Matija Majar Ziljský (1809–1892) byl slovinský kněz, etnolog, lingvista a politický myslitel, který sehrál důležitou roli při formování myšlenky sjednoceného Slovinska. Byl také velkým zastáncem panslavismu a měl silné vazby na české intelektuály, zejména ve druhé polovině svého života, kdy se přestěhoval do Prahy. Jeho spojení s Českou republikou mělo významný kulturní a politický dopad a přispělo k užší spolupráci mezi Slovinci a Čechy.

V 19. století české národní obrozenecké hnutí sílilo, což ovlivnilo i další slovanské národy. Čeští intelektuálové jako Josef Jungmann, František Palacký, či Karel Havlíček Borovský usilovali o upevnění politických identit slovanských národů v rámci Rakouského císařství. Matija Majar se ve svém úsilí o sjednocení Slovinců inspiroval právě českými politiky a spisovateli. 

V roce 1865 Majar v Praze publikoval dílo „Vzájemná mluvnice neboli mluvnica slavjanská“, kde představil svou ideu jednotného slovanského jazyka. Toto dílo bylo významné, protože odráželo tehdejší touhu po větší jednotě mezi slovanskými národy a souznělo s úsilím českých intelektuálů o těsnější propojení Slovanů. 

Jedním z nejzajímavějších česko-slovinských spojení Matiji Majara byla jeho korespondence s českou spisovatelkou Boženou Němcovou. Když byl její manžel Josef Němec v letech 1856–1857 zaměstnán jako finanční úředník ve Běláku, Majar se s ním seznámil a tím navázal kontakt i s jeho ženou. V té době Němcová sbírala slovanské lidové pohádky a s žádostí o příspěvky se obrátila i na Majara, který jí poslal několik slovinských pohádek. Němcová je přeložila do češtiny a publikovala v pedagogickém časopise „Škola a život“. Jejich korespondence odrážela společný zájem o slovanskou kulturu a jazyk a jejich úsilí o zachování a propagaci slovanského dědictví. 

Velvyslanec České republiky ve Slovinsku PhDr Jiří Kuděla, historik a archivář, objevil dosud neznámý archivní pramen o životě Matiji Majara Ziljského v Praze. Jedná se o Ziljského pozůstalostní spis, který byl založen u příslušného soudu v Praze, po jeho smrti 1892. Vznikl tak článek, který byl publikován v slovinském časopise „Arhivi“ , číslo 2, ročník 2024.