První událost se odehrála dne 17. listopadu 1939, kdy nacistické vedení protektorátu Čechy a Morava rozhodlo o uzavření českých vysokých škol na období 3 let. Byla to reakce na demonstrace a nepokoje spojené s pohřbem studenta Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace v Praze několik dnů předtím. V noci ze 16. na 17. listopad zadržely nacistické bezpečnostní složky v Praze, Brně a Příbrami stovky studentů, z kterých byla většina převezena do koncentračního tábora Sachsenhausen, a devět představitelů studentských vůdců bylo popraveno. 

Den boje za svobodu a demokracii se naproti tomu vztahuje k 17. listopadu 1989, kdy si studenti v univerzitních městech po celém Československu chtěli pokojnými demonstracemi a setkáními připomenout nacistické represe ze dne 17. listopadu 1939. Manifestaci uskutečněné v Praze se zúčastnily tisíce studentů, kteří tímto způsobem vyjadřovali svoji touhu po svobodě. Studentské pochody postupně přerostly v projevy namířené proti komunistickému režimu. Přestože byla demonstrace v Praze brutálně potlačena komunistickou policií, jiskra volání po svobodě se již nedala uhasit. Celou zemi zachvátila vlna protestů proti komunistickému režimu, ke studentům se přidaly prakticky všechny vrstvy obyvatelstva. Vlna masivních demonstrací nakonec vedla během několika dnů k pádu komunistického režimu v Československu. Hovoříme o tzv. „Sametové revoluci“, protože změna společenského systému proběhla především na parlamentní půdě, bez obětí na životech a bez výrazných materiálních škod. Prvním porevolučním prezidentem byl 29. prosince 1989 zvolen Václav Havel.
V současnosti si každoročně 17. listopad připomínáme v České republice prostřednictvím vzpomínkových akcí, poklidných manifestací a hudebních koncertů. Tento den bude již navždy patřit k nejvýznamnějším dnům v novodobé historii České republiky.