Vědecká diplomacie

Úkoly vědecké diplomacie

Vědecká diplomacie (dále jen VeD) není novou činností. Její význam však dnes narůstá. Mezinárodní společenství stojí před zásadními a stále složitějšími výzvami, jež nejsou řešitelné bez společného postupu založeného na poznatcích a nových objevech (technologiích). V posledních dekádách navíc roste význam kvalitního vzdělávání, pokročilého výzkumu a technologií v ekonomickém, politickém a společenském životě národů. Předmětem výzkumu jsou též globální fenomény a hrozby (klimatické změny, energetická a potravinová bezpečnost, biodiverzita), jejichž výzkum je zásadní pro formulaci reakce na ně.

VeD se nevěnují pouze vědecké a technologické velmoci (tradiční i nově rozvinuté) sledující globální cíle. Své legitimní zájmy mají také země, které mají alespoň minimální ambice a mezinárodně uplatnitelné kapacity ve vzdělávání, výzkumu (základním a aplikovaném) a ve vývoji a inovacích produktů a služeb. Je zřejmé, že dlouhodobý rozvoj národních kapacit (a tedy v konečném důsledku prosperita země) není myslitelný bez efektivní integrace na mezinárodní scéně.

Cíle a kapacity VeD jsou aktuálně v různých zemích různé, neboť závisí na celé řadě faktorů. Vždy však využívají různých podob „vědecké diplomacie“ obvykle rozčleňované do taxonomie:

1) science in diplomacy (definování cílů zahraniční politiky na základě výzkumu - "evidence-based policy"),

2) science for diplomacy (využívání vědy jako nástroje k zlepšování mezinárodních vztahů a posilování vlivu a vytváření brandingu země),

3) diplomacy for science (podpora mezinárodní vědecké a technologické spolupráce)

Základní pilíře vědecké diplomacie

Činnost zahraniční služby ve VeD a její koordinace má několik úrovní:

koordinační mechanismus napříč celým národním VVI systémem - mezirezortní řídící skupina zřízená při Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI, MŠMT, MPO, MZV, GAČR, TAČR, AVČR); kompetence jednotlivých aktérů a jejich činnost jsou dány platnou legislativou a rozhodnutími;
koordinační struktura na MZV, která je zajištěná skrze oddělení vědecké diplomacie v rámci Odboru ekonomicko-vědecké diplomacie MZV ČR (svodná adresa science@mzv.gov.cz);
síť zastupitelských úřadů (dále ZÚ), která je řízena z ústředí MZV - v této síti působí celkem tři specializovaní „vědečtí diplomaté“ (scientific attachés, scientofic cousellors) v prioritních zemích a řada dalších diplomatů v zemích s vyspělým VVI, jež mají "vědeckou diplomacii" ve svém portfoliu; plnění úkolů VeD je vždy řízeno vedoucím příslušného úřadu.