Účast na základě pozvánek. Případné dotazy  na adrese Radim.SOVA@ec.europa.eu.

 

 

Pražský lingvistický kroužek je významný pojem v dějinách československé vě­dy a kultury xx. sto­le­tí. Způsob, jakým rozvíjel a v mezinárodním rozměru or­ga­nizoval nové pojetí vědy, přímo ztě­les­ňuje éthos Masarykovy republiky. Na poli své­ho metodologického pro­gra­mu, funkč­ního strukturalismu, dosáhl svě­to­vého u­znání. Dokázal využít nových mož­nos­tí mo­der­ní doby stejně jako zvláštních pod­mínek nového státu; osvědčil též občanskou i osobní sta­teč­nost v časech ne­snadných. Praž­ský lingvistický kroužek je zároveň živá pří­tom­nost, sou­kromá uče­ná společnost, jež dis­krét­ně žije intenzivním životem, opět v mezi­ná­rod­ním roz­mě­ru. O smys­lu kon­krét­ní­ho metodologického sebe­vy­me­zování v sou­čas­ných pod­mín­kách, o no­vo­do­bém di­si­dent­ství v aka­de­mic­kém prostředí i o ak­tu­ál­nosti funkčně-struk­tu­rál­ního programu pro­mlu­ví sou­časný předseda PLK, Tomáš Hoskovec, ve středu 11. října 2017 v 18h30-20h00  na  Velvyslanectví České republiky v Lucemburku (2, rond-point Robert Schuman, L-2525 Luxembourg).

Současná teoretická východiska pražského ohniska funkčního strukturalismu jsou podrobně popsána v tezích předložených mezinárodnímu sympoziu pořádanému v roce 2016 u příležitosti 90. výročí založení Pražského lingvistického kroužku (http://cercledeprague.org/pdf/theses2016.pdf).

Tomáš Hoskovec (1960), vystudoval před rokem 1989 oficiálně matematiku, neoficiálně obec­nou lin­gvis­ti­ku a kla­sic­kou filologii; ve svobodných podmínkách se začal věnovat balt­ským ja­zy­kům a ná­sled­ně se habilitoval pro srovnávací in­do­ev­rop­ský jazy­ko­zpyt. Vytvořil pro­gram ce­lostní fi­lo­lo­gie, jenž spo­ju­je zku­še­nos­t pražského oh­nis­ka funkčního struk­tu­ra­lis­mu se zku­še­ností pařížské školy in­ter­pre­ta­tiv­ní sé­man­ti­ky; ini­ci­uje mezinárodní ba­da­tel­skou síť Atlas du structuralisme eu­ro­pé­en. Podařilo se mu vy­bu­do­vat stu­dij­ní obor baltistika jako mo­de­lo­vý pří­klad filologického stu­dia evropské složitosti; ne­po­da­řilo se mu vy­bu­do­vat uni­ver­sitní studium lin­gvistiky. Opus­til aka­de­mic­ké prostředí a snaží se uplat­nit lin­gvis­tic­ké u­cho­pení textu při vý­voji systémů automatické ko­mu­ni­ka­ce v přirozeném jazyce.