english  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Aneta Campbell
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Výstava Čeští malíři Kalifornie

Sedmadvacet originálů výtvarných děl představuje nejzajímavější osobnosti z řad česko-amerických malířů Kalifornie posledního století. Výstava v Belmont Village na losangeleské Wilshire Avenue nedaleko sídla generálního konzulátu po tři měsíce ukazuje (po)zapomenutou historii Čechů (a jednoho Slováka s českými kořeny) v dějinách kalifornského umění.

Dne 3. listopadu 2022 otevřel generální konzul ČR v Los Angeles Jaroslav Olša, Jr. v Belmont Center výstavu „Czech Painters of California “, která bude probíhat do ledna 2023. Vernisáže se zúčastnilo na sedm desítek hostů, mezi nimi řada členů či bývalých členů Společnosti pro vědy a umění, Sokola Los Angeles a dalších krajanských spolků. Po krátkém projevu Jaroslav Olša, Jr. provedl účastníky výstavou a představil nejvýznamnější z představovaných malířů a vybrané originály jejich výtvarných děl. 

Výstava má za cíl představit život a dílo více než dvou desítek malířů, kteří pocházeli z Českých zemí a usadili se a tvořili v Kalifornii, zmiňuje také několik zajímavých uměleckých návštěvníků z Čech. Pokrývá období více než sto let, od konce 19. století, kdy na pacifické pobřeží Spojených států dorazily první větší skupiny imigrantů z Českých zemí, do roku 1989, kdy se vztahy mezi Československem a Spojenými státy se mohly opět doširoka otevřít.

Osmadvacet panelů o umělcích doplňují olejomalby, akvarely, kresby a grafiky, které pocházejí ze soukromých sbírek českých krajanů a jejich potomků v Los Angeles. Kurátorem výstavy byl generální konzul Jaroslav Olša, Jr., graficky ji připravil David Pohribný, ten je také autorem připravovaného katalogu. Poděkování patří také  Joachimu Dvořákovi (nakladatelství Labyrint), třešťskému historikovi Přemyslu Fučíkovi, krajanské aktivistce Jiřině Fuchsové, Andree Janderové (Akademie výtvarných umění v Praze), Dagmar Kluchové (Muzeum dr. Aleše Hrdličky v Humpolci), Pavlu Kopřivovi (Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Kamenickém Šenově), historikovi Martinu Nekolovi a Zdeňku Rampasovi (nakladatelství Nová vlna), též potomkům malířů Aloise Lešovského a Henryho L. Richtera a krajanům Jiřímu Batlikovi a Lidě Sandeře. Dále vzniku výstavy pomohly losangeleská George Stern Fine Arts Gallery, pražská knihovna Libri Prohibiti, knihovna University of California in Los Angeles, Los Angeles County Museum of Art, Muzeum Pelhřimov, Sokol San Francisko a Společnost pro vědy a umění v Los Angeles.

O tom, kdo byl první český umělec, který na svých obrazech a kresbách ztvárnil Kalifornii, není pochyb - byl to malíř Bohuslav Kroupa (1838-1912), který se po západě Spojených států pohyboval už od 70. let 19. století. A v rámci jeho díla je i několik kreseb a ilustrací věnovaných San Francisku, kde se nedlouho po něm nikoliv překvapivě usadili také první malíři z Čech. Už v polovině 19. století se Kalifornie stala cílem řady zahraničních umělců, a právě San Francisco se stalo jejím kulturním centrem, když ve městě žilo mnoho osob, které zbohatli v době kalifornské zlaté horečky, a chtěli po evropské vzoru vyzdobit své právě postavené vily uměleckými předměty. Malíře nelákali jenom jejich peníze, ale také majestátné scenérie a příznivé klima, které v Kalifornii téměř celoročně umožňovalo práci v plenéru. A právě krajinomalbou se prosadil první na výstavě představený umělec z Čech, dnes polozapomenutý kladeňák Hugo Anton Fisher (Hugo Anton Fischer, 1853-1916), který v San Francisku a na Havaji působil od 80. let 19. století. Na výstavě nechybí ale ani jedna z největších hvězd kalifornské krajinomalby, rodák z Kamenického Šenova Franz A. Bischoff (1864-1929), který působil od počátku 20. století krátce v San Francisku, ale většinu svého uměleckého života strávil už v Los Angeles a jeho okolí, a jehož díla jsou součástí všech důležitých sbírek kalifornského umění. Ve stopách Fishera a Bischoffa pak šel další krajinář původem z Moravy Henry L. Richter (Jindřich Leopold Richter, 1870-1960), který ale nejprve žil v Chicagu a následně v Coloradu, a na jihu Kalifornie se usadil až ve 20. letech 20. století.

Nejvíce českých umělců ovšem žilo a pracovalo v Los Angeles. Ti přišli později – právě v dobách, kdy populační boom a peníze pronikly i na jih Kalifornie, tedy v první polovině 20. století. A byl to především Hollywood, který je sem lákal pracovními příležitostmi. Prakticky všichni významní losangeleští malíři v první polovině 20. století – a to ti slavní i dnes zapomenutí – se, byť často jen krátce, pohybovali kolem filmových triků. To platí i pro české malíře. Někteří – jako třeba v Kalifornii slavný autor akvarelů a držitel Oscara Emil Kosa Jr. (Emil Jean Kosa, 1903-1968), jeho otec Emil Kosa Sr. (Emil Josef Kosa, 1876-1955) a jejich dlouholetý šéf v trikovém oddělení 20th Century Fox a dvojnásobný držitel Oscara Fred Sersen (Ferdinand Sršeň, 1890-1962) – strávili ve filmových studiích celý svůj umělecký život, a vlastní malířská tvorba pro ně byla spíše zálibou. Totéž platilo i pro u konkurence působících Louise Mathiase Lea (Ludvík Vojtěch Leo, 1871-1958) nebo později Jerryho Gebra (Jaroslav Gebr, 1926-2013). Ovšem jiní čeští malíři – jako kutnohorský rodák a jeden ze zakladatelů kalifornského modernismu Edouard Vysekal (Eduard Antonín Vysekal, 1890-1939) – se primárně zabývali volnou malbou, ale ani jim se alespoň krátké působení u filmu nevyhnulo. Právě období od 20. do 60. let 20. století je obdobím nejvýraznější přítomnosti českých malířů v kulturním životě jižní Kalifornie. V té době zde působila i krajanská aktivistka, z jejíhož početného a dnes oceňovaného díla (jehož většina je zřejmě v soukromých rukách) se našlo jen půl tuctu obrazů, Beatrice Hess aka Boža Hessová (Božena Šulcová, 1887 nebo 1889-1981).

V poválečném období už nových českých malířů do Kalifornie přišlo jen minimum, jednalo se o uprchlíky před komunistickým režimem, kteří odešli většinou po únoru 1948 nebo v souvislosti s okupací Československa Sovětskou armádou v roce 1968. Výstava je tak též jakýmsi zrcadlem historie českého (a československého) krajanského hnutí v Kalifornii. Prakticky všichni představovaní umělci byli členy Sokola Los Angeles založeného jedním z nich, malířem a zlatníkem Adolfem Lešovským (1885-1972) v roce 1909, dodnes existujícího krajanského spolku Pasadena Beseda, nebo za 2. světové války a po ní místních poboček Českého národního sdružení v Americe a Společnosti pro vědy a umění (posledně jmenovaná organizace také výrazně finančně přispěla na výrobu výstavy). Aktivními členy Společnosti byla i trojice dalších emigrantů z Československa 60. let, kteří ve volném čase malovali – loutkoherec a oblíbenec české exilové komunity Oton Kovařík (1928-2010), předválečný olympionik a po emigraci dlouholetý spolupracovník Československé katolické misie v Kalifornii a ilustrátor řady jejích publikací Jiří Zavřel (1910-1987) i fyzička Jarka Wilcox (Jaroslava Zítková, nar. 1942). Z generace poválečných emigrantů se umělecky vymyká především Alois Lecoque (Alois Kohout, 1891-1981), který se ve Spojených státech usadil až po svých šedesátinách a George Karger (Jiří Karger, 1924-2010), jediný opravdu významný česko-kalifornský malíř své generace, známý především abstraktními impresionistickými obrazy (byť na výstavě představujeme jinou část jeho díla). Na výstavě je představen také Peter Sís (Petr Sís, nar. 1949), pro nějž Kalifornie byla vstupní branou do Spojených států po jeho emigraci v roce 1984. 

Na výstavě jsou také obrazy dvou malířů, kteří stáli jak mimo místní umělecké kruhy, tak i mimo česko(slovenskou) komunitu. Malíř-tulák původem z česko-slovenského pomezí a neúspěšný student pražské AVU John Zwara (Ján Zwara, 1880-1951) pracoval a maloval své akvarely v Kalifornii na počátku století, ale je známější až díky svému pobytu v Indianě v posledních dvou desetiletích svého života. Druhým je pak naivista Frank Koči (František Pavel Kočí, 1904-1983) žijící a tvořící od 50. let 20. století v prostředí sanfranciských beatníků.