Statutární orgány
28.01.2026 / 11:10 | Aktualizováno: 10.03.2026 / 11:13
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zdvořile žádám o poskytnutí následujících informací:
Existuje metodika/doporučený postup určující či regulující, zda a za jakých okolností mohou osoby vyslané ministerstvem zahraničí ČR do zahraničí působit ve statutárních orgánech (správních, dozorčích radách a podobných řídících orgánech) organizací, které byly založeny mimo ČR a jejich zřizovatelem, vlastníkem apod. není Česká republika?
Existuje etická norma nebo diplomatická zvyklost, která umožňuje, aby jednal jménem České republiky v exekutivním orgánu zahraniční společnosti český velvyslanec?
Může velvyslanec po dobu své mise působit “soukromě” - tedy jako soukromá osoba v orgánu společnosti založené ve státě vyslání?
Existují výjimky, které byly uděleny, například velvyslanci Ivo Šilhavému nebo Jiřímu Šitlerovi ve Vídni?
K dotazům č. 1 a 3:
Obecně lze aplikovat především ustanovení § 81 zákona o státní službě, které stanoví, že státní zaměstnanec může být členem řídícího a kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost pouze s předchozím povolením služebního orgánu, pokud nejde o případ, kdy byl do tohoto orgánu služebním orgánem přímo vyslán. V takovém případě by státní zaměstnanec jednal jako zástupce státu a je povinen prosazovat zájmy státu. To je úprava případů, kdy se jedná o podnikatelskou činnost subjektu, v jehož orgánech by státní zaměstnanec působil a není omezena pouze na Českou republiku, ale vztahuje se i na zahraničí.
K dotazu č. 2:
V případě splnění podmínky podle § 81 zákona o státní službě, tedy pokud by do orgánu právnické osoby byl služebním orgánem vyslán přímo velvyslanec, jednal by jako zástupce státu velvyslanec a prosazoval by zájmy České republiky.
K dotazu č. 4:
Sdělujeme, že ani u jednoho ze jmenovaných nebylo dohledáno, že by měli jakékoliv povolení jiné výdělečné činnosti.