Koncepce podpory lidských práv a transformační spolupráce z roku 2025
19.01.2026 / 10:43 | Aktualizováno: 10.03.2026 / 10:58
„Tímto Vás žádám o poskytnutí informací, přičemž má žádost navazuje na Vaši odpověď ze dne 21. října 2025 vedené pod č.j.: 149291/MZV-LPTP, neboť jste uvedli, že jste vydali Koncepci podpory lidských práv a transformační spolupráce z roku 2025. Dle Vás se tento dokument týká zahraniční politiky České republiky v oblasti lidských práv. Přiznáváte, že daná Koncepce obsahuje prioritu „Podpora obránců lidských práv“, jedná se však o činnost České republiky v mezinárodním kontextu.
Na základě shora uvedeného Vás tedy žádám o odpověď na následující otázky:
1. Jaké programy, projekty nebo grantová schémata MZV ČR realizovalo v letech 2019–2025 na podporu a ochranu obránců lidských práv v zahraničí? (Uveďte názvy těchto programů a jejich časové trvání.)
2. Kolik finančních prostředků celkem bylo v letech 2019–2025 vynaloženo na ochranu obránců lidských práv v zahraničí z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí, popřípadě ze státního rozpočtu? (Z jakých rozpočtových kapitol byly tyto prostředky čerpány?)
3. Jaké konkrétní formy ochrany obránců lidských práv MZV ČR podporovalo (např. právní pomoc, relokace, školení, bezpečnostní opatření)?
4. Byla financována právní pomoc obráncům lidských práv v zahraničí? (Pokud ano, uveďte komu, z jakých důvodu a částku, která byla poskytnuta.)
5. Byly financovány evakuační nebo relokační programy pro obránce lidských práv? (Pokud ano, uveďte komu, z jakých důvodu a částku, která byla poskytnuta.)
6. Byla poskytována psychologická, sociální nebo bezpečnostní podpora pro obránce lidských práv? (Pokud ano, uveďte komu, z jakých důvodu a částku, která byla poskytnuta na danou podporu.)
7. Byla poskytována ochrana pro obránce lidských práv před kriminalizací nebo soudní perzekucí? (Pokud ano, uveďte komu, z jakých důvodu a částku, která byla poskytnuta na danou podporu.)
8. Jaké nevládní organizace (uveďte názvy s identifikačními údaji) byly příjemci prostředků pro obránce lidských práv v zahraničí, které spolufinancovalo Ministerstvo zahraničních věcí? Ve kterých zemích byla finanční pomoc realizována a v jaké výší?
9. Existují interní metodiky nebo pokyny k posuzování statusu obránce lidských práv? (Pokud ano, zašlete danou metodiku, popřípadě pokyny.)
10. Kolik zaměstnanců se agendě pro obránce lidských práv systematicky věnuje?
11. Existuje koordinační mechanismus s jinými státními orgány v ČR v rámci ochrany pro obránce lidských práv? Spolupracuje MZV ČR v této oblasti s Radou vlády pro lidská práva? (Pokud ano, uveďte formu a pověřené osoby, kdo s kým jedná.) Byla tato agenda někdy projednávána na úrovni Vlády ČR?
12. Disponuje Ministerstvo zahraničních věcí analýzou nebo dokumentem, který by porovnával ochranu obránců lidských práv v zahraničí a v České republice? (pokud ano, zašlete tyto dokumenty)
13. Disponuje Ministerstvo zahraničních věcí dokumentem, který by uváděl, že je soulad s ústavním pořádkem ČR ohledně ochrany obránců lidských práv, která je poskytována v zahraničí, nikoli však vlastním občanům na území ČR? (pokud existuje stanovisko, uveďte jej)
14. Sdělte, zdali Ministerstvo zahraničních věcí konzultuje ochranu obránců lidských práv s nejvyšším komisařem OSN pro lidská práva panem Volkerem Türkem, popřípadě s jinou osobou z dané instituce. Pokud ano, sdělte jak pravidelně a zašlete komunikaci za období od 2019-2025.
15. Nakonec sdělte, zdali Ministerstvo zahraničních věcí disponuje informaci ohledně celkového počtu úmrtí obránců lidských práv na celém světě v důsledku jejich aktivní obrany lidských práv, a to za období od roku 1986. Popřípadě sdělte, kde se tato statistika nachází, pokud je vám tato informace známa.“
Odpověď na otázku č. 1 a 8:
Od roku 2005 realizuje MZV ČR Program transformační spolupráce, jehož součástí je mj. i podpora obránců lidských práv v zahraničí. Coby samostatná priorita ovšem s realizací až od roku 2026.
Odpověď na otázku č. 2 a 8:
Podpora obránců lidských práv je samostatnou prioritou Programu transformační spolupráce (dále Program) s realizací až od roku 2026. V letech 2019 - 2025 byly některé projekty Programu částečně zaměřené rovněž na podporu obránců lidských práv. Protože se ale nejednalo o samostatnou programovou prioritu, není přesné vyčíslení možné.
Odpověď na otázku č. 3, 5 a 7:
MZV ČR poskytuje mj. obráncům lidských práv relokační podporu formou vízové facilitace v rámci vládního Programu Občanská společnost (POS), který vznikl 20. května 2022 a je určen osobám z Ruska a Běloruska s jasně prokazatelným lidskoprávním profilem (obránci lidských práv, nezávislí novináři a akademici, aktivní členové občanské společnosti, političtí vězni nebo jinak státní mocí perzekuované a pronásledované osoby), kteří musejí opustit zemi svého původu z bezpečnostních důvodů a přesidlují do ČR. Prostřednictvím programu mají možnost žádat o dlouhodobé vízum nebo pobytové povolení v ČR, jehož vydávání je pro občany Ruska a Běloruska jinak pozastaveno. ČR vydává rovněž krátkodobá schengenská víza pro lidskoprávní aktivisty nebo nezávislé novináře, kteří cestují např. na krátkodobé školení do ČR. Vízová asistence s sebou nenese žádnou finanční pomoc ze strany MMZV ČR. V souladu s Koncepcí české zastupitelské úřady mohou rovněž monitorovat soudní procesy s lidskoprávními obránci v zahraničí a ČR zmiňuje jednotlivé případy perzekuovaných obránců také ve svých projevech na multilaterálních lidskoprávních fórech (např. RLP, 3. výbor OSN).
Odpověď na otázku č. 4:
MZV přímou právní pomoc nefinancuje.
Odpověď na otázku č. 6:
Přímá psychologická, sociální nebo bezpečnostní podpora poskytnuta nebyla.
Odpověď na otázku č. 9:
Nikoliv.
Odpověď na otázku č. 10:
Systematicky se agendě obránců lidských práv nevěnuje žádný zaměstnanec, jako jednu z mnoha průřezových agend ji zpracovávají jednotliví zaměstnanci odboru lidských práv a transformační politiky.
Odpověď na otázku č. 11:
V rámci koherence politiky podpory lidských práv a transformační spolupráce MZV usiluje o provázání s vnitrostátními politikami prostřednictvím intenzivního dialogu s relevantními orgány státní správy, především s Úřadem vlády a vládní zmocněnkyní pro lidská práva. Koordinace probíhá v rámci poradních orgánů vlády: Rada vlády pro lidská práva, Rada vlády pro národnostní menšiny, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny atd. MZV je na poradních orgánech vlády reprezentováno v souladu s platnými statuty těchto orgánů (na úrovni náměstka MZV, případně na nižší úrovni).
Odpověď na otázku č. 12:
Nedisponuje.
Odpověď na otázku č. 13:
Koncepce podpory lidských práv a transformační spolupráce MZV ČR (dále jen Koncepce) vychází z Bezpečností strategie a Koncepce zahraniční politiky, které zasazují zájmy a cíle české zahraniční politiky do současného mezinárodního kontextu a stanoví, že podpora demokracie, lidských práv a principů právního státu v mezinárodním měřítku patří mezi hodnotová východiska české zahraniční politiky a významné bezpečnostní zájmy Česka. Česko prosazuje lidská práva vnitrostátně, ve vztazích s ostatními státy, v politice Evropské unie a v mezinárodních organizacích. Tím současně přispívá k bezpečnosti, stabilitě a udržitelnému rozvoji ve světě.
Podle judikatury Ústavního soudu jsou součástí ústavního pořádku také ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Česko zakládá svoji podporu lidských práv a demokracie na principech univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a na zásadě rovnosti a nediskriminace v souladu s lidskoprávními úmluvami OSN a Všeobecnou deklarací lidských práv. Česko je dále vázáno smlouvami regionálních mezinárodních organizací (zejména Rady Evropy a Evropské unie) a svou politiku podpory lidských práv staví na principech v těchto smlouvách a závazcích obsažených.
Odpověď na otázku č. 14:
ČR je dlouhodobým zastáncem lidskoprávního systému OSN. Společně se zeměmi EU podporuje maximální nezávislost a integritu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). S vysokým komisařem a jeho úřadem spolupracuje i na zlepšení své vlastní lidskoprávní situace. V roce 2023 ČR prošla 4. cyklem univerzálního periodického přezkumu (UPR) dodržování lidských práv. ČR obdržela 242 doporučení od 93 zemí ČS OSN. Po vnitrostátních diskusích ČR přijala 207 doporučení a další vzala na vědomí. Vystupování představitelů zainteresovaných vládních resortů ČR v průběhu UPR potvrdilo podle reakcí ČS OSN naše silné odhodlání prosazovat a chránit lidská práva.
Vysoký komisař Volker Türk uskutečnil ve dnech 22. – 24. 11. 2023 svou první oficiální návštěvu ČR u příležitosti neformálního zasedání Rady OSN pro lidská práva v Praze (z titulu českého předsednictví Rady v roce 2023). Během své návštěvy vedl bilaterální jednání s nejvyššími státními činiteli ČR (byl přijat předsedou vlády premiérem, proběhla schůzka s ministrem zahraničních věcí, setkal se s prezidentem republiky, představiteli Parlamentu ČR, vládní zmocněnkyní pro lidská práva a zúčastnil se schůzky s občanskou společností). U příležitosti 75. výročí Všeobecné deklarace lidských práv se ČR v souladu s výzvou OHCHR formálně zavázala k plnění dvou dobrovolných závazků týkajících se ustavení národní lidskoprávní instituce podle Pařížských principů a zřízení instituce dětského ombudsmana, a začleňování romské populace do společnosti.
Komunikace s vysokým komisařem probíhá převážně formou národních vystoupení během všeobecných debat a tzv. interaktivních dialogu s vysokým komisařem v rámci zasedání RLP v Ženevě (třikrát do roka). Národní vystoupení jsou veřejně přístupná na webových stránkách OHCHR (https://hrcmeetings.ohchr.org/HRCSessions/).
Odpověď na otázku č. 15:
Touto informací MZV nedisponuje.