Odpověď k bodu č. 1) MZV nevypracovalo žádný samostatný „posudek“ ve smyslu odborného stanoviska či vyjádření k legálnosti izraelských osad. V této souvislosti nicméně dodáváme, že Valné shromáždění OSN požádalo svojí rezolucí A/RES/77/247 ze dne 30. 12. 2022 nazvanou „Izraelské praktiky s dopadem na lidská práva palestinského lidu na okupovaných palestinských územích, vč. východního Jeruzaléma“ o poradní posudek Mezinárodní soudní dvůr ve vztahu k otázkám formulovaným předmětnou rezolucí.

Odpověď k bodu č. 2) MZV je v rámci své působnosti vázáno právním řádem ČR, a to včetně čl. 1 odst. 2, čl. 10 a čl. 10a Ústavy ČR. MZV je tak vázáno příslušnými pravidly mezinárodního práva, včetně práva Evropské unie. Prameny pravidel mezinárodního jsou uvedeny v čl. 38 Statutu Mezinárodního soudního dvora. ČR dále postupuje v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Konkrétněji je pak základní rámec pro uskutečňování zahraničněpolitických zájmů ČR stanoven v Koncepci zahraniční politiky ČR, kde je také explicitně uvedeno strategické partnerství se Státem Izrael. To je dáno pevnými historickými politickými, kulturními a ekonomickými vazbami a sdílenými hodnotami. Současně MZV prostřednictvím svého styčného úřadu v Ramalláhu zajištuje styky ČR s orgány a představiteli Palestinské národní správy.

Odpověď k bodu č. 3) Povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím se podle § 2 odst. 4 nevztahuje na budoucí rozhodnutí.

Odpověď k bodu č. 4) Viz odpověď na otázku č. 1 – dotazovaný „posudek“ nebyl zpracován.

Odpověď k bodu č. 5) Dovolujeme si Vás informovat, že v dotazech č. 5., 18. a 27. Vaší žádosti podle zákona č.  106/1999 Sb., Ministerstvo zahraničních věcí není příslušné a tento bod č. 5 Vaší žádosti jsme proto odložili dle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., tak, jak jsme Vás informovali sdělením č. j. 110084-1/2024-MZV/OK.

Odpověď k bodu č. 6) Viz odpověď č. 1. Nad rámec dotazu uvádíme, že předmětná záležitost byla a je řešena Mezinárodním soudním dvorem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN (zejména rezoluce Rady bezpečnosti č. 2334 (2016)). Dále existuje relevantní judikatura Soudního dvora EU. Jedná se o prameny práva ve smyslu odpovědi k bodu č. 2.

Odpověď k bodu č. 7) Podle pravidel mezinárodního práva zakládání izraelských osad na okupovaném palestinském území od roku 1967, včetně východního Jeruzaléma nemá žádné právní účinky (no legal validity) a představuje závažné (flagrant) porušení mezinárodního práva.

Odpověď k bodu č. 8) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem stanovuje povinnost zachovávat mlčenlivost. Obecné informace jsou dostupné na webu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, např. ve Výroční zprávě o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití za rok 2022.

Odpověď k bodům č. 9) - 12) Pokud dotaz směruje na obchodování s vojenským materiálem, tak zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem upravuje roli Ministerstva zahraničních věcí, které se vyjadřuje k žádostem o povolení a udělení licence z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a dodržování mezinárodních závazků České republiky, zejména závazků vyplývajících z vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Součástí mezinárodních závazků ČR je přistoupení k Úmluvě o obchodu se zbraněmi a Společný postoj EU 2008/944/SZBP. Kritéria Společného postoje obsahují mj. kritériím dodržování lidských práv v zemi konečného určení a dodržování mezinárodního humanitárního práva touto zemí.

Odpověď k bodu 13) MZV je v rámci své působnosti vázáno právním řádem ČR, a to včetně čl. 1 odst. 2, čl. 10 a čl. 10a Ústavy. MZV je tak vázáno příslušnými pravidly mezinárodního práva. Vyklad pravidel mezinárodního práva se řídí zejména čl. 31 Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Skutková podstata zločinu genocidia musí být vždy vykládána v kontextu příslušného právního rámce, a to včetně judikatury příslušných mezinárodních soudů. Pro informaci dodáváme, že zločin genocidia byl definován ve statutu ad hoc mezinárodních trestních soudů zřízených Radou bezpečnosti OSN a je rovněž upraven v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu.

Odpověď k bodu 14) MZV nevypracovalo žádný „posudek“ ve smyslu odborného stanoviska či vyjádření na téma „Izraelského chování v pásmu Gaza před 7. říjnem a jejich legálnost“, které by bylo využito v příslušných soudních řízeních. Současně dodáváme, že ČR není stranou (tj. není stát žalovaný ani žalující) žádného soudního sporu, kde by byla tato otázka řešena. Nad rámec dotazu uvádíme, že v souvislosti se situací v Gaze jsou před Mezinárodním soudním dvorem aktuálně řešeny dva spory (Jihoafrická republika vs. Izrael, Nikaragua vs. Německo). ČR ani v jednom z těchto případů neintervenuje.

Odpověď k bodu 15) Viz odpověď na otázku č. 2

Odpověď k bodu 16) Povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím se podle §2 odst. 4 nevztahuje na budoucí rozhodnutí.

Odpověď k bodu 17) Viz odpověď na otázku č. 14 – dotazovaný „posudek“ nebyl zpracován.

Odpověď k bodu 18) Dovolujeme si Vás informovat, že v dotazech č. 5., 18. a 27. Vaší žádosti podle zákona č.  106/1999 Sb., Ministerstvo zahraničních věcí není příslušné a tento bod č. 18 Vaší žádosti jsme proto odložili dle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., tak, jak jsme Vás informovali sdělením č. j. 110084-1/2024-MZV/OK.

Odpověď k bodu 19) Prošetření a stíhání domnělých zločinů podle mezinárodního práva spáchaných jednotlivci náležejících jakékoliv straně konfliktu přísluší pouze nezávislým soudům. V této souvislosti odkazujeme i na pravomoc Mezinárodního trestního soudu ve vztahu k palestinským územím. To, zda se stát dopouští protiprávního chování, je otázka právně odlišná. Podmínky přičitatelnosti jednání státu za protiprávní chování jsou stanoveny v Článcích o odpovědnosti státu za protiprávní chování, které vypracovala Komise pro mezinárodní právo. Zda Izrael případně porušuje mezinárodní právo, by mělo být posouzeno k tomu příslušnými mezinárodními mechanismy. Zatím tak nekonstatovala Rada bezpečnosti OSN ani Mezinárodní soudní dvůr.

Odpověď k bodu 20) Podmínky pro použití ozbrojené síly jsou stanoveny pravidly mezinárodního práva, obsaženými zejména v Chartě OSN. Současné vojenské operace v Gaze musí být poměřovány pravidly mezinárodního humanitárního práva, které váží obě strany konfliktu. Pásmo Gazy je územím, kde podle předmětných rezolucí Rady bezpečnosti OSN není Izrael územním suverénem. V současné době je Izrael na území Gazy stranou ozbrojeného konfliktu podle podmínek mezinárodního humanitárního práva.

Odpověď k bodu 21) MZV nevypracovalo žádný „posudek“ ve smyslu odborného stanoviska či vyjádření k žadateli uváděné komisi.

Odpověď k bodu 22) MZV nevypracovalo žádný „posudek“ ve smyslu odborného stanoviska či vyjádření k „Izraelskému chování v pásmu Gaze po 7. říjnu a jejich legálnost“.

 Odpověď k bodu 23) Viz odpověď na otázku č. 2

Odpověď k bodu 24) Povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím se podle § 2 odst. 4 nevztahuje na budoucí rozhodnutí.

Odpověď k bodu 25) Viz odpověď na otázku č. 22 – dotazovaný „posudek“ nebyl zpracován.

Odpověď k bodu 26) MZV nedisponuje žádnými relevantními informacemi, na jejichž základě by se mohlo oprávněně domnívat, že v Pásmu Gazy je ze strany Izraele páchán zločin genocidia.

Odpověď k bodu 27) Odpověď jako k bodu č. 26.

Odpověď k bodu 28) Každá žádost o udělení licence na vývoz vojenského materiálu je ze strany MZV posouzena individuálně, přičemž je třeba vzít v úvahu charakter potenciálně vyváženého materiálu, jeho množství, přiloženou dokumentaci, konečného uživatele, resp. i další subjekty figurující v transakci a deklarované konečné užití. Při posouzení je nutné vyhodnotit rizika zmíněná v 8 kritériích Společného postoje EU 2008/944/SZBP.

Odpověď k bodu 29) V souladu se zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem je MZV jedním z dotčených orgánů, které zpracovávají stanoviska pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vede správní řízení o žádostech. Zákon stanoví povinnost mlčenlivosti o jednotlivých žádostech.

Odpověď k bodu 30) v době, kdy MZV obdrží od Ministerstva průmyslu a obchodu žádost o stanovisko k vývozu vojenského materiálu, zpracuje k ní stanovisko v souladu s dikcí zákona. Každá žádost je posuzována individuálně.