtěžování a vykořisťování v návaznosti na zprávu nezávislé komise pro vyšetřování podezření na toto jednání při poskytování pomoci po propuknutí nákazy eboly v DRC (2018-2020). Předvídá okamžité řešení, ale i strukturální změny a tříletou strategii. V budoucnu bude průběžně aktualizován a doplněn o harmonogram.

WHO a partneři vyzývají ke zlepšení ochrany pracovníků ve zdravotnictví a péči před COVID-19. Od ledna 2020 do května t.r. jich na něj mohlo zemřít 80 až 180 tis.

Byl spuštěn Go.Data, nástroj pro sběr dat v terénu v případě ohrožení veřejného zdraví s využitím při sledování kontaktů či vizualizaci přenosu. Spravuje jej Global Outbreak Alert and Response Network (GOARN) koordinovaná WHO.

WHO jmenovala fotbalistu Drogbu velvyslancem WHO pro sport a zdraví. Mistrovství světa ve fotbale v Kataru v r. 2022 by se pak díky spolupráci s WHO mělo stát modelem pro zajištění zdraví a bezpečí na velkých sportovních akcích.

Ve WTO proběhla 8. prověrka obchodní politiky Číny, která byla určitým bilancováním 20ti- letého členství země v této organizaci. Její delegaci vedl ministr obchodu Wang Wentao. Vzhledem k významu země ve světovém obchodu i její roli v mnohostranném obchodním systému se prověrka setkala s výrazným zájmem členů WTO, který demonstruje mj. více než 2000 uplatněných písemných dotazů.

Ve dnech 11. až 22. října se konal mimořádný Světový meteorologický kongres, který byl svolán za účelem reformy WMO a podpory globální agendy o vodě. Kongres přijal rezoluci k unifikaci meteorologických dat, která vychází vstříc růstu poptávky po přesných údajích o počasí, klimatu a vodě ve snaze čelit dopadům rostoucí frekvence extrémního počasí.

Kongres rovněž odsouhlasil nástroje pro financování meteorologických pozorování v rozvojových zemích (Systematic Observations Financing Facility, SOFF) důležitého předpokladu řádného fungování globální povrchové pozorovací sítě (Global Basic Observing Network, GBON).

Kongres dále přijal Deklaraci o vodě, která - kromě obecných plánů na výměnu znalostí a sdílení informací k formulování politik a regulačního rámce - cílí na vybudování systému včasného varování před povodněmi a suchem. Systém má být funkční do r. 2030 a bude dostupný lidem na celé planetě.

Před Klimatickou konferencí COP26 v Glasgow zveřejnila WMO Zprávu o stavu klimatu v Africe v r. 2020, která konstatuje, že změna srážek, stoupající teploty a extrémní klimatické jevy přispěly v loňském roce k narůstající potravinové nejistotě, chudobě a vysídlování v Africe, což dále zhoršilo sociálně-ekonomickou a zdravotní krizi vyvolanou pandemií COVID-19. Klimatické změny v Africe symbolizuje tání ikonických ledovců na africkém kontinentu (v Keni, Tanzanii a Ugandě), které do 20 let zcela zmizí.

Stálá mise zorganizovala setkání s českými pracovníky z mezinárodních organizací, jež bylo tentokrát zaměřeno na aktuální témata, jako je změna klimatu či digitalizace, a spolupráci s nevládními partnery.