Pozemky přiléhající k zámku Cholmondeley se v červenci 1940 staly útočištěm pro více než 3 500 příslušníků československé armády, kteří se do Británie přesunuli po pádu Francie. Mezi vojáky, kteří zde pobývali, byli i budoucí výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík, vykonavatelé atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v rámci Operace Anthropoid.

Památník v Cholmondeley je dílem významného československého sochaře Františka Bělského (1921–2000), který zde sám během války sloužil jako mladý voják.

Akci tradičně uspořádalo sdružení Memorial Association for Free Czechoslovak Veterans (MAFCSV) vedené jeho předsedkyní Gerry Manolas. Slavnostní průběh pietního aktu zajistili kadeti perutí 100 Nantwich Squadron Air Training Corps a 310 (Widnes) Squadron Air Training Corps, doprovázení bubeníky Cheshire Drums and Bugles. Nechyběli ani praporečníci místních poboček Royal British Legion z Crewe, Nantwich a Bunbury.

Mezi nejsilnější momenty dne patřilo předání Poppy Lantern – makové lucerny vytvořené českou školou Okénko London – a navrácení obrazu zachycujícího tábor československých vojáků z roku 1940 do péče panství Cholmondeley. Oba artefakty budou trvale vystaveny v místní kapli a stanou se součástí budoucích vzpomínkových akcí.

Zajímavým objevem bylo také vystavení dalšího obrazu tábora Cholmondeley, který přivezla zástupkyně českého generálního konzulátu v Manchesteru Karla Rezna. Obraz kdysi vlastnil její dědeček, pilot RAF a hrdina bitvy o Británii generál František Fajtl. Po porovnání obou děl vyšlo najevo, že je vytvořil tentýž autor.

Organizátoři zdůraznili, že Cholmondeley není pouze místem připomínání vojenské historie, ale také symbolem mimořádné solidarity a pohostinnosti, které místní obyvatelé československým vojákům během války projevili. Tento odkaz vzájemného porozumění a spolupráce přetrvává dodnes a nadále spojuje britské a české komunity.